Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Ateroskleróza

K aterosklerotickému onemocnění cév dochází téměř výlučně v těch částech světa, kde je základem stravy maso, mléko a mléčné výrobky, vejce a rafinované potraviny. Lidé, kteří se živí převážně rýží, brambory, kukuřicí, fazolemi, či základem jejichž stravy je pšenice, jsou vůči ateroskleróze i jejím komplikacím prakticky imunní.
Rubrika: Srdce a cévy
|
Typ článku: Rady lékaře

Je ateroskleróza reverzibilní, je možné proces poškozování cév nejenom zastavit, ale i zvrátit?

Pro starší lidi, kteří podobně jako vy nebo já strávili skoro celý svůj život konzumací stravy s vysokým obsahem tuků a cholesterolu a nízkým obsahem vlákniny, vitaminů a minerálů, je odpověď na tuto otázku velmi důležitá. Naše cévy jsou totiž nepochybně do značné míry aterosklerotickými plaky poškozeny a zaneseny.

Velmi přesvědčivé důkazy o tom, že je možné náš nedobrý zdravotní stav změnit, poskytují populační studie zabývající se nucenou změnou jídelníčku během druhé světové války, kdy ve většině zemí západní Evropy zavládl velký nedostatek zejména potravin s vysokým obsahem tuku a cholesterolu a lidé museli drasticky změnit způsob svého stravování.

Studie ukázaly, že až do roku 1940 počet úmrtí na komplikace způsobené aterosklerózou stále stoupal. V období největšího nedostatku, v letech 1943 až 1945, byla zaznamenána nejnižší úmrtnost na nemoci srdce a cév. Po válce, když se na stůl vrátila bohatá, tučná strava, vzrostla úmrtnost na nemoci srdce a cév na předválečnou úroveň.

Snížená úmrtnost byla během války zaznamenána u všech věkových skupin, i u padesátníků, šedesátníků, sedmdesátníků a osmdesátníků. Tedy i u lidí, kteří si konzumací bohaté, tučné stravy své cévy poškozovali dlouhá desetiletí. Zlepšila se i zdravotní situace u řady dalších onemocnění, včetně obezity, dny, cukrovky a roztroušené sklerózy.

Příkladem země, kde došlo k této dramatické změně stravy a úmrtnosti, je Norsko. Grafy demonstrují, jak se během let úmrtnost měnila.

Ukázalo se tedy velmi výrazně, že jakmile přestaneme jíst nezdravou stravu, naše těla dokáží postup aterosklerózy zastavit, a proces, alespoň částečně, zvrátit. A to i za podmínek zvýšeného nervového vypětí a stresu, které s sebou válka nepochybně nese.

Válečné zkušenosti přinesly i další cennou informaci o tom, jak změny stravy působí na stav cév. Výzkumy na lidech, kteří za války trpěli podvýživou, ukázaly u nich – v porovnání s „dobře“ živenou, mnohdy až obézní menšinou populace – nižší aterosklerotické poškození cév.

Podobný nález byl učiněn u lidí, kteří zemřeli např. na rakovinu a u nichž byla během posledních týdnů života chuť k jídlu výrazně potlačena a příjem potravy snížen. Při posmrtném vyšetřování stavu jejich cév bylo nalezeno méně známek aterosklerózy. Tukové a cholesterolové usazeniny z cévních stěn zjevně posloužily jako zdroj kalorií pro metabolické potřeby pacienta během posledních týdnů jeho života.

Prokázaly reverzibilitu aterosklerózy nějaké vědecké výzkumy?

Dlouholeté pokusy na zvířatech ukázaly, že krmení primátů (jako např. opice makak rhesus) stravou s vysokým obsahem tuku a cholesterolu mělo za následek vysokou hladinu krevního cholesterolu a aterosklerotické onemocnění cév. Když byli později tyto opice krmeny opět svou přirozenou, prakticky vegetariánskou stravou, došlo během tří týdnů ke snížení obsahu cholesterolu a během několika měsíců k odstranění většiny aterosklerotických plaků v jejich cévách.

