Dýchejme: jako děti!
Když na místo dorazil šerif, našel všech pět členů rodiny udušených nedostatkem kyslíku.
Kyslík je základní životní potřebou. Můžete přežít týdny bez jídla, několik dní bez vody, ale bez vzduchu jen několik minut. Jsme tvorové aerobní. To znamená, že k životu potřebujeme vzduch, a k dobrému zdraví dokonce čistý, čerstvý vzduch. Kyslík ze vzduchu reaguje s glukózou obsaženou v potravě, a tím nám dodává energii. Mezi zvířaty a rostlinami existuje krásný synergický vztah: zvířata vytvářejí kysličník uhličitý, který je nutný pro život rostlin, zatímco rostliny produkují kyslík, který je nezbytný pro zvířata a člověka.
Už více než deset let víme o energetické krizi. Proti dřívější době jsou ceny ropy stále příliš vysoké a mnozí si pamatujeme,jak jsme stáli ve frontě u benzínových čerpadel. Na tuto krizi reagujeme tak, že doma méně topíme, po dálnicích jezdíme pomaleji než dříve a vůbec svá auta používáme méně. Energetické zdroje jsou základní podmínkou chodu naší průmyslově orientované ekonomiky.
Nicméně i vy můžete stát na pokrají osobní energetické krize, a nevědět o tom. Možná máte dobré zaměstnání, báječnou rodinu a můžete sníst všechno, na co přijdete, ale pořád vám přitom něco zásadního chybí. Zdá se vám, že se ráno těžko probouzíte? Cítíte se po většinu dne unaveni? Chybí vám energie? Důvodem vašich problémů může být špatné dýchání a nedostatek kyslíku.
Nádrž vašeho auta může být plná vysokooktanového benzínu a jeho motor může být v sebelepším stavu, ale pokud uzavřete přívod vzduchu, nepoběží déle než několik sekund. I motor potřebuje ke své práci kyslík. Palivo a kyslík spolu chemicky reagují; této reakci se říká oxidace. Oxidací se uvolňuje teplo a kinetická energie.
Důležitost kyslíku je zřejmá z jeho velkého množství na naší planetě. Nacházíme ho v živočišných, rostlinných i minerálních látkách; tvoří tři čtvrtiny živočišného, čtyři pětiny rostlinného a polovinu minerálního světa. Tvoří také osm devítin z celkové váhy vody.
Jídlo je vlastně jakýmsi palivem pro náš organismus. Kyslík, který jídlo "spaluje", je obsažen ve vzduchu, který dýcháme. Bez kyslíku nemůže naše tělo pro své přežití udělat ani to nejmenší; proto jeden z hlavních životních zákonů zní: "Musíš dýchat!"
"To není problém," říkáte si, "dýchání je přirozené, děje se automaticky. Nemusíme na ně myslet, nebo snad ano? Dostáváme přece tolik kyslíku, kolik potřebujeme."
Možná. A možná ne. Většina lidí, které znám, dýchá nesprávným způsobem. A navíc ještě dýchají vzduch plný průmyslových odpadů anebo, což je ještě horší, tabákového kouře.
Každý člověk, který nechce zanedbávat své zdraví, by se měl zabývat tím, jak dýchá. Až naše tělo dostane tolik kyslíku, kolik potřebuje, získáme novou energii a bude se nám lépe žít.
Naše osobní elektrárna
Pokud člověk zůstane déle než osm až deset minut bez kyslíku, dojde k nenapravitelnému poškození mozkových buněk. Osoby s nezvykle velkou kapacitou plic a výjimečně fyzicky zdatné mohou vydržet bez nadechnutí o něco déle stejně jako ti, jejichž tělesná teplota klesne téměř k bodu mrazu.
Mozek je elektrickým dynamem našeho těla. Vytváří většinu elektrické energie, kterou tělo potřebuje. Pokud elektrický proud v mozku ustane, je člověk "prohlášen za mrtvého".
Tuto situaci je možné sledovat jako rovnou čáru na elektroencefalogramu (EEG). Člověk může ještě dýchat a i srdce může ještě několik hodin bít, ale jakmile ustanou elektrické proudy v mozku, je smrt nevyhnutelná.
To, co jíme a pijeme, minerály a vitamíny, ale i v těle tvořené hormony, krev, svalstvo a srdce, to vše přispívá k vytváření elektrických nábojů v našem těle. Ale nejdůležitějším faktorem je vzduch, který dýcháme.
