Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Dýchati nebezpečno

V mnoha různých zemích světa byl dlouhodobě sledován velký počet kuřáků a nekuřáků a vzájemně srovnáván výskyt různých nemocí a úmrtnost. V USA do jednoho šetření byl dokonce zařazen jeden milion osob (Hammond 1966). Šestnáct let bylo sledováno čtvrt milionu veteránů americké armády (Rogot, Murray 1980).
|
Typ článku: Články

Ve Velké Británii takto dvacet let pozorovali lékaře, jejichž uvědomělá kvalifikovaná spolupráce přispěla k velké preciznosti a spolehlivosti podkladů (Doll, Peto 1976).

Výsledky jsou neobyčejně reprezentativní a průkazné. Ukázalo se, že frekvence mnoha nemocí stoupá s kouřením, a to tím více, čím déle kouření trvá, a téměř lineárně se zvyšuje s počtem cigaret vykouřených denně. U osob, které přestaly kouřit, nemocnost a úmrtnost postupně klesá a v průběhu let se přibližuje stavu u nekuřáků. V USA zjistili, že kuřáci, kteří vykouří dvacet a více cigaret denně a začali kouřit již do dvaceti let věku, umírají v průměru o 8,2 roku dříve než nekuřáci.

V porovnání se stejně starými celoživotními nekuřáky byla zjištěna u kuřáků 11x častěji rakovina plic, 7x častěji rakovina hrtanu, ústní dutiny, hltanu a jícnu, 2x častěji rakovina slinivky břišní, močového měchýře a ledvin, 4x častěji úmrtí na nemoci dýchacího systému (kromě rakoviny) a o 60% častěji úmrtí na koronární nemoc srdeční. Tyto číselné hodnoty zjistili Rogot a Murray (1980). Koronární nemoc srdeční je dnes daleko nejčastější příčinou smrti, a tak největší počet předčasných úmrtí způsobených kouřením má na svědomí právě selhání srdce. V celé oblasti péče o zdraví je velmi málo poznatků, které jsou tak precizně, rozsáhle a nepochybně prokázány, jako škodlivost kouření."
Můžeme ale odhadnout, že nesprávná výživa zvyšuje riziko infarktu myokardu 10x a možná až 100x. V porovnání s tím kouření zvyšuje ovšem riziko infarktu "jen" dvakrát.

Kouření a životní prostředí
Na druhé straně nesmíme zapomenout, že rozhodující příčinou špatného zdravotního stavu v ČR je nezdravá strava a kouření. I v těch částech naší země, např. na Šumavě, kde vzduch je čistý, je tam klid a kouzelné ticho, čistá je voda i půda, lidé tam nestrádají stresem a shonem velkoměsta či průmyslové aglomerace, i v těchto částech naší země je zcela neporovnatelně vyšší úmrtnost na infarkt myokardu a další civilizační nemoci než třeba ve velkoměstech v Japonsku či v Jižní Americe.

Rozhodující příčinou poškození našeho zdraví je nezdravá strava a cigarety. Pokud někdo vysvětluje náš špatný zdravotní stav odkazem na špatné životní prostředí, tak poskytuje lidem informace, které jim v konečném důsledku brání, aby si své zdraví ochránili. Máme nesčetně důvodů zlepšit životní prostředí, potřebujeme to i proto, abychom pomohli svému zdraví. Náš špatný zdravotní stav však nelze vysvětlovat stavem životního prostředí.

Kouření a opalování
Mnozí z nás bedlivě posloucháme rozhlas či televizi a pokud je množství ozónu pod normou (tolik se přece mluví o obávané ozónové díře), tak rozhodně nevyrážíme na procházku, do volné přírody, aby nás sluneční záření neohrozilo na zdraví.

Někteří z nás se v dobré víře takto chovají, čili chovají se tak i někteří kuřáci. Jaké je však zdravotní riziko kouření? Téměř každý druhý kuřák umře na následky kouření. Kouření tedy riziko úmrtí zvyšuje o něco méně než o 100%.
Jak se oproti tomu na celkovém riziku podílí slunečním zářením vyvolaná rakovina kůže - zhoubný melanom? Sluneční záření může k celkové úmrtnosti přispět snad 0,2%, možná méně. To se nechá snadno vypočíst. Rakovina kůže - zhoubný melanom - se tedy na celkové úmrtnosti podílí nepatrně. Ne všechny případy této rakoviny však můžeme přičíst na vrub slunečnímu záření. Kouření představuje tedy asi 400x větší zdravotní riziko než sluneční záření, neboli jinými slovy sluneční záření je asi 400x méně nebezpečné než kouření.

Kouření a jaderné havárie
Jsou faktory, které jsou prokazatelně škodlivé, např. jaderná havárie v Černobylu, ale které celkově způsobí relativně malý počet úmrtí. A jsou i jiné faktory, jejichž škodlivost je zcela neporovnatelně větší. Konkrétně, každý den umírá na důsledky kouření asi stejný počet osob, jaký u nás zemře na důsledky havárie v Černobylu za celé období od havárie až do konce příštího století.