Mnohé studie prováděné na lidech ukázaly, že postup onemocnění cév lze zpomalit či zastavit, sníží-li se hladina krevního cholesterolu – buď stravou, nebo léky. Čím výrazněji cholesterol poklesne, tím pravděpodobnější je, že během několika měsíců či let bude možno pozorovat odbourávání plaků, tedy obrat v chorobě.

Kromě skupinových studií existuje i řada záznamů dramatických změn ve stavu cév (vedoucích až k úplnému vyléčení aterosklerózy) u jednotlivců.

Otázka tedy v odborných vědeckých kruzích dnes již nestojí tak, zda lze nebo nelze průběh aterosklerózy obrátit. Ptáme se spíše: jaké zlepšení stavu cév můžeme očekávat při určitém snížení hladiny cholesterolu, jak dlouho bude tento proces trvat, u kterých pacientů lze zvrat, tedy zlepšení stavu nejspíše očekávat.

Doporučuji lidem, kteří vážně usilují o zlepšení svého zdraví, aby jedli pouze taková jídla, která neobsahují žádný cholesterol a jen velmi malé množství tuku všeho druhu.

Vzácně dochází v některých rodinách k tomu, že jejich členové trpí genetických defektem v metabolismu cholesterolu, což u nich vede k velmi vysoké úmrtnosti na komplikace související s aterosklerózou. Takoví lidé budou mít asi největší prospěch z kombinace zdravé stravy a léků na snížení cholesterolu.

Jakým mechanismem dochází změnou stravy ke zlepšení stavu cév?

Cholesterol není do aterosklerotických plaků ve stěnách cév pevně „zabetonován“. Mezi plaky a krví probíhá stálý dynamický proces výměny cholesterolu. Omývá-li poškozené stěny cév krev s nižším obsahem cholesterolu a tuku, usazený cholesterol a tukové složky jsou vyplavovány z plaků. Velikost plaků se zmenšuje, cévní řečiště se otevírá proudu krve obsahující životodárné živiny a stav stěn cév i jejich průchodnost se zlepšují.

Jak dlouho je třeba čekat, než dojde ke zlepšení stavu cév? Byl bych asi v pokušení všechno vzdát, kdybych nezaznamenal změnu k lepšímu brzy poté, kdy vynaložím takové osobní úsilí, jakým je změna jídelníčku.

Studie ukazují, že ke zlepšení stavu cév lidí trpících aterosklerózou dochází úpravou stravy i životního stylu velmi rychle. Pacienti trpící anginou pectoris zaznamenali zlepšení během tří týdnů, včetně 91 % snížení bolestí na prsou.

Stav, kdy je chůze omezena bolestí vyvolávanou špatným krevním oběhem v dolních končetinách, se začíná zlepšovat do pěti dnů od chvíle, kdy pacient začal jíst stravu s nízkým obsahem tuků. Zlepšení sluchu, odstranění závratí, to jsou další důsledky stravy s nízkým obsahem tuků a cholesterolu.

Lze tedy očekávat celkové ozdravění dané okamžitým zlepšením krevního oběhu a dlouhodobým postupným zlepšováním stavu cév.

Ke škodlivým koncentracím tuků v krvi, které působí vážné změny v krevním oběhu, dochází při běžné stravě někdy i čtyřikrát a vícekrát denně. A pochází-li dvě třetiny přijatých kalorií (pravděpodobně stačí i menší podíl), z tuku, krev tvoří chuchvalce, malé cévky se ucpávají a tkáně jsou ochuzovány o cenné živiny a kyslík. Pro ilustraci se podívejme, kolik tuku obsahují některé oblíbené kulinární ingredience:

              procent kalorií z tuku

slanina 94
hovězí steak      82
máslo   100
sýr čedar            73
smetanový sýr  91
vejce     65
makrela              60
mléko (3 %)       49
margarín            100
vepřové              75
slunečnicové semínko   76
kešu ořechy       73

Účinek tuku obsaženého v jídle trvá dvanáct i více hodin. Řadě lidí se tak stravou s vysokým obsahem tuku úspěšně daří bránit po celý den (a po celý život) normálnímu oběhu krve ve svém těle.

