Dopřejte mozku spánek
Na sedadle spolujezdce se spokojeně uvelebil jeho nejlepší kamarád Patrik. Společně prožili parádní pánskou jízdu a vraceli se zpátky do školy. Večírek byl náročný a protáhl se do brzkých ranních hodin. Když během cesty Tomáš cítil, jak ho začíná zmáhat únava, zesílil hudbu a na benzince do sebe obrátil dvojité espreso v naději, že mu kofein pomůže soustředit se na poslední část jízdy. Jak je možné, že Tomáš přehlédl popelářský vůz jedoucí v pomalém pruhu? Šanci odpovědět na tuhle otázku dostal až po probuzení – po 30 dnech bezvědomí. Už nikdy nepohnul nohama, ale mohl mluvit o štěstí, že autonehodu vůbec přežil. Patrik takové štěstí neměl.
Podle Národní nadace pro výzkum spánku se Tomáš stal účastníkem jedné z více než 100 000 nehod způsobených ve Spojených státech každý rok mikrospánkem za volantem. Málokterý zodpovědný řidič usedne za volant pod vlivem alkoholu, ale únavu velmi často podceňujeme. Přitom může být podobně smrtelná. Vyčerpání snižuje reakční čas a dramaticky zvyšuje pravděpodobnost vážných i lehčích dopravních nehod. Autonehody se řadí v západním světě mezi pět nejčastějších příčin úmrtí.
Unavený organizmus se snaží zregenerovat pomocí tzv. mikrospánku. Jedná se o spánek trvající asi 1-2 vteřiny, při kterém má jedinec otevřené oči. Právě to postihuje řidiče. Během mikrospánku ztratí řidič pozornost a nevnímá své okolí navzdory tomu, že ani nezavře oči. Mezi nejčastější nepříjemné důsledky spánkové deprivace patří pomalé reakce, neschopnost rozhodovat se a zpomalené rnyšlení. Nedostatek spánku, práce v neobvyklou denní dobu i únava obecně bývají také příčinou pracovních úrazů.
V brzkých ranních hodinách tradičně klesá pozornost a není náhoda, že právě tehdy vznikly opravdu velké průmyslové nehody, jako byl výbuch černobylské jaderné elektrárny, nehoda tankeru Exxon Valdez nebo havárie ektrárny Three Mile Island. Vyčerpanost byla také v pozadí většiny případů střelby do vlastních řad během války v Perském zálivu.
Viditelná změna chování
Když se organizmu delší dobu nedostává spánku, začnou vznikat poruchy v nervových buňkách mozku, což se viditelně projeví na chování člověka. Některé svaly dokážou odpočívat, pokud nevyvíjíme žádnou fyzickou aktivitu, ale mozek (specificky mozková kůra) toho není v bdělém stavu schopen. Ten totiž dokáže odpočívat jedině ve spánku, a to pouze tehdy, pokud správně projde jeho různými fázemi. Během spánku mozek vytváří nové vzpomínky a vznikají nové synapse a dochází k obnovení správné činnosti neuronů v mozkové kůře.
Výzkumy potvrdily, že nejlepších výsledků při testování funkce mozkové kůry (zodpovědné za práci s jazykem) dosahují dobře odpočinutí lidé. Velmi negativně se ve stejných testech projevuje spánková deprivace. Nejhůře dopadají ti, u nichž došlo k mnohahodinovému nedostatku spánku. Organizmus lidí trpících spánkovou deprivací kompenzuje sníženou aktivitu frontálního laloku zvýšenou činností temenního laloku. Navzdory tomu se nedostatek spánku projevuje negativně ve všech testovaných činnostech. Například spánkově deprivovaný člověk pomaleji a méně přesně řeší matematické úlohy.