Zvýšený příjem kyslíku (zvláště u těch, kteří předtím dýchali špatně) napomáhá paměti, duševní bystrosti a zvyšuje schopnost produktivní práce. Může dokonce zlepšit i naši sexuální výkonnost.
Horská nemoc
Možná jste už cestovali ve velkých výškách, ať už v horách nebo v letadle bez kyslíkového vybavení. Možná jste zakusili dýchací potíže, silnou bolesthlavy, závratě nebo dokonce neschopnost jasně uvažovat - to jsou příznaky nedostatku kyslíku.
Nedostatek kyslíku nejprve ovlivňuje vyšší mozková centra: úsudek, rozum a vůlí. Proto také zákony vyžadují, aby letci používali v určitých výškách kyslík.
Vzpomínám si, jak jsem poprvé letěl přes Andy. Bylo to v letounu DC-3, který neměl přetlakovou kabinu. Cestující ovšem měli kyslíkové masky a bylo jim doporučeno, aby je použili. Jako lékař jsem se tehdy rozhodl trochu si zaexperimentovat a zjistit, co se stane, když kyslík nepoužiji. Prvním příznakem byla lehká závrať; která časem zesílila. Nemohl jsem už jasně myslet a za chvíli se dostavila silná bolest hlavy. Když jsem začal mít halucinace, rozhodl jsem se nasadit si masku a příznaky nedostatku kyslíku brzy zmizely.
Tomuto stavu se říká "horská nemoc" nebo "nemoc z výšek". Dostavuje se u horolezců nebo u atletů, kteří musejí podávat výkony ve velkých výškách. Mexico City leží ve výšce asi 2000 metrů nad mořem. Sportovci z níže položených oblastí, kteří sem přijeli na olympiádu v roce 1968; byli v nevýhodě, protože ve vzduchu bylo méně kyslíku, než byli zvyklí.
Horská nemoc na úrovni moře
Většina lidí dýchá obvykle pouze tak, aby se udržela naživu, a přitom si ani neuvědomují, jak malý z toho mají užitek.
Dostanete-li se do místnosti, v níž je několik lidí, dobře se rozhlédněte. Podívejte se na jejich hrudník a břicho. Dokážete najít nějaké známky dýchání? Nebýt toho, že mluví, píší na stroji nebo chodí sem a tam, mohli byste je pokládat za figuríny.
Většina z nás se rodí se správnými dýchacími návyky, které však postupně během svého života nevědomky opouštíme. Výsledkem je, že své plíce nepoužíváme správně. Dýcháme příliš povrchně; tím nezískáme dostatek kyslíku a může se stát, že dostaneme "horskou nemoc" třeba i na úrovni moře!
Až budete příště kritizovat manželku, udílet jí rozkazy nebo až budete mít před sebou vystoupení před publikem nebo jinou důležitou věc, zkuste následující: přerušte činnost a několikrát se zhluboka nadechněte. Pokaždé naplňte plíce, jak jen to půjde, a pomalu vydechujte. Je možné, že se uvolníte a vaše nervové napětí se zmenší. Snad se místo "bručení" dokonce i usmějete. Možná vás překvapí, že se pak budete cítit méně nervózní, budete výkonnější při řešení problémů a uděláte méně chyb.
Buďte jako děti
Existují tři typy dýchání: klíčkové, hrudní a brániční. Pro správné dýchání jsou důležité všechny tři, ale nejdůležitější z nich je dýchání brániční (břišní). Sledujte, jak dýchají děti. Hruď se jim jen lehce nadzvedne. Dolní žebra se ovšem rozšiřují a bříško při každém nádechu vyráží vpřed. Při výdechu vše probíhá opačně. Bříško se vrací zpět, dolní část prsou se stahuje a celý hrudní koš se zmenší. Tak vypadá normální dýchání.
Pokud budete sledovat některé dospělé, zjistíte, že při dýchání se jejich břicho pohybuje jen velmi málo. Místo toho se zvedají a znovu klesají prsa. Většina dospělých totiž zapomněla nebo omezila správné dýchání, které uměla od narození. Hlavní příčinou je obvykle citový stres a vůbec celkové napětí organismu.
Tresty za špatné dýchání
Při narození vstupujeme do života prvním dechem a posledním dechem se náš život končí.