Kouření a škodlivé látky v potravináchZ miliónu kuřáků téměř polovina zemře na důsledky kouření cigaret. Z miliónu našich obyvatel asi přes 400 tisíc zemře na důsledky celoživotního požívání živočišných potravin, asi 100 tisíc zemře na důsledky celoživotního požívání velkého množství kuchyňské soli. Tato otřesná čísla nás nechávají obvykle chladnými.

Pokud se však v nějaké potravině objeví škodlivá látka, která způsobí smrt, řekněme, tří lidí z miliónu, spouštíme kampaň v tisku, v rozhlase, v televizi, a strašíme obyvatelstvo tím, k jakému ohrožení jejich zdraví došlo. A neuvědomujeme si, že ta tolik kritizovaná potravina je v tomto případě asi 100 000x méně škodlivá než živočišné potraviny, 100 000x méně škodlivá než cigarety, asi 30 000x méně škodlivá než kuchyňská sůl. Ty látky, na které se díváme tak, že by ve stravě neměly být, a které působí smrt zanedbatelného počtu osob (jednoho člověka nebo několika lidí z miliónu), jsou normovány a zakazovány. Ty látky, které působí smrt většiny z nás (tabák, živočišné potraviny, sůl), nijak normovány ani zakazovány nejsou, jejich požívání stravou je považováno za samozřejmé.
(Například: V obilném zrnu se nalezne určité množství olova či kadmia. Jejich škodlivý účinek je však zcela neporovnatelně menší než škodlivý účinek toho, co je v nejčistším mase (tuk, cholesterol, živočišné bílkoviny)).

Kouření a matematika
K rozšíření kouření kdysi značně přispěl jeden lékař, který jezdil po královských dvorech po celé Evropě a nabízel kouření cigaret jako nesmírně mocný léčebný prostředek. Později, po celá staletí, až do doby po druhé světové válce, statisíce lékařů pozorovaly své spoluobčany, své pacienty, kteří kouřili, a nikdo z těchto lékařů nedokázal prostředky lékařské vědy prokázat, že kouření je škodlivé.

Až statistická srovnávání kuřáků s nekuřáky prováděná po celém světě však prokázala, že kuřáci jsou oproti nekuřákům mnohokrát častěji postihováni rakovinou plic.

Uvědomme si, co je na tom podstatného. Zdravotní škodlivost kouření je obrovská. Zvýšení úmrtnosti na rakovinu plic je desetinásobné. Málokdy se setkáme s tak jasnou závislostí. Přesto však lékařská věda sama o sobě, tedy bez matematiky statistiky, nedokázala škodlivost kouření prokázat.

Matematicko-statistické zpracování údajů o vztahu mezi kouřením a zdravím ukazuje, že optimální spotřeba cigaret je nulová anebo spotřeba blízká nulové spotřebě. To je zajímavý paradox, my vlastně na základě těch matematicko statistických údajů nemůžeme říci, zda optimum je nulová spotřeba anebo nějaká spotřeba nepatrně vyšší, čili třeba 100 cigaret za celý život. To nám ty matematicko-statistické metody říci nemohou. To tam vkládáme prostě nezávislou logickou úvahou, která je ovšem prakticky stoprocentně pravdivá. U cigaret to nedělá žádný problém, protože cigarety nikdy nebyly chápány jako integrální součást lidského života.

Pokud je matematicko-statistickými metodami stanoven vztah mezi zdravím a faktory je ovlivňujícími (například výživa, kouření apod.), tak tento vztah je trvalý, objektivně platný a v podstatě neměnný, tzn. v průběhu let se potvrzuje a odvozené závěry není třeba revidovat.

Kouření: za kolik a o kolik
O kolik procent zvyšuje kouření výskyt jednotlivých nemocí, to záleží na velkém počtu faktorů. Velmi výrazně je to ovlivňováno tím, kdy kuřáci kouřit začínají, kolik cigaret průměrně za den vykouří, jaké druhy cigaret užívají. V tom smyslu by tedy vztah mezi kouřením a zdravím měl být proměnlivější než vztah mezi výživou a zdravím. Přesto klíčové charakteristiky toho, jak kouření působí na zdraví, zůstávají v průběhu desetiletí v podstatě stejné.

Shrnutí
Kouření výrazně zvyšuje nebezpečí úmrtí na nemoci srdce a cév, na rakovinu a na nemoci dýchacího systému. Téměř každý druhý kuřák, který zemře, zemře na následky kouření. Protože však naštěstí značná část lidí nekouří, tak kouření je příčinou "jen" asi 20% veškerých úmrtí. Na druhé straně, kdybychom nikdo nekouřili, podařilo by se nám snížit celkovou úmrtnost o těchto 20%, odstranění kouření je tedy druhým nejvýraznějším faktorem, kterým můžeme ovlivnit své zdraví.

Prověřenost škodlivých účinků kouření na zdraví
Všechny velké studie ve všech částech světa ukázaly, že kuřáci trpí řadou chorob výrazně častěji než nekuřáci. V největších z těchto studií byly sledovány desetitisíce a statisíce osob po mnoho a mnoho let. Výsledky jsou naprosto jednoznačné.

Úvahy pocházejí z knihy "Stop nemocem" od Tomáše Husáka. Knihu vydalo nakladatelství Pragma.

Počet přečtení: 2442
Datum: 11. 3. 2006