Pochopil jsem, že strava je mimořádně důležitým zdravotním faktorem a domnívám se, že ji dokážu mít pod kontrolou. Trápí mne však jedna věc, kterou zřejmě nedokážu zvládnout – stres.

Vyskytly se studie, které naznačovaly, že lidé ve stálém stresu trpí více nemocemi srdce a cév. Jiné studie ovšem tvrdí pravý opak. Kromě toho víme, že během války, kdy pronikavě vzrostla hladina stresu, došlo ke snížení nemocnosti a úmrtnosti na aterosklerózu. Já osobně se tedy nedívám na stres jako na velké zdravotní riziko – pokud nás ovšem nevede k tomu, že jíme více jídel s vysokým obsahem tuku a cholesterolu, pijeme více šálků kávy a kouříme více balíčků cigaret denně.

Více než osmdesát let výzkumů v oblasti výživy ukazuje obviňujícím prstem na pravého viníka, na naši každodenní, bohatou, na živočišných potravinách založenou a tuky nasycenou stravu.

Prevence i léčba aterosklerózy jsou založeny na stravě s nízkým obsahem tuků, bez cholesterolu a s vysokým obsahem vlákniny. Nemoci lze předejít, začne-li se s touto stravou brzy. A lze ji léčit, začne-li se s nápravou dříve, než dojde k vážnému poškození srdce či velkých krevních cév. Při správné stravě a zdravém životním stylu se krevní oběh zlepšuje a ateroskleróza ustupuje.

Léky na snižování hladiny cholesterolu a triglyceridů lze pod lékařským dozorem přestat brát brzy po změně stravovacího režimu. Určování hladiny cholesterolu (doporučuje se každé tři týdny) pomáhá sledovat zlepšení stavu. Alespoň zpočátku se doporučují i testy na triglyceridy, krevní cukr, kyselinu močovou. (Při vysokém příjmu ovoce zůstává hladina triglyceridů někdy zvýšená.)

Polynenasycené rostlinné oleje ve stravě snižují hladinu cholesterolu a riziko komplikací aterosklerózy. Tytéž oleje ale zvyšují riziko obezity, žlučníkových kamenů, rakoviny. Proto je lepší příjem veškerých olejů co nejvíce omezit.

Kouření a pití kávy uspíší rozvoj aterosklerózy u lidí, kteří jedí současně stravu s vysokým obsahem tuku a cholesterolu.

Pití velmi malého množství alkoholu sice riziko aterosklerózy mírně snižuje, ale nese s sebou současně jiná zdravotní rizika.

Přiměřená fyzická aktivita prospívá krevnímu oběhu, ale nedokáže kompenzovat nezdravou stravu a nezdravý životní styl.

Rychlé kúry ve formě lecitinu, česnekových či vitaminových pilulek přispějí ke zdraví vašich cév velmi málo. Chelátová terapie rovněž nepomáhá. Nevyhazujte peníze oknem!

Terapie aspirinem či cholestyraminem přispívá k prevenci či léčení nemocí cév zdravou stravou velmi málo. Vedlejší účinky a náklady na léky jsou přitom značné. Používejte jenom ve výjimečných případech, kdy strava ani změny životního stylu nestačí.

Chirurgický zákrok je posledním prostředkem – pouze v situaci, kdy hrozí zástava krevního oběhu či ohrožení života.
Počet přečtení: 35
Datum: 23. 1. 2026