Finanční krach

Nevypadá to dobře, ale jakoby toho ještě bylo málo, s podobnými, i když méně citelnými problémy, týkajícími se veřejného dluhu, se potýkají čtyři jiné země eurozóny: Portugalsko, Itálie, Irsko a Španělsko. Není vyloučeno, že tento stav ohrozí celou eurozónu, a globální následky krachujících hospodářských systémů sedmnácti zemí budou katastrofální.

Co říci k problému vlny utečenců zaplavujících Evropu? Nalezení dohody v této věci přivedlo ke sporům přední hlavy států zemí EU. Krize, která nedávno začala, způsobila rozvolnění hranic unijního kolosu, stojícího na hliněných nohou.

Silný jako… dolar?

V minulosti, dokonce i v situacích všeobecných ekonomických potíží – a to jsme ještě nezmínili bankrot Islandu a problémy Velké Británie – se investoři mohli vždy spolehnout na nejbezpečnější světovou měnu, tedy americký dolar. Poslední dobou hlavní ratingové agentury, jako jsou Moody’s, Standard&Poor’s a jiné, varují, že zvětšující se zadluženost Spojených států může negativně ovlivnit americké státní dluhopisy a ohrozit pozici USA jakožto lokomotivy světového hospodářství.  Jelikož do amerických státních dluhopisů ukládá kapitál významné množství investorů, mimo jiné Čína, platební neschopnost USA by okamžitě ovlivnila světové hospodářství.

Spojené státy, jak poznamenal Walter Wriston, by existovaly i nadále, podobně jako americký národ, zásoby, průmysl a pracovní síla. I kdyby toto vše bylo zachráněno, Amerika by přišla o nejdůležitější faktor podporující její měnu a hospodářství – o důvěru. Lidé hledají důvěryhodná místa, kam by mohli uložit kapitál. Chtějí mít jistotu, že jejich těžce vydělané peníze jsou v bezpečí.

Dříve byly americké dluhopisy ceněny díky tradovanému názoru, že americký dluh má podporu v podobě „plné důvěry v americkou vládu“. Celý svět doufal, že americká administrativa své dluhy splatí. Ale stejně jako v případě ostatních zemí důvěra klesá, pokud dochází k rychlému růstu dluhu ve srovnání s národním produktem. A když se investoři obávají, že přijdou o kapitál, který investovali do amerických dluhopisů, stahují ho zpátky, a to velmi rychle.

Kniha Zjevení

Naše současná situace zvláštním způsobem připomíná tu, která je popsána v 18. kapitole Knihy Zjevení, kde dochází k úpadku Babylonu a spolu s ním i celosvětového obchodu: [Králové světa] neodváží se přiblížit a budou naříkat: „Běda, běda, ty veliký Babylóne, město tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud!“ A bohatí kupci země naříkají a bědují nad ním, protože už nikdo nekoupí jejich zboží: náklady zlata a stříbra, drahokamů a perel, kmentu a purpuru, hedvábí a šarlatu, cedrového dřeva a předmětů ze slonoviny a předmětů ze vzácných dřev, náklady mědi, železa a mramoru, skořice a indického koření, voňavek, mastí a vykuřovadel, vína a oleje, mouky a obilí, dobytčat a ovcí, koní a vozů a otroků a zajatců. (…) „Běda, běda, tak veliké město (…) v jedinou hodinu je zničeno takové bohatství!“

V jednu hodinu?

V minulosti mohlo být zpochybňování okamžitého celkového hospodářského kolapsu pochopitelné, dnešní doba však nabízí mnohé příklady, které potvrzují, že toto proroctví je reálné.

19. října 1987 akcie na světových trzích s cennými papíry prudce klesly. Počínaje Hongkongem se krach rychle rozšiřoval spolu s tím, jak v dalších zemích byly během dne otevírány burzy. Ceny na amerických burzách cenných papírů klesly během jednoho dne o více než 20 % a světové hospodářství se po tomto pádu dlouze zvedalo. Koncem října, o necelé dva týdny později, hongkongská burza ztratila 45 % své hodnoty, australská 42 %, španělská 31 %, britská 26 %, americká 23 %, kanadská 22,5 % a novozélandská klesla o téměř 60 % ve srovnání s vrcholným okamžikem roku 1987.

V září 2008 globální ekonomická krize, tak zvaný úvěrový krach, málem vyřadila světový finanční systém. Jádrem krize byla právě důvěra. V té době bylo poskytnuto příliš mnoho rizikových hypoték, které přestaly být splácené. Kromě toho mnohé úvěry, které byly zatížené vysokým rizikem, byly propojené s jinými (často mnohými) rozhodně neméně rizikovými půjčkami a takto propojené hypotéky byly nabízené jako jeden balík. Investoři již nevěděli, které z těchto balíčků patří k dobrým investicím, a které jsou trefou do vlastní brány – nevěděli, komu mají důvěřovat. Právě to vedlo k úvěrovému krachu.

Pak nastal rok 2011. První zlověstné známky potenciálního globálního kolapsu se začaly objevovat v létě. Vlády odpovědné za některé větší světové hospodářské systémy bojovaly s rostoucí zadlužeností a společenským odporem vůči politice utahování opasků, která měla vést ke snížení nárůstu dluhu nebo k jeho postupnému snižování. Když ratingová agentura Standard&Poor’s poprvé v historii snížila kótování amerických státních dluhopisů, akcie na světových burzách rapidně klesly, vyskočily a opět spadly, přičemž ztratily na hodnotě miliardy dolarů a všeobecně odstrašily investory. Přes úvěrový kolaps americké státní dluhopisy získaly na hodnotě, jelikož se investoři obávali spíše chaosu na evropských burzách. Navzdory veškerým snahám ministrů financí, kteří se snaží burzy uklidnit, stále více investorů zaznamenává stále citlivější ztráty.

