Co si počít v době post-antibiotické

Prohlásila, že „post-antibiotická éra v podstatě představuje konec moderní medicíny v té podobě, jak ji dnes známe. Věci tak běžné, jako bolení v krku nebo škrábanec na koleni, budou možná zase zabíjet“. Možná brzy skončí náš věk zázraků.

Aby se této katastrofě podařilo zabránit, generální ředitelka kromě jiného důrazně doporučila „požívat antibiotika v produkci potravin pouze k terapeutickým účelům“. Jinými slovy, antibiotika by se v zemědělství měla používat výhradně pro léčbu nemocných zvířat. To se však neděje. Výrobci krmí hospodářská zvířata miliony kilogramů antibiotik, aby podpořili jejich růst nebo předešli rozšíření nákazy v chovech, které jsou často přeplněné a kde zvířata žijí ve stresujících a nehygienických podmínkách. Ano, i lékaři předepisují antibiotika příliš často, ale Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odhaduje, že 80 % všech antibiotik prodaných v USA každý rok směřuje do masného průmyslu.

A zbytky těchto léků se mohou dostat i do masa, které my konzumujeme. Studie ukázaly, že v moči lidí, kteří jedli maso, se našly stopy antibiotik (Bactrim, Cipro, Enrofloxacin), a žádný z nich přitom tyto léky neužíval. Vědci proto došli k závěru, že „běžná konzumace hovězího, vepřového a drůbežího masa a mléčných výrobků může být příčinou přítomnosti několika druhů antibiotik v moči“. Množství těchto antibiotik je však možné významně snížit; stačí, když na pět dní vynecháte ze svého jídelníčku maso.

Téměř každá velká lékařská a zdravotnická organizace vystoupila proti nebezpečnému podávání velkých množství antibiotik hospodářským zvířatům za účelem jejich rychlejšího váhového přírůstku. Přesto však politická moc zemědělského a farmaceutického průmyslu, jimž z prodeje těchto léčiv plynou zisky, efektivně maří každý pokus o legislativní nebo regulatorní postup – jen aby ušetřila pár drobných na kilogramu masa.

Michael Greger, ACLM