Ale jak mezi prvním a posledním dechem dýcháme, na tom závisí, jak žijeme a jakou máme radost ze života. Nedostatečné dýchání snižuje vitalitu a způsobuje poruchy metabolismu. Mělké a omezené dýchání přináší únavu, vyčerpání a deprese. Pokud na sobě některé z uvedených příznaků pozorujete, zkuste dýchat hlouběji a více používejte břišní svalstvo.
Kyslíku se používalo pro zlepšení duševních funkcí při senilitě. Pokud byl pacient umístěn v izolované místnosti s lehce zvýšenou hladinou kyslíku, bylo možné zaznamenat výrazné zlepšení duševních funkcí. Pacienti byli poté aktivnější a projevovali větší zájem o život. Lépe spali a začali přebírat odpovědnost za péči o sebe.
Jak mohl takovou změnu způsobit větší příjem kyslíku? Protože senilita s sebou přináší ztvrdnutí mozkových tepen, což vede k omezení přívodu kyslíku do mozku.
I když nemáme ztvrdlé mozkové tepny, můžeme zakoušet podobné příznaky jako při senilitě, nedostáváme-li do plic dostatečné množství vzduchu díky mělkému dýchání. Neschopnost správně dýchat nás omezuje ve všech oblastech života - okrádá nás o paměť; tvořivost, soustředěnost. Otupuje také takové funkce naší duševní činnosti, jakými jsou vůle, rozlišování a úsudek.
Ovlivňuje i naše city. Býváme náchylní k negativním citům - k bolesti, zlosti, depresi, malé sebedůvěře a někdy i k falešnému pocitu viny.
Krátce řečeno, špatné dýchání nás obírá o radost ze života!
City a dýchání
Skoro každý při narození dýchá správně. Kde je tedy chyba? Většinou je neschopnost správně dýchat zakořeněna hluboko v citovém aparátu člověka.
Problém začíná už v dětství ostrým příkazem "Přestaň řvát!" Dítě reaguje tak, že pláč zastaví zadržením dechu. Zlost potlačuje zatažením ramen a stažením prsních a krčních svalů, čímž zabrání křiku.
Potlačování jakýchkoli citů a emocí vede ke svalovému napětí, které omezuje dýchání. Jak postupem času stárneme a jsme vystaveni stále silnějšímu stresu, tento tlak roste. Místo abychom své city vyjádřili, snažíme seje potlačit. Pokaždé, když to uděláme, je naše dýchání omezeno. Postupně tak získáváme špatné dýchací návyky.
Dýchání je vlastně odrazem duševního zdraví. Při mnoha citových poruchách je správné dýchání klíčem pro klid a zdraví.
Psychiatr Alexander Lowen studoval citové bariéry, které brání správnému dýchání. Jeho studie o neurotických a schizoidních osobnostech ukazují zřetelný vztah mezi způsobem dýchání a duševními poruchami.
Schizoidní osobnost má tendenci dýchat horní částí prsou (klíčkové dýchání), zatímco neurotik používá více povrchové hrudní dýchání. Dr. Lowen zjistil, že přechod k normálnímu (břišnímu) dýchání pomohl těmto lidem vrátit se do běžného života.
Naštěstí nejsme ve valné většině ani neurotičtí, ani schizoidní; to ovšem nevylučuje možnost, že se i na nás projevují následky špatného dýchání. Budeme-li plně tělesně i duševně zdraví, budeme moci dříve vychutnat příznivé účinky správného dýchání.
Zlepšit své dýchací návyky je relativně lehké, ale je třeba pozorně a pečlivě postupovat podle popsaných metod (viz příští číslo Pramenů zdraví). Změna návyků vybudovaných v průběhu mnoha let vyžaduje soustředění, píli a vytrvalost. Ale výsledek za to stojí.
Ukázka pochází z knihy Verona W. Fostera "NEWSTART". Tato kniha se stala bestselerem v řadě zemí celého světa, jen v ČR se jí prodalo asi čtvrt miliónu výtiskůn (v současné době je již naštěstí zcela rozebráno). Jejímu autorovi se podařilo poutavou formou představit v osmi bodech NEWSTART, revoluční program zdravotní obnovy založený na důsledném využívání přírodních léčebných prostředků. Knihu vydalo nakladatelství Advent-Orion.