Alkohol a drogy zvyšují riziko sebevražd

A přestože se dočasné vyřazení správného úsudku pod vlivem alkoholu či drog často pokládá za druhotnou příčinu smrti, doktor Kessler zjistil, že pokud je člověk v depresi, konzumace alkoholu či drog ho často přímo vede k pokusu o sebevraždu.

Někteří lidé trpící smutkem či úzkostí pijí alkohol či užívají drogy proto, aby oslabili svoji emocionální bolest. Mnozí jedinci však přitom zapomínají na to, že drogy následně zhorší jejich náladu a zintenzivní myšlenky na sebevraždu. Terapeuti si už dlouhá léta uvědomují, že požívání alkoholu a drog zvyšuje riziko sebevražd. Třicet procent obětí sebevražd má v krvi alkohol.

Mnoho zdravých lidí každoročně zemře v důsledku sebevraždy – a jsou to lidé bez jakékoli deprese či duševní nemoci; často jejich jediným rizikovým faktorem bylo požití alkoholu.

Nové výzkumy potvrdily, že myšlení a reakce pod vlivem omamných látek, které mění duševní stav, nemají souvislost s plánováním sebevraždy, jak se obecně předpokládalo. Úzce však souvisejí se sebevražednými myšlenkami a s neplánovanými pokusy.

Myšlenky na sebevraždu a pokusy o sebevraždu mohou být důsledkem konzumace již jen „malého“ množství alkoholu. Proto doporučuji úplnou abstinenci zdravým lidem i všem, kteří trpí nějakou duševní nemocí, například depresí.

Zprávy v masmédiích jsou plné propagování „mírné“ konzumace alkoholu. Ze široka rozvádějí každou studii, podle níž konzumace malého množství vína snižuje riziko srdečních nemocí, ale když se na veřejnost dostanou studie, jako je vzpomenutá Kesslerova, sdělovací prostředky jaksi záhadně mlčí. Jejich reportáže selhávají, je-li třeba uznat, že konzumace alkoholu i v malém množství nejenže zvyšuje riziko smrti v důsledku sebevraždy, ale i náhodné smrti, zabití anebo úmrtí, které je možné připsat rakovině, hepatitidě typu C a mnoha dalším příčinám.

Jak je možné, že sdělovací prostředky nehovoří o těchto zjevných nevýhodách, ale přitom hlasitě propagují výhody potenciálně smrtící látky, která se jasně ukázala jako třetí nejčastější příčina smrti v Americe? Že by šlo o reklamu, která se finančně vyplatí? Ucelenější poznatky o nebezpečích „mírné“ konzumace alkoholu najdete v knize Proof Positive (Jasný důkaz).

Tato informace o alkoholu a sebevraždách zvyšuje význam vydávání správných zákonů. A přestože už mnohé státy v USA rozumně zvýšily hranici legální konzumace alkoholu z osmnácti na jednadvacet let, některé skupiny žádají na federální vládě, aby toto rozhodnutí změnila. Různé studie však poukazují na to, že vyhovět jejich žádosti by znamenalo zvýšení počtu sebevražd o asi 125 případů na sto tisíc obyvatel ve věkové skupině 18 až 25 let, kteří by se o to bez dostupného alkoholu nepokusili. Kromě ztráty života v důsledku sebevraždy má alkohol v té samé věkové kategorii na svědomí i větší počet vražd a smrtelných nehod.

Možná si teď se mnou kladete otázku proč, pokud alkohol není dobrý pro dvacetiletého člověka, je dobrý pro jednadvacetiletého nebo čtyřicetiletého či dokonce pro sedmdesátiletého člověka? Jsem přesvědčen, že je důležité vést lidi v každém věku, aby objektivně vyzkoušeli výhody abstinence. S těmito znalostmi pak můžeme v celosvětovém měřítku přispět ke zmírnění utrpení a snížení počtu nemocí a úmrtí.

Alkohol však není jedinou omamnou látkou, která mění stav mysli a zvyšuje riziko sebevražd. Patří sem i některá antidepresiva, jako např. SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Dokonce i bylina kawa-kawa (pepřovník opojný) zvyšuje riziko sebevraždy.

Nedávný výzkum ukázal, že toto riziko stejným způsobem zvyšují také některé stimulující drogy. Doporučujeme tedy odmítnout jakékoli drogy, které mění stav mysli všeobecně, zvláště však lidem se sebevražednými či depresivními rizikovými faktory.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.