Adventisté a dlouhověkost
Co se můžeme naučit od adventistů z Loma Lindy? Jak si dokázali udržet své zdravé stravovací návyky uprostřed moderního světa?
Adventisté v kalifornské Loma Lindě, kteří nekouří a nekonzumují vůbec žádné maso (a to někdy i celý život), mají pravděpodobně nejvyšší průměrnou délku života ze všech formálně popsaných populací v historii. Tamější vegetariáni se dožívají přibližně třiaosmdesáti (muži) a šestaosmdesáti let (ženy). Ještě lépe se daří těm z nich, kteří mají současně dostatek pohybu. Ti se dožívají v průměru osmdesáti sedmi (muži) a osmdesáti devíti let (ženy).
Adventisté vyznávají zdravotní filozofii založenou na biblickém pojetí, podle nějž by se s lidským tělem mělo zacházet jako s chrámem. Proto již více než 150 let propagují vegetariánskou stravu. Adventisté jsou výjimeční tím, že většina z nich přijala bezmasou nebo nízkotučnou stravu. Například ve studii Adventist Health Study-2, která více než deset let sledovala téměř 100 000 severoamerických adventistů, bylo přibližně 50 % z nich vegetariánů nebo veganů a druhá polovina jedla maso v průměru maximálně třikrát týdně.
Hlavní složkou, která je považována za příčinu mimořádné dlouhověkosti adventistů, je rostlinná strava. Adventisté vegetariáni nejenže žijí déle než adventisté nevegetariáni (byť i ti jedí relativně málo masa), ale mají také nižší výskyt všech druhů rakoviny dohromady a méně vysokého krevního tlaku a cukrovky. Komplexní metaanalýza a systematický přehled hlavních observačních studií zkoumajících rostlinný jídelníček ve vtahu k chronickým onemocněním zjistily, že vegetariánská strava má významný ochranný účinek na onemocnění nebo úmrtí na srdeční choroby a na výskyt všech druhů rakoviny, přičemž konzumace veganské stravy s sebou nese přibližně dvakrát nižší riziko rakoviny.
A co ti, kteří se rozhodnou přestat jíst vegetariánsky a začít jíst maso? Studie Adventist Health Study zjistila, že ve srovnání s těmi, kteří zůstali vegetariány, se u osob, které začaly jíst maso, zvýšilo riziko přibrání na váze o 230 %, riziko vzniku cukrovky o 170 % a riziko mrtvice nebo srdečního onemocnění o 150 %. A pokud v konzumaci masa pokračovali, zkrátili si život o 3,6 roku.
Kromě dlouhověkosti je zřejmé, že adventisté vegetariáni se obecně těší lepšímu zdraví, o čemž svědčí menší užívání léků a nižší počet rentgenových vyšetření, chirurgických zákroků a pobytů v nemocnici.
Štíhlí, ořechy konzumující, fyzicky aktivní a nekouřící adventisté vegetariáni tak žijí přibližně o deset let déle než běžná populace. Jejich delší délka života je přisuzována výše zmíněným životním návykům; ještě jeden další faktor však v tom může hrát roli. Historicky bylo součástí učení adventistů jíst pouze dvě (velká) jídla denně, a to snídani a oběd, s prodlouženým nočním půstem. V současné době jen asi jeden z deseti dotázaných adventistů jí pouze dvě denní jídla, většina dotázaných (63 %) nicméně uvedla, že snídaně nebo oběd (nikoliv večeře) je jejich největším denním jídlem.
Studie na starších Italech v této souvislosti zjistila, že u těch, kteří měli stravovací okno užší než deset hodin denně, byla o 72 % nižší pravděpodobnost, že budou trpět kognitivní poruchou. To se však týkalo pouze těch, kteří nevynechávali snídani.
Obecně platí, že posunutí příjmu potravy směrem k ránu, tzn. „snídat jako král, obědvat jako princ a večeřet jako chuďas“ – nebo večeři zcela vynechat – má příznivé kardiometabolické účinky, zatímco stejné stravovací okno posunuté směrem k večeru (tedy vynechání snídaně) může mít nulové nebo negativní účinky.
Z knihy Michaela Gregera Jak nestárnout. Vydalo nakladatelství Noxi