Cukrovka, nebo spíše „tukovka“?

Lékaři dokážou změřit hladinu tuku volně putujícího krevním oběhem. Běžně je to něco mezi 1,7–4,2 mmol/l u dětí a 3,3–5,6 mmol/l u dospělých. Avšak lidé, kteří jsou obézní, mají 6–8 mmol/l. Stejně vysoké hladiny mohou dosáhnout ti, kdo jedí stravu chudou na sacharidy a bohatou na tuky. Dokonce i sportující osoba, která jí hodně tuků, může mít tuto hladinu na úrovni osmi set mikromolů, takže astronomické hodnoty nejsou u obézních lidí nijak vzácné. Jelikož trávicí trakt těch, kdo jedí stravu bohatou na tuky, předává velké množství těchto tuků do krve, je u nich hladina volných tuků v krvi stejně vysoká jako u silně obézních osob.

I kdyby obézní člověk celý den jedl jen zdravou stravu, stejně by se jeho krevní výsledky podobaly výsledkům člověka s přiměřenou váhou, který by se naopak cpal celý den jen slaninou a máslem. Je to z toho důvodu, že tělo obézního člověka ustavičně chrlí do krve tuky, bez ohledu na to, co zrovna jí. A ať už je zdroj tuků ve vaší krvi jakýkoli, s jejich stoupající hodnotou klesá vaše schopnost vypudit z krve cukry vzhledem k inzulinové rezistenci – příčině cukrovky druhého typu.

Mezi lidmi, jejichž jídelníček je založen na rostlinné stravě, je jen malý zlomek postižených cukrovkou, na rozdíl od těch, kdo pravidelně jedí maso. S tím, jak je strava postupně stále více založena na rostlinných produktech, postupně klesá také úroveň rizika onemocnění cukrovkou.

Jak je to možné? Je to jen z toho důvodu, že ti, kdo jedí rostlinnou stravu, jsou schopni lépe kontrolovat svou váhu? Ne tak docela. Dokonce i v případě, že mají stejnou tělesnou váhu jako ti, kdo pravidelně jedí maso, vegani, jak se zdá, vykazují o více než polovinu nižší riziko vzniku cukrovky. Tento rozdíl mohou způsobovat odlišnosti mezi živočišným a rostlinným tukem.

Nasycené tuky a cukrovka

Ne všechny tuky postihují naše svalové buňky stejným způsobem. Kupříkladu palmitát, druh nasyceného tuku, který se nachází vesměs v mase, mléčných výrobcích a vejcích, vyvolává inzulinovou rezistenci. Na druhé straně oleát, monosaturovaný tuk, jejž najdeme vesměs v oříšcích, olivách či avokádu, vás může naopak chránit před zhoubnými účinky saturovaných tuků.

Saturované tuky mohou ve svalových buňkách zapříčinit všechny možné druhy neduhů. Mohou způsobit hromadění toxických odpadních produktů (jako je ceramid a diacylglycerol) a volných radikálů, vyvolat zánětlivost, a dokonce i mitochondriální dysfunkci – tj. mohou postihnout fungování oněch malých elektráren (mitochondrií) v našich tělních buňkách. Tento fenomén je znám jako lipotoxicita (lipo znamená tuk, jako je tomu ve slově liposukce). Když u pacientů provedeme biopsii svaloviny, nárůst nasycených tuků v membránách svalových buněk odpovídá inzulinové rezistenci. Na druhé straně monosaturované tuky vykazují větší sklon k tomu, že se stanou součástí procesu detoxikace nebo že si je tělo uloží tak, aby nám neškodily.

Tento rozpor může vysvětlovat, proč jsou jedinci konzumující rostlinnou stravu lépe chráněni před cukrovkou. Vědci srovnali inzulinovou rezistenci a obsah tuku ve svalech veganů a těch, kdo jedí maso. Jelikož lidé s rostlinnou stravou jsou v průměru štíhlejší, vědci zařadili do studie také ty, kdo jedí maso a přitom mají stejnou váhu jako vegani, kteří tvořili druhou sledovanou skupinu. Mohli tedy sledovat, zda rostlinná strava dokáže zbavit naše svaly tuků a tím nám pomáhá hubnout.

