Prevence srdečních onemocnění

Pokud srdce přestane bít, do dvaceti nebo třiceti sekund upadneme do bezvědomí. Pokud se náš krevní oběh neobnoví do několika minut, začnou odumírat mozkové buňky a krátce nato skončí život. Rčení, že nás od věčnosti dělí jen jeden úder srdce, je jistě pravdivé. Možná by nás tedy nemělo překvapit, že srdeční choroby jsou v naší zemi příčinou úmrtí číslo jedna.

Nejčastěji slýcháme o koronární srdeční chorobě, která způsobuje anginu pectoris (bolest srdce) a srdeční infarkty. Infarkt často přichází náhle a bez varování. Jeden den může být člověk v pořádku, nemá žádné příznaky srdečních potíží a druhý den má silnou bolest na hrudi, pocení, dušnost a nevolnost – infarkt. Co se stalo?

Je pravděpodobné, že v průběhu let probíhal v koronárních tepnách, které zásobují srdce kyslíkem a živinami, chorobný proces zvaný ateroskleróza. Ateroskleróza je hromadění cholesterolu, tuku a dalších látek, které poškozují stěny tepen. Poškozené místo připomínající jizvu se nazývá aterosklerotický plát.

Tento plak zdrsňuje výstelku stěny tepny, způsobuje turbulence v toku krve a zužuje tepnu, čímž ztěžuje průchod krve. Příznaky problému se projeví až ve chvíli, kdy je tepna z 90-95 % ucpaná nebo člověk prodělá srdeční infarkt.

K infarktu dochází, když zánět způsobí prasknutí aterosklerotického plaku. Na ránu v tepně se pak začnou lepit krevní destičky, které se snaží zastavit průtok krve a zacelit poškození. Když se sraženina zvětší natolik, že ucpe tepnu a krev nemůže procházet, nedostatečný oběh připraví srdce o kyslík a výživu a svalová tkáň začne odumírat, čímž se sníží funkce srdce. (Srdce je v podstatě jen specializovaný sval.) Pokud odumře příliš velká část srdce, nebude již dostatečně fungovat a oběť infarktu zemře také. V mnoha případech poškození způsobí, že srdce bije nepravidelně, čímž se sníží přísun kyslíku. Pokud někdo nepoužije defibrilátor, aby dal srdci šok a obnovil krevní oběh, oběť infarktu zemře. I když přežije, poškození zůstane a sníží funkci srdce.

Co způsobuje aterosklerózu – toto ucpávání tepen? Jednou z příčin je příliš mnoho cholesterolu v krvi. Čím více ho je, tím je pravděpodobnější, že se část z něj nahromadí ve stěně tepny, poškodí ji a nakonec tepnu ucpe.

Aterosklerózu způsobují i další příčiny, které poškozují stěnu tepny. Toto poškození zvýší rychlost ukládání cholesterolu a tuku v tepně. A co poškozuje stěny tepen? Kouření, vysoký krevní tlak a velmi vysoké hladiny cholesterolu, zejména oxidovaného cholesterolu.

Při onemocnění tepen hraje roli také zánět. Při poškození stěny tepny může dojít k jejímu zanícení, což urychluje tvorbu aterosklerotického plaku. Zánět může také způsobit prasknutí plaku, což urychlí srdeční infarkt.

Co můžeme udělat pro prevenci srdečních onemocnění a infarktů? Musíme se vyvarovat všeho, co poškozuje tepny. Mezi zloduchy patří obezita, vysoký krevní tlak, kouření, vysoká hladina cholesterolu, oxidovaný cholesterol a dokonce i vysoká hladina stresu. Naštěstí změna stravy a životního stylu může tyto příčiny srdečních onemocnění do značné míry zneškodnit; může také snížit zánět. Dvě z nejlépe prozkoumaných prospěšných změn životního stylu jsou snížení nadměrné tělesné hmotnosti (zde pomáhá vegetariánská strava) a přidání pravidelné fyzické aktivity. Obě pomáhají snižovat hladinu vysoce citlivého C-reaktivního proteinu (CRP), markeru zánětu, který úzce souvisí s koronárním rizikem. S poklesem zánětu se snižuje i pravděpodobnost tvorby a prasknutí plaků, které urychlují srdeční infarkt.

Prevence srdečních onemocnění

I když cholesterol získáváme z potravy, kterou jíme, většinu cholesterolu, který koluje v krvi, si naše tělo vytváří samo. Množství cholesterolu v našem těle závisí na tom, kolik nasycených tuků sníme. Cholesterol a nasycené tuky v naší stravě pocházejí především z živočišných potravin – masa a plnotučných mléčných výrobků, včetně másla, smetany, zmrzliny, sýrů, plnotučného mléka a vajec. Když lidé tyto potraviny ze svého jídelníčku vyloučí, může hladina cholesterolu v krvi rychle klesnout – až o 20-30 % během několika týdnů.

