Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Hodnota postoje

Jak dokáží víra, hněv, humor a nuda ovlivnit vaše zdravíOvlivňuje postoj zdraví? Dokáže pozitivní, šťastný postoj zachovat zdraví? Dokáže negativní, nešťastný postoj zdraví zničit? Odpověď na všechny tyto otázky je ano. Mysl a tělo jsou těsně propojeny a toto spojení nás ovlivňuje více, než si můžeme být vědomi.
Rubrika: Spiritualita
|
Typ článku: Články

V minulosti se lidé domnívali, že mysl a imunitní systém existují nezávisle na sobě. Vědecký výzkum však ukázal, že mohou jít ruku v ruce. Jste-li vystaveni stresu, činí vás to například náchylnější k tomu, abyste podlehli kdekterému viru, který právě obchází. Cítíte-li naopak v srdci radost a pohodu, váš imunitní systém vás dokáže lépe ochránit.

Bylo prokázáno, že dokonce i předstírání něčeho, co ve skutečnosti necítíte, může efektivně působit. Ve studii, kterou vypracovali na University of California v Los Angeles, zjistili vědci, že herci dokáží ovlivnit svůj imunitní systém jednoduše zobrazováním emocí na jevišti.

Důležitou roli hraje také očekávání. Jestli očekáváte, že budete zdraví, zvyšuje se vaše šance na to, že zdraví skutečně budete. Když očekáváte, že onemocníte, zvyšuje se pravděpodobnost, že se to skutečně stane.

To se netýká pouze nachlazení či chřipky. Postoje ovlivňují i to, zda onemocníte i závažnějšími nemocemi. Dobrým příkladem je srdeční onemocnění.

Hněv je emoce, která je v přímém vztahu k nemoci. Hněv má v životě své místo a jsou chvíle, kdy pocit hněvu je odpovídající reakcí. Chronické pocity hněvu či hněv, který neodpovídá situaci, je však jiná záležitost. Bostonská studie rozdala 1,300 mužům dotazník, který měl změřit jejich sklony k hněvu. Výsledky studie ukázaly, že ti muži, kteří "zabodovali" nejvíce, měli třikrát vyšší riziko, že se u nich rozvine srdeční onemocnění, oproti mužům, kteří dosáhli nejméně bodů.

Nejedná se o žádnou novinku. Profesor John Barefoot z Duke University Medical Center v Durhamu v Severní Karolině začal sledovat skupinu studentů medicíny. "Studovali v padesátých letech," říká, "a my jsme je sledovali až do let osmdesátých." Profesor s kolegy zjistil, že ti ze studentů, kteří byli na začátku studie nejméně přátelští, měli největší riziko úmrtí v průběhu trvání studie.

Nepřátelským postojem rozuměl "cynický postoj charakterizovaný nedostatkem důvěry ve druhé lidi… Když věříte, že lidé jsou zlí a nedá se jim důvěřovat, vede to k negativnímu náhledu na svět."

"To byla jedna z prvních takových studií, několik dalších, větších studií však tyto naše výsledky potvrdily."

Ve studii vypracované na University of Chicago, která se rovněž týkala účinků postoje na zdraví, sledovali 200 vedoucích pracovníků v oboru telekomunikací, když v jejich firmách docházelo k omezování stavu pracovníků. Těm pracovníkům, kteří vnímali změny jako příležitost k růstu, se dařilo zdravotně mnohem lépe než pracovníkům, kteří tyto změny vnímali jako hrozbu. Z těch pracovníků, kteří měli pozitivní postoj, onemocněla v době "zeštíhlování" anebo v následném období méně než třetina. U pracovníků, kteří se změn obávali, byla pravděpodobnost vážného onemocnění více než devadesátiprocentní.

Co je to stres, to ví každý. Co koho stresuje, to je však individuální záležitost. Situace, která je pro jednoho stresující, může být pro druhého zábavnou a u dalšího může projít zcela bez povšimnutí.

Nuda rovněž negativně ovlivňuje zdravotní stav, zejména kvůli nedostatku duševní stimulace, který ji doprovází. Fatalismus působí podobně. Podle článku zveřejněného nedávno v deníku Washington Post narazili vědci na překvapivé zjištění: ženy, které se domnívaly, že jsou náchylné na srdeční onemocnění, měly skoro čtyřnásobné riziko úmrtí oproti ženám, které měly podobné rizikové faktory, ale nesdílely taková fatalistická očekávání.