V srpnu 2015 došlo k největšímu propadu na čínské burze od roku 1996. O tom, nakolik je tato situace vážná, hovoří čísla. Z účtů investorů se během jednoho dne doslova vypařilo 2,7 bilionu dolarů. Během týdne akcie ztratily cca 25 procent své hodnoty, což znamená ztrátu ve výši zhruba 8 bilionů dolarů. O dva měsíce později oficiální vládní zdroje v Číně uvedly, že hodnota hrubého domácího produktu klesla ve třetím čtvrtletí 2015 o 7 procent!

V říjnu 2015 Goldman Sachs, jedna z největších investičních bank na světě, varovala před příchodem třetí vlny krize, která má tentokrát postihnout především rozvojové země. Její příčinou má být mj. kolaps trhu s komoditami a slábnoucí čínské hospodářství. Současná krize může být předpovědí podobného hospodářského kolapsu, jako byl ten v roce 2008, či možná dokonce jako světový krach, ke kterému došlo ve 20. letech dvacátého století.

Toto ještě není apokalypsa

Jsou tyto krize naplněním proroctví z 18. kapitoly knihy Zjevení? Zajisté nejsou. Kniha Zjevení hovoří o tom, že před událostmi, popsanými v této kapitole, musí dojít k jiným, jako je například objevení se antikrista a znamení šelmy. Poslední události poukazují na to, že k náhlému krachu světového obchodu, popisovanému ve Zjevení, může v dnešní době dojít velmi snadno. Finanční trhy, které jsou nyní elektronicky propojené do jedné sítě, reagují na světové události téměř okamžitě.

Je škoda, že vám nemohu doporučit absolutně bezpečné místo pro vaše úspory. Znám pouze jedno takové místo. V kázání na hoře Ježíš říká: „Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.“

Konec konců na zemi neexistuje bezpečné místo. K událostem popsaným v 18. kapitole knihy Zjevení nakonec dojde. Přesvědčení o dočasné bezpečnosti je iluze a přelud.

Měli bychom tedy vzít své úspory a věnovat je na charitativní účely? V jednom pozoruhodném případě Ježíš pochválil šetření a investování[i]. Máme povinnost být věrnými správci majetku, který nám svěřil Bůh. On očekává, že věrní sluhové budou moudře investovat. Peníze nejsou zdrojem veškerého zla, ale láska k nim; bohatství není příčinou zla, ale to, že v ně vkládáme důvěru.

Zřejmě ještě nikdy v dějinách lidstva tak velké množství lidí nedisponovalo tak velkým materiálním bohatstvím – ale naše bohatství se paradoxně stává čím dál méně… materiálním. V době apoštola Jana majetek tvořily fyzické věci: zlato, stříbro, vlna, hedvábí a sedmnáct dalších komodit uvedených v knize Zjevení 18,12. Ty opravdu mohly být zničené moli a rzí.

Dnešní „poklady“ existují především v podobě elektronických číslic v bankách nebo na počítačích makléřů. Tato čísla můžete během zlomku vteřiny poslat elektronickou cestou do libovolného koutu světa nebo na několik míst zároveň. Ani mol ani rez je nemohou zničit, oproti tomu jsou citlivé na nepokoje, ke kterým dochází tisíce kilometrů daleko, na rozhodnutí zahraničních bankéřů a dokonce na rozhodnutí, která politici učinili i o deset let dříve. Státy ještě neodstupují od podnikání, ale zároveň neumějí zajistit bezpečnost. Dokáže to pouze Bůh.

Ano, přijdu brzo

Připomíná to jinou krizi, mnohem podstatnější pro vás a pro mne. Před dvěmi tisíci lety se Ježíš, Boží Syn, chystal opustit naši planetu. Vytvořil podrobný plán, jak získat zpět z rukou nepřítele svět – malý ostrůvek ve vesmíru. Musel ale vynechat otevřené působení. Tiše, za přítomnosti několika přátel, slíbil: „Opět přijdu“.

„Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.“ Přijměte toto zaslíbení v tomto jeho obsahu za vlastní. Věřte mu dětskou vírou a dá vám neochvějnou důvěru.

Budete se možná ptát: Pokud náš Pán, Ježíš Kristus, má opět přijít na zem, proč je tak málo o tom slyšet? Pokud je to pravda, vše ostatní má druhořadý význam!

Máte pravdu. Bible o tom přináší jednoznačné svědectví. Popisuje návrat Spasitele, způsob, kterým k němu dojde, a znamení, která mu budou předcházet. Téměř od doby Edenu proroci předpovídali slavný příchod Spasitele. „Prorokoval také o nich Henoch, sedmý od Adama: Hle, přichází Pán s desetitisíci svých svatých“. Jób říká: „Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem.“ David dává svědectví: „Přichází Bůh náš a nehodlá mlčet.“

Ježíš řekl: „Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.“ V Knize Zjevení dochází k završení biblického učení. Skoro úplně na závěr poslední kapitoly této knihy (a tedy celé Bible) její autor předává Spasitelův slib: „Ano, přijdu brzo.“

Z časopisu Znaki czasu.