Buňka musí být zdravá 2

Prosím vás, počkejte ještě chvíli, neházejte časopis do koše! Vždyť jde o vaše zdraví.

Představte si sáček z vysavače. (Že to nemá s cvičením nic společného?) No tak, zkuste si představit ten sáček. Je uložený na jednom místě a plní se a plní - špínou. Najednou přijde chvíle, kdy musíte sáček vytáhnout a pořádně s ním zatřepat a vyprášit ho. Nikdo vás sice nemůže donutit, abyste něco takového dělali, ale vy to rádi uděláte, protože víte, že přeplněný sáček způsobí ucpání vysavače a ten nebude schopný "spolknout" ani jediné zrnko prachu. Přitom stačí trochu protřepání (vlastně tělocviku) - a vysavač znovu pracuje výborně.

Jak vypadá "cvičení" buněk? Buňky téměř všech tkání omývá tekutina. Tato tekutina podléhá neustálému koloběhu. Přechází z cév do tkání, musí se filtrovat a znovu je odváděna pryč. Tak se zabrání tomu, aby vám do gigantických rozměrů nenatekly nohy, víčka anebo jiné tkáně. Všechny tkáně tuto tekutinu drénují (odvádějí) do lymfatického systému. Lymfatický systém je tvořen lymfatickými cévami (kanalizační potrubí) a lymfatickými uzlinami (filtrační stanice). Je to perfektně promyšlený systém očišťování buněk od toxických zplodin!

Tekutina protékající lymfatickým systémem se nazývá lymfa a obsahuje bílkoviny a velké látkové částice, které nemohou být odstraněny krví. Všechny jedy, bakterie, viry a cizorodé látky jsou z buněk "spláchnuty" jakoby zatažením "důmyslné páčky". Tou důmyslnou páčkou je činnost svalů při pohybu. Činnost svalů působí - jako pumpa - na posun lymfy v lymfatických cévách. A jsme u toho - zdraví buňky vyžaduje pohyb! Nelekejte se! Nikdo nechce, aby se z vás stali olympionici. Je prokázáno, že stačí třikrát týdně třicet minut intenzivního cvičení. Tím dostatečně pomůžeme svému tělu. Stačí rychlá chůze, tenis, fotbal, plavání. Že nemáte čas? Týden má sto šedesát osm hodin a buňky po vás chtějí jen hodinu a půl! Pokud patříte k těm, kdo jsou neustále unaveni a necítí skutečnou radost ze života, "zacvičte" svými buňkami třikrát týdně. A věřte, toto zpestření vám brzy moc "zachutná".

Kyslík

Zkuste si teď ucpat pusu a nos a zadržte dech tak dlouho, jak jen vydržíte. Tak co? Kolik sekund? Minuta? Jedna a půl? Bez dýchání bychom dlouho žít nemohli, viďte? Teď si ucpěte nos, do úst strčte brčko a zkuste dýchat přes ně. Jde to? Co že jste tak zrudli? Protože se dusíte. Kdo? My. Nezapomeňte. My - to jsou naše buňky! To se dusí naše buňky, když nedýcháme tak, jak máme. Naše buňky při nedostatku kyslíku mění barvu. Byt, auto, pracoviště, byt, obchod, městské centrum, pracoviště, byt, autobus, byt, kino... Pořád nutíme naše buňky dýchat jenom přes tenoučké brčko. Dejme jim trochu víc kyslíku! Jestliže se rozhodneme svými buňkami zahýbat, udělejme to - aspoň dvakrát týdně - někde v přírodě, na čerstvém vzduchu. Že to tam u vás moc nevoní? Najděte si lepší místo. Potřebujeme už konečně vytáhnout brčko z úst našich buněk a rozdýchat se plnými doušky. Bez přísunu kyslíku nemají buňky mnoho šancí na přežití.

Potrava

Tato kapitolka by měla být nejdelší. Jistě sami uznáte, že zrovna česká kuchyně nemůže být vzorem racionálního stravování. V našem jídelníčku je stále ještě co měnit. Základní doporučení pro správné stravování, kterým se dá výrazně snížit riziko rakoviny, infarktu, aterosklerózy, cukrovky apod., najdete v příloze na konci knihy. Vyloučit z našeho jídelníčku škodlivé potraviny, jako jsou uzeniny, vnitřnosti zvířat, červené maso, sladkosti, čokoláda, výrobky z bílé mouky, rafinovaný cukr a tuk, slazené nealkoholické nápoje či káva, se zdá možná náročné, ale často je to nezbytná cesta, kterou musíme v zájmu svého zdraví a štěstí rodiny nastoupit. "Když se podíváte na dostupné informace a data, zjistíte, že optimální množství červeného masa v našem jídelníčku je - NULA," říká dr. Walter Willett, který byl vedoucím největšího výzkumu rakoviny tlustého střeva, jaký kdy proběhl. Zdá se - vlastně je to jisté - že rostlinná strava je pro člověka optimální. Je proto na místě se ptát spolu s prof. T. Colinem Campbellem, jedním z vedoucích výzkumných pracovníků projektu Oxfordské a Cornellovy univerzity a Čínské akademie věd, který se týká vztahu výživy k různým nemocem: "Proč - jako lékaři - nedoporučujeme stravu, která je pro nás nejvhodnější?

Zbavme se představy, že veřejnost není připravena využít nové informace. Já osobně lidem důvěřuji. Je na čase jim říct, že strava z kořenů, bylin, semen, květů, listů a plodů je nejzdravější a je jedinou výživou, kterou můžeme schvalovat a doporučovat."

Stres

Mnohé látky, které jsou často předepisovány jako léky, mají vedlejší účinky; negativně působí na buňky a jejich funkce. Mohou sice příznivě ovlivnit jednu funkci, zároveň však poškodí jinou. Přítomnost látek, které jsou pro buňku nepřirozené, způsobuje buňce stres. Ukažme si fyzikální důsledky přítomnosti jedné cizorodé látky v organismu. Tak například alkohol. S alkoholem má u nás zkušenosti skoro každý. Vyjmenujme si některé z jeho účinků:

• odvodňuje (dehydratuje) buňky sliznice dutiny ústní a hrdla a vyvolává jejich znecitlivění,
• způsobuje podráždění, otok a zánětlivé změny tkáně hltanu, žaludku, dvanácterníku, plicní tkáně a samozřejmě jater,
• zabíjí buňky tkání uvedených orgánů a způsobuje tak vředy, krvácení nebo perforaci (proděravění jejich stěny),
• narušuje normální funkci nervových buněk,
• vyvolává otravu buněk dýchacího systému a jater,
• působí toxicky na buňky mozku (zejména na centrum volního konání, rozhodování a posuzování) a poškozuje jejich funkci, způsobuje jejich atrofii (zmenšení) a odumření.

Až budete opět držet sklenku alkoholu a cítit jeho lákavou vůni, vzpomeňte si na jeho účinky.

Voda

Voda, čistá voda - to je hlavní tekuté médium každé buňky. Voda umožňuje rozpouštění a pohyb důležitých látek v buňce. Voda se podílí na tvorbě struktury tkání. Bez vody by bylo naše tělo pouhou třicetikilogramovou hromadou suché hmoty. Je známým faktem, že jen málokdo přijímá dostatečné množství vody. Naše buňky tak trpí chronickou žízní. Kolikrát za den máte žízeň? Žízeň je projevem nefyziologického, nenormálního stavu v organismu, kdy množství vody klesne pod normu a "malé laboratoře", které neustále provádějí chemický rozbor vnitřního prostředí, hlásí mozku, že je potřeba pít. Žízni je nutné předcházet pravidelným režimem pití přiměřeného množství vhodných tekutin. Pokud by vás zajímalo, co tato formulace znamená, pak čtěte pozorně následující řádky:

Pravidelně znamená především zohlednit při pití zažívání. Proto je nejlépe pít ráno nalačno a potom vždycky jednu až dvě hodiny po jídle, naposledy třicet minut před dalším jídlem.

Přiměřené množství tekutin znamená asi šest až osm skleniček (jedna sklenička představuje objem dva až tři dl) denně. V horkých dnech a při zvýšeném pocení je potřebné zvýšit přívod tekutin. Na každý "ztracený" kilogram tělesné hmotnosti o čtyři skleničky více. Dobrým indikátorem je barva moči. Měla by být světlá až bezbarvá.

Vhodná tekutina je voda, minerální vody s nízkým obsahem sodíku (Na+) anebo zředěné bylinkové čaje. Ani zde však neplatí, že "pít dva a půl litru tekutin je dobré, ale vypít pět litrů bude ještě lepší". Dlouhodobý nadbytek tekutin může také škodit. Nenechte se zlákat širokou nabídkou nealkoholických nápojů. Obsahují příliš mnoho cukru, barviv, sladidel a aromatických přísad. Buňka potřebuje čistou vodu. Všechno ostatní si už namíchá sama.

Rozhodněte se správně

Myslím, že už máte dost informací na to, abyste se správně rozhodli. Buňky na vaše rozhodnutí čekají. Jsou na něm závislé. Patrně pro ně bude málo, budete-li se řídit v životě pouze tím, co je vám sympatické nebo co vám chutná. Ovšem jak víme, buňky nemají na vybranou. Záleží jen na vás, zda jim vytvoříte vhodné prostředí pro jejich funkce, a všechno bude O. K., anebo nade vším jen mávnete rukou, což téměř pokaždé znamená, že dostáváte K. O.

Z knihy Igora Bukovského "Hledá se zdravý člověk". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.