Fungují opravdu antidepresiva?
Z tisíců publikovaných studií zjevně vyplývá, že antidepresiva jsou účinná. Klíčové je zde ovšem slovo publikovaných. Co když se farmaceutické společnosti rozhodly zveřejnit pouze ty studie, jež přinášejí pozitivní výsledky, zatímco výzkumy ukazující opak pečlivě utajují? Vědci se tudíž rozhodli na základě federálního zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA) požádat Americký úřad pro potraviny a léčiva o přístup k publikovaným i nepublikovaným studiím provedeným farmaceutickými firmami. To, co zjistili, je šokovalo.
Podle publikované literatury byly výsledky bezmála všech experimentů s antidepresivy pozitivní. Naproti tomu analýza údajů z klinických hodnocení FDA, včetně nepublikovaných studií, ukázala, že přibližně polovina pokusů neskončila pro antidepresiva příznivě. Když byla všechna publikovaná i nepublikovaná data shromážděna, žádný podstatný příznivý efekt antidepresiva oproti pilulkám s placebem nevykazovala. Účinek placeba by tedy mohl vysvětlovat zdánlivou klinickou účinnost antidepresiv. Jinými slovy, zlepšení nálady může být důsledkem pacientovy víry v sílu léku, nikoli účinků léku samotného.
A co je ještě horší, dokumenty získané na základě FOIA odhalily, že FDA si je vědoma, že tyto léky (Paxil a Prozac, tj. paroxetin a fluoxetin) neúčinkují o moc lépe než placebo. Přesto se rozhodla ochránit farmaceutické společnosti, tyto informace nezveřejnila a totéž nařídila i lékařům. Jak to ale farmaceutickým firmám mohlo projít? Farmaceutický průmysl je považován za jedno z nejziskovějších a politicky nejmocnějších odvětví v USA a duševní choroby – chronické, běžné a často léčené větším počtem léků – představují zlatý důl. Antidepresiva se totiž v moderní době předepisují více než 8 % populace.
Na druhou stranu to, že antidepresiva patrně nepomáhají lépe než placebo, neznamená, že by nefungovaly vůbec. Přestože účinek placeba je reálný a výrazný, antidepresiva porážejí cukrové pilulky v tlumení příznaků nejtěžších depresí, jimiž trpí přibližně 10 % pacientů (tady je třeba připustit, že tato statistika také znamená, že zhruba 90 % pacientů s depresí možná dostává léky se zanedbatelnými účinky).
Někteří lidé namítají, že pokud jsou lékaři ochotni předepisovat pacientům léky s minimální účinností, bylo by lepší jim lhát a podávat jim skutečně jen cukrové pilulky. Na rozdíl od léků cukrové pilulky nemají vedlejší účinky. Například antidepresiva způsobují sexuální dysfunkci až u tří čtvrtin uživatelů. Dalším problémem je třeba dlouhodobý přírůstek váhy a nespavost. Přibližně každý pátý pacient pak také při vysazení léků trpí abstinenčními příznaky.
Největším paradoxem však je, že antidepresiva zřejmě do budoucna zvyšují náchylnost pacientů k depresi. Podle provedených výzkumů pacientům více hrozí opakované deprese po léčbě antidepresivy než po léčbě jinými prostředky, například placebem. Je-li tedy přínos cvičení ke zlepšení nálady také jen placebo, i tak u něj převažují pozitiva nad negativy.
Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi.