Co víte o spánku?

1. I když je spánek obdobím, kdy tělo odpočívá a doplňuje hladinu energie, přesto se jedná o aktivní stav, který se dotýká jak tělesné, tak duševní pohody člověka. Dostatek plnohodnotného spánku je - podobně jako zdravá strava a dostatek pohybu - podmínkou dobrého zdraví. Nedostatek spánku může vyústit do tělesných i duševních problémů a možná i předčasného úmrtí.

2. Mnozí lidé upadají během dne do dřímoty, i když v noci normálně spali. To může být příznakem nějaké spánkové poruchy. Přibližně 40 miliónů Američanů trpí poruchami spánku, jako je sleep apnea, nespavost, narkolepsie a "syndrom nepokojných nohou". Není-li porucha spánku léčena, může znamenat snížení vaší produktivity, zvýšení rizika nějaké nehody a vystavit vás také vyššímu riziku onemocnění či dokonce brzkého úmrtí.

3. Vytrvalé hlasité chrápání v noci a ospalost během dne jsou hlavními symptomy běžné a vážné poruchy spánku, které se říká sleep apnea. Dalšími příznaky jsou časté dlouhé přestávky v dýchání během spánku, které jsou následovány dušením se a lapáním po vzduchu. Lidé trpící sleep apnea si ve spánku dostatečně neodpočinou a jejich výkonnost přes den je často vážně narušena. Sleep apnea může také vést k hypertenzi, srdečnímu onemocnění a mozkové mrtvici. Sleep apnea je však léčitelná a pacient s touto nemocí může vést normáln život.

4. Otevření okénka u auta či puštění rádia může nakrátko ospalého řidiče probrat, ale tato opatření jej neudrží za volantem v čilém stavu. Dokonce i mírná ospalost stačí ke snížení soustředění a reakční doby. Řidič trpící nedostatečným vyspáním může usínat na pár sekund bez toho, že by o tom vůbec věděl - a to stačí na to, aby zabil sebe anebo někoho jiného.

5. Lidé s narkolepsií upadají do spánku zcela nekontrolovaně - kdykoliv během dne, za jakékoliv situace - nezávisle na tom, kolik spánku a v jaké kvalitě se jim předešlé noci dostalo. Narkolepsie je charakterizována těmito "spánkovými záchvaty" podobně jako ospalostí během dne, epizodami svalové slabosti nebo paralýzy a přerušovaným spánkem v noci. I když neexistuje žádná známá léčba, léky a behaviorální terapie dokáží dostat pod kontrolu příznaky, a lidé s narkolepsií tak mohou vést normální životy.

6. Nespavost má mnoho různých příčin, včetně tělesných a duševních poruch a stresu. Nespavost je dojem, že se vám nedostává dostatku spánku, protože nemůžete usnout anebo spát souvisle anebo znovu usnout, když se v noci vzbudíte. Postihuje lidi všeho věku, obvykle jenom tu a tam, noc či dvě, u někoho se však může jednat o týdny, měsíce anebo dokonce roky. Protože se nespavost může stát chronickým problémem, je důležité ji diagnostikovat a léčit, trvá-li déle než jeden měsíc.

7. "Syndrom nepokojných nohou" je stav, který se vyznačuje pocitem štípání v nohou - někdy i v pažích - a to v sedě či v leže, zvláště v posteli během noci. Osoba postižená tímto syndromem musí svými končetinami neustále pohybovat a protahovat se ve snaze ulevit si od těchto nepříjemných a bolestivých příznaků. Výsledkem je, že postižená osoba má potíže s usínáním a setrváním ve spánku a obvykle se cítí během dne velmi ospalá a neschopná plného výkonu. Dobré spánkové návyky a léky mohou pacientům s tímto syndromem pomoci.

8. Biologické hodiny lidského těla programují každého člověka k tomu, aby se cítil ospalý během noci a byl aktivní během dne. Lidé, kteří pracují v noci a snaží se spát během dne, tak soustavně vedou boj proti svým biologickým hodinám. To je vystavuje riziku chyb a nehod v práci a narušeného spánku. Totéž platí pro lidi, kteří cestují rychle napříč několika časových pásem, dostanou tzv. jet lag, protože nemohou udržet pravidelný cyklus spánku a aktivity. Spánek během dne v tmavých, tichých ložnicích a vystavení dostatku jasného světla v pravý čas jim mohou pomoci v boji proti jejich denní čilosti.

9. Jak stárneme, nepotřebujeme méně spánku, často se nám ho však méně dostává. Je to proto, že naše schopnost spát souvisle po dlouhou dobu a upadnout do hlubších fází spánku, které přinášejí větší odpočinek, se se stoupajícím věkem snižuje. Spánek starších lidí je křehčí, snadněji je ruší světlo, hluk či bolest. Mohou rovněž trpět zdravotními problémy, které přispívají k problémům se spánkem. Pomoci může dodržování pravidelné doby usínání a vstávání, dostatečná expozice venkovnímu dennímu světlu a spaní v chladné, temné a tiché místnosti.

10. Naše tělo je naprogramováno našimi biologickými hodinami k zakoušení dvou přirozených období ospalosti během dne (24 hodin), a to nezávisle na množství spánku, kterého se nám v předešlých 24 hodinách dostalo. První období je asi mezi půlnocí a sedmou hodinou ranní. Druhým obdobím méně intenzivní ospalosti je rané odpoledne, někdy mezi jednou a třetí hodinou odpolední. To znamená, že v těchto hodinách je riziko, že za volantem usneme vyšší než večer - a to zvláště, když jsme nedostatečně vyspalí.

Přetištěno z časopisu Vibrant Life, March/April 2000