Fascinující výsledky přinesl výzkum vlivu spánku na přední mozkový lalok, tedy na centrum kreativity, morálního rozhodování a analytického myšlení. Spánkově deprivovaní jedinci měli problém pracovat imaginativně se slovy a myšlenkami, přičemž jejich slovní zásoba se výrazně zúžila. Nedokázali se vyjadřovat v jasných větách, zadrhávali, mluvili monotónně, pomalu a nezřetelně. Neodpočinutý mozek nedokáže rychle, kreativně a logicky řešit složitější situace. Ztrácí také schopnost řešit rychle a efektivně více problémů najednou. Během procesu učení nedojde k zafixování nové dovednosti, dokud mozek následně neprojde plným osmihodinovým spánkovým cyklem, včetně tzv. REM fáze (rychlé pohyby očí).
Nevratné poškození?
Vedle snížené schopnosti myslet a zpomalených reakcí způsobuje spánková deprivace i dlouhodobé změny v mozku. Výzkumy dokládají takové změny u zvířat a považují je dokonce za nevratné. CT snímky ukazují snížené množství krve v čelním laloku u chronicky spánkově deprivovaných jedinců, ale nedostatečně prokrvené jsou i další části mozku. Nevyspalí lidé jsou proto podráždění, útoční a nesoustředění. Nedostatek spánku dále způsobuje náhlé změny nálad, omezenou schopnost zvládat stres, uzavřenost a dokonce i deprese. Výsledkem mého vlastního bádání je zjištění, že trvalá deprese musí mít alespoň čtyři různé spouštěče. Nicméně insomnie (nespavost) má schopnost spustit deprese úplně sama. Jinými slovy, i když žijete sebevíc zdravě, můžete přesto upadnout do deprese, pokud dobře nespíte.
Národní institut pro duševní zdraví provedl experiment, který dokázal, že probdělé noci a pocit beznaděje jsou spolu úzce propojeny. Vědci zkoumali 8000 jedinců vykazujících depresivní symptomy a poruchy spánku. Dospěli k závěru, že nespavost se objevuje u 10 % lidí s depresí. U 40 % lidí trpících insomnií propukne plnohodnotná deprese, a riziko je tedy 40krát vyšší než v běžné populaci. I dočasná nespavost zvyšuje riziko deprese o 60 %. Četnost mentálních poruch je vyšší také u lidí, kteří trpí zvýšenou spavostí (hypersomnií). Duševní problémy se u nich objevují o 16 % častěji než u lidí s normálním spánkem. Insomnie postihuje o 30 % častěji ženy než muže a s přibývajícím věkem se objevuje častěji. U seniorů má na svědomí nejen deprese, ale také zhoršující se problémy s pamětí.
Spánková deprivace může způsobovat také bludy a halucinace. U některých lidí trpících nedostatkem spánku byla mylně diagnostikována schizofrenie.
Spánek o tři hodiny kratší, než je žádoucí, způsobuje, že imunitní systém ztrácí polovinu své účinnosti, a činí tak organizmus zranitelnějším vůči nachlazení, průjmu, gastroenteritidě a dalším infekčním onemocněním. Imunita je spánkovou deprivací dotčena v několika směrech. Dochází ke snížení tvorby protilátek a organizmus nevytváří interleukiny 1 a 2, jak se obvykle děje během hlubokého spánku. Spánek je potřebný pro správnou produkci růstového hormonu. Jeho nedostatek ještě více ohrožuje imunitní systém, protože jsou na něm závislé cytotoxické T lymfocyty (druh bílých krvinek). Chronická únava přispívá k rozvoji dalších onemocnění, jako jsou nemoci srdce a zažívacího traktu.
Ve Spojených státech je chronická únava jedním z deseti nejčastějších důvodů pro návštěvu lékaře. 3,3 milionů Američanů každoročně navštíví svého lékaře pro problémy s nespavostí. 60 % Američanů trpí problémy se spánkem, jako jsou insomnie, celodenní vyčerpanost, časné probouzení nebo opakované usínání během dne. Zvýšený stres narušuje spánek a nedostatek spánku oslabuje schopnost organizmu stres zvládat. Tato kombinace se může snadno stát bludným kruhem, ze kterého není snadná cesta ven.
Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.