O tom, jak rychle může hladina cholesterolu v krvi klesnout, jsem se přesvědčil na vlastní kůži, když jsem získával magisterský titul v oboru výživy na Loma Linda University v Kalifornii. Jedním z výzkumných projektů, kterých jsem se účastnila, byl program stravování pro lidi, kteří nejsou vegetariáni a mají vysokou hladinu cholesterolu. Národní institut pro srdce, plíce a krev (National Heart, Lung, and Blood Institute of the National Institutes of Health, NIH) doporučuje hladinu celkového cholesterolu nižší než 5,0 mmol/l; méně než 4,0 mmol/l je ideální, zejména pro lidi, kteří již mají vysoké riziko infarktu, a hladina 6,0 mmol/l a vyšší je považována za vysoce rizikovou. Skupina lidí, kterou jsme zkoumali, měla průměrnou hladinu cholesterolu 7,0 mmol/l, takže je vidět, že byli velmi rizikoví.

Plán studie vyžadoval, aby všechna tři jídla, která jsme lidem po dobu čtyř týdnů každý den podávali, byla téměř bez cholesterolu - vegetariánská strava, která obsahovala vaječnou náhražku bez cholesterolu a trochu odtučněného mléka. Dávali jsme jim hodně čerstvého ovoce, celozrnného chleba a obilovin, různé luštěniny, ořechy a semínka a několik vegetariánských jídel ze sóji.

Hladina cholesterolu u těchto lidí hned od začátku dramaticky klesla. Do druhého týdne se průměrná hladina cholesterolu ve skupině snížila ze 7,0 na 5,5 mmol/l a během čtyř týdnů se všichni účastníci studie dostali pod doporučenou hranici 5,0 mmol/l. Bylo opravdu úžasné sledovat, jak rychle se jejich těla změnila, když nahradili maso, máslo, sýry a další potraviny s vysokým obsahem cholesterolu potravinami rostlinného původu bez cholesterolu a s vysokým obsahem vlákniny.Po ukončení studia jsem několik let pracoval jako nutriční specialista a dietolog pro Americkou kardiologickou společnost a vedl kurzy pro zdravotní sestry a další zdravotníky o tom, jak se stravovat pro zdraví srdce. Během této doby jsem se zúčastnil národní konference o stravě a zdraví srdce, kterou sponzorovala American Heart Association. Jedním z přednášejících byl Dr. William P. Castelli, ředitel slavné Framinghamské srdeční studie - jedné z prvních rozsáhlých populačních studií, která prokázala souvislost mezi vysokou hladinou cholesterolu a rizikem infarktu. Po jeho prezentaci jsem se ho zeptal: "Kdybyste měl určit dietu, která by nejvíce pomohla v prevenci srdečních onemocnění, která by to byla?" "Ano," odpověděl jsem.

"To je snadné," odpověděl. "Byla by to vegetariánská strava." Pak mi začal vyprávět o všech výhodách vegetariánské stravy a o výsledcích studie Adventist Health Study, která ukázala, že vegetariáni mají výrazně nižší výskyt infarktu než nevegetariáni.

Národní institut zdraví (National Institutes of Health) doporučuje jíst převážně rostlinnou stravu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu a vysokým obsahem ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů a celozrnných výrobků. Institut medicíny (IOM) vydává doporučení pro národ v oblasti výživy. Pokud jde o konzumaci cholesterolu, IOM uvádí, že neexistuje žádné bezpečné množství, protože "každé postupné zvyšování příjmu cholesterolu zvyšuje riziko [ischemické choroby srdeční]". Podobně se IOM vyjádřil i o živočišných tucích - nasycených tucích. Říká: "Nasycené mastné kyseliny … nemají žádnou známou prospěšnou úlohu v prevenci chronických onemocnění, a proto nejsou ve stravě potřebné. "Nemůžeme z naší stravy vyloučit všechny nasycené tuky, ale měli bychom se snažit jíst jich co nejméně. Na druhou stranu potřebujeme některé tuky, které se nacházejí v rostlinné říši – rostlinné oleje; konkrétně polynenasycené tuky.

Pro zdravé srdce zdravá strava

Harvardští vědci také uvedli, že potraviny rostlinného původu chrání srdce i jinými způsoby – způsoby, které mohou být pro prevenci srdečních onemocnění ještě důležitější než druh tuku, který jíme. Zde jsou jejich doporučení.

Jezte hodně ovoce a zeleniny. – Nejenže neobsahují cholesterol a mají nízký obsah nasycených tuků, ale mají také nízký obsah kalorií, vysoký obsah vlákniny (která pomáhá tělu zbavit se přebytečného cholesterolu) a vysoký obsah antioxidantů. Obsah antioxidantů je důležitý, protože pomáhá zabránit oxidaci cholesterolu v krvi a oxidovaný cholesterol je jediný druh cholesterolu, který se ukládá v tepnách.

Když vědci chtějí u výzkumných zvířat vyvolat aterosklerózu, přidávají jim do stravy dvě věci – nasycené tuky (např. máslo) a oxidovaný cholesterol. Když jsem mluvil s doktorem Castellim, zmínil se o této skutečnosti a pak řekl, že lidé mohou mít vysoký cholesterol, aniž by se u nich vyvinula ateroskleróza nebo srdeční onemocnění. Pokud jedí hodně pestrobarevného ovoce a zeleniny s vysokým obsahem antioxidantů, jejich cholesterol se neoxiduje a tyto nemoci se u nich nerozvíjejí. Platí to i naopak: u lidí s nízkou hladinou cholesterolu v krvi se může vyvinout ateroskleróza, pokud jedí málo antioxidačních potravin a relativně vysoké množství cholesterolu. Veškeré potraviny s vysokým obsahem cholesterolu, například vejce v prášku, maso a zrající sýry, které jsou vystaveny působení vzduchu, oxidují. Zdá se, že vejce v prášku patří mezi nejhorší pachatele – a používají se v mnoha pekařských výrobcích, včetně směsí na palačinky a dorty.

Studie INTERHEART se zúčastnilo téměř třicet tisíc lidí z dvaapadesáti různých zemí. Tato studie zjistila, že u lidí, jejichž strava obsahuje poměrně velký podíl ovoce a zeleniny, se riziko srdečních onemocnění snižuje o 30 procent.

Jezte hodně celozrnných potravin. – Kromě toho, že celozrnné potraviny neobsahují cholesterol, jsou dobrými antioxidanty, mají vysoký obsah minerálních látek důležitých pro zdraví srdce a poskytují velké množství vlákniny.

Strava obsahující hodně vlákniny může být stejně ochrannou proti srdečním onemocněním jako strava s nízkým obsahem nasycených tuků. Játra využívají cholesterol k produkci žlučových kyselin, které pomáhají trávit tuky. Jakmile tyto kyseliny vykonají svou práci, jsou znovu vstřebány a recyklovány. Když však vláknina zachytí žlučové kyseliny, jsou místo toho vyloučeny. Játra pak musí z krve odebírat další cholesterol, aby mohla vyrobit další žlučové kyseliny. To snižuje hladinu cholesterolu v krvi – je to jediný způsob, jak se tělo zbavuje přebytečného cholesterolu. Čím více vlákniny a ve vodě rozpustné vlákniny sníme, tím více cholesterolu můžeme vyloučit.

Studie Nurses' Health Study zjistila, že v porovnání se ženami, které konzumovaly málo celozrnných obilovin, ty, které jedly alespoň tři porce celozrnných obilovin denně, snížily riziko srdečních onemocnění o třetinu. To je přibližně stejně velký přínos, jaký přináší výrazné snížení nasycených tuků ve stravě a jejich nahrazení polynenasycenými tuky. Studie Adventist Health Study zjistila, že pokud se část stravy lidí skládala z celozrnných obilovin, snížilo se u nich riziko srdečních onemocnění o 50 %.

Mezi dobré zdroje vlákniny patří celá zrna, jako je oves a ovesné otruby, ječmen, celozrnná pšenice a hnědá rýže. Všechny jsou účinné při snižování hladiny cholesterolu. Mezi další potraviny s vysokým obsahem vlákniny patří luštěniny, ovoce, zelenina, semínka psyllia (nejlepší vláknina pro snižování cholesterolu), ořechy a mleté lněné semínko.

Jezte více ořechů a luštěnin. – Bylo zjištěno, že ořechy mají obzvláště ochranný vliv na srdce. Mají vysoký obsah pro srdce zdravých minerálů a tuků a některé z nich, například vlašské ořechy, mají vysoký obsah omega-3 mastných kyselin. Nedávná analýza čtyř největších studií o ořeších a srdci zjistila, že u těch, kteří jedli ořechy alespoň pětkrát týdně, se výskyt koronárních srdečních onemocnění snížil o 35 %. Studie Adventist Health Study zjistila, že lidé, kteří jedli ořechy denně, měli přibližně o polovinu nižší úmrtnost na srdeční onemocnění než lidé, kteří ořechy jedli zřídka. Podobně chrání i luštěniny – hrách, fazole, cizrna, sója atd. Jedna studie, které se zúčastnilo 9 632 mužů a žen, zjistila, že ti, kteří jedli luštěniny čtyřikrát nebo vícekrát týdně, měli o 22 % nižší riziko srdečních onemocnění než ti, kteří jedli luštěniny méně než jednou týdně.

Jezte potraviny s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin. – Četné studie ukazují, že tyto speciální tuky velmi chrání srdce, i když mají malý vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Mají protizánětlivé účinky, jsou důležité pro kontrolu srážlivosti krve a pomáhají předcházet nebezpečným arytmiím (abnormálním tepům) srdce. Tyto polynenasycené tuky s dlouhým řetězcem se nacházejí v potravinách, jako je mleté lněné semínko, vlašské ořechy, řepkový olej, sójové potraviny, listová zelenina (a ryby, které ovšem z jiných důvodů nemůžeme doporučit k pravidelné konzumaci – pozn. redakce).

Z knihy Dona Halla The Vegetarian Advantage.