V článku se tvrdilo, že "vysoké riziko úmrtnosti nemělo nic co do činění s obvyklými viníky srdečního onemocnění - věkem, krevním tlakem, cholesterolem, nadváhou. Naopak se ukázal těsný vztah s tím, čemu věříme."

Může se teď zdát, že naše zdraví je vydáno na milost našim pocitům, ve skutečnosti máme však mnohem větší možnost jej mít pod kontrolou, než bychom si třeba mysleli - a existují jednoznačné cesty, jak tuto kontrolu vykonávat. Jednou z nich je trávit tolik času, kolik je jen možné, s pozitivními, šťastnými lidmi. Další je vyhýbat se lidem negativním, úzkostlivým a vznětlivým.

Velkou roli mohou hrát i podpůrné skupiny. Ve studie vypracované na Stanford University zjistili výzkumníci, že pacienti s rakovinou, kteří byli členy nějaké podpůrné skupiny, měli lepší zdravotní vyhlídky a dožívali se vyššího věku.

Cítíte-li, že vám úzkost, hněv, deprese či nedostatek zájmu o to, co se děje okolo vás, přerůstají přes hlavu, pomáhá, budete-li vědět, že je zde někdo, s kým můžete mluvit, kdo vám bude naslouchat, někdo, kdo bude schopný nasměrovat vás lepším směrem - přítel, duchovní, lékař nebo terapeut. Někdy stačí, když víme, že nás někdo vyslechl, že si někdo o nás dělá starost a že nejsme v našich problémech sami.

Náboženská víra má na naše postoje rovněž ohromný vliv. Může nás učinit velkodušnějšími a otevřenějšími vůči druhým i vůči sobě samým. Pomáhá zaměření na to, co je dobré a povzbuzující, takže se soustředíme více na pozitivní věci.

Pravidelný tělesný pohyb rovněž vykoná zázraky. Eliminuje stres a posiluje kardiovaskulární i imunitní systém, současně se cítíme celkově lépe.

Pomáhá modlitba, meditace anebo prostě relaxace za poslechu uklidňující hudby. Podobně účinkuje nějaký koníček - například zahradničení, malování či vaření. Koníčky nám poskytují příležitost na něco se soustředit, užívat si něčeho, co přináší pozitivní výsledky.

Vypracovat si optimistický postoj je velmi důležité. Dokonce i když vypadá situace nebo okolnosti velmi bledě, lze obvykle najít nějakou maličkost, která může znamenat určitou naději anebo poskytnout příležitost k zasmání. Když budete tuto dovednost vyhledávání pozitivních věcí praktikovat, bude se vám dařit nalézat je stále častěji.

A pak je zde humor - jedna z nejdůležitějších zbraní v osobním arzenálu pozitivního postoje. Podle dr. Sultanoffa, klinického psychologa z Irvine v Kalifornii, bývalého předsedy Asociace aplikovaného a terapeutického humoru: "Humor vyvolává smích. A víme, že fyziologická stimulace smíchem přináší mnohostranný zdravotní prospěch. Hladina stresu se snižuje, zvyšuje se hladina imunoglobulinu A (protilátka, která bojuje proti nemocem horních cest dýchacích), posilují se zabijácké T-buňky, které bojují proti infekcím."

Existuje velká spousta vědeckého materiálu, který ukazuje, že lidé, kteří chronicky strádají negativními emocemi, jako je hněv, deprese či úzkost, tím zakoušejí rovněž velmi negativní zdravotní účinky. Například lidé, kteří jsou chronicky vznětliví a nepřátelští, mají asi čtyř až pětkrát vyšší riziko infarktu než lidé, kteří takoví nejsou.

Vyplatí se kultivovat schopnost spatřovat humornou stránku každodenních drobných událostí. Rovněž je přínosné naučit se sdílet s něčím humorným - s nějakým humorným příběhem, který se vám stal, s nějakým vtipem či podobně - s druhými. Když něco legračního vyprávíte, sklízíte sami část užitku. Můžete si také nalézt nějakého partnera, se kterým si můžete pravidelně vyprávět legrační příhody.

Když si uvědomíme, jak důležité jsou humor a smích pro naše zdraví, vyplatí se je kultivovat. Podobně jako víru, lásku, přátelství a nalézání radostí v malých, každodenních záležitostech. To vše je v dosahu každého z nás. A to vše se nám bohatě vyplatí.

Peggy Rynk, Vibrant Life

Počet přečtení: 2647
Datum: 1. 8. 2007