Ježíš, středobod příběhu

Nemusíte být křesťany, abyste věděli, že Ježíš je něčím výjimečný. Koneckonců i systém datování, na kterém jsou založeny naše kalendáře, se dělí na před Kristem a po Kristu (anno Domini, latinsky „v roce Páně“). Není divu, že se Ježíšovi říká kloub dějin. Samotné naše chápání dějin staví Ježíše do jejich středu.

Stejný obraz najdeme i v Bibli. Starý zákon ukazuje na Ježíše jako na Božího Beránka, který snímá hříchy světa. A Nový zákon se ohlíží za jeho životem, smrtí a církví, kterou založil, aby jeho učení přenesl do nejzazších koutů země. Ježíš je tedy nejen ústředním bodem dějin, ale také samotným středem biblického příběhu.

Kdo je Ježíš?

Možná si říkáte, jak to? Bible odpovídá, že je božský i lidský. Apoštol Jan nám říká, že „na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh“ (Jan 1,1). Jan nám dále říká, že „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ (verš 14). Tím Slovem není nikdo jiný než Ježíš.

Matoušovo evangelium je ohledně Ježíšovy osoby ještě konkrétnější. „Hle,“ čteme, „panna bude těhotná a porodí Syna a dají mu jméno Immanuel, což se překládá jako 'Bůh s námi'„ (Mt 1,23). Tím Synem byl samozřejmě Ježíš Kristus, narozený z Panny Marie a Ducha svatého (verš 18).

Ježíš je nejen středem Bible a dějin, ale také mostem mezi Bohem Otcem a