A výsledek? V buňkách nacházejících se hluboko v lýtkových svalech veganů bylo nalezeno podstatně méně tuku než u osob, které jedí maso. Ukázalo se, že ti, kdo konzumují rostlinnou stravu, vykazují lepší citlivost na inzulin, nižší hladinu cukrů v krvi, vyšší hladinu inzulinu, a dokonce lepší funkčnost beta buněk – buněk slinivky, které produkují v prvé řadě inzulin. Jinými slovy, lidé, jejichž strava je založena na rostlinných produktech, mají lepší výsledky jak v produkci, tak i při využití inzulinu.

Saturované tuky mohou být rovněž toxické pro buňky slinivky produkující inzulin. Když je nám přibližně dvacet let, přestane naše tělo produkovat nové beta buňky. Pokud jsou pak zničeny, nic už je nenahradí. Pitevní studie potvrzují, že pokud je později v těle diagnostikována cukrovka druhého typu, bývá u takového člověka již polovina beta buněk mrtvých.

Toxicitu nasycených tuků je snadné prokázat. Když v laboratorních podmínkách vystavíme beta buňky nasycenému tuku nebo LDL („špatnému“) cholesterolu, beta buňky začínají umírat. Je třeba dodat, že tento účinek nebyl pozorován u monosaturovaných tuků koncentrovaných v plodinách s vysokým obsahem tuků, jako jsou ořechy. Když ale ve své stravě přijímáte nasycené tuky, jak účinek inzulinu, tak i sekrece inzulinu jsou během několika hodin omezeny. Čím více nasyceného tuku máte v krvi, tím vyšší hrozí riziko, že u vás dojde k vývinu cukrovky druhého typu.

Samozřejmě ne každý, kdo konzumuje nasycené tuky, onemocní cukrovkou druhého typu – podobně jako neplatí, že by každý kuřák onemocněl rakovinou plic. Svou roli zde hraje také genetika. Nicméně u těch, kdo k tomu mají genetické dispozice, je strava obsahující velké množství kalorií a bohatá na nasycené tuky pokládána za příčinu cukrovky druhého typu.

Snížení tělesné váhy pomocí stravy založené na rostlinných produktech

Jak již bylo uvedeno, dokonce i když se vyhnete tučným jídlům, může tuk, který na sobě nosíte, vyvolat efekt přelévání – což je způsobeno tendencí přetížených tukových buněk vypuzovat tuk do krevního oběhu. Výhodou snižování tělesné váhy konzumací celých potravin rostlinného původu je to, že nemusíte kontrolovat velikost porcí, vynechávat jídla či počítat kalorie, protože většina rostlinné potravy má nízký objem kalorií a je přirozeně plná živin a minerálů.

Když se podíváme na váhové objemy brokolice, rajčat a jahod, které obsahují sto kalorií, ve srovnání s porcemi kuřete, sýra a ryby o stejném množství kalorií, nemůžeme si nepovšimnout, že ač je objem kalorií stejný, objem porcí je rozdílný. Porce rostlinné stravy odpovídající stu kalorií váš žaludek dokonale naplní, zatímco porce živočišné či zpracované stravy jej naplní jen z poloviny. Proto jsou jídla založená na rostlinné stravě tak vhodná pro ty, kdo rádi hodně jedí, neboť člověk toho může v zásadě sníst tolik, kolik chce, aniž by přitom musel dávat pozor na kalorie.

Randomizovaný, klinický test s přímým srovnáním hodnot dospěl k závěru, že potrava založená na rostlinných produktech je efektivnější než strava doporučená Americkým sdružením pro výzkum cukrovky, sestavená s cílem snížit tělesnou váhu. A to aniž by bylo zapotřebí zmenšit velikost porcí, které účastníci testu jedli, nebo počítat kalorie či množství sacharidů.

Následná studie navíc odhalila, že vedle redukce tělesné váhy bylo u osob, které přijímaly stravu založenou na rostlinných produktech, zaznamenáno zlepšení režimu krevního cukru stejně jako snížení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob ve srovnání s těmi, jejichž strava zahrnovala více živočišných produktů.

Takové jsou výhody potravy založené na rostlinných produktech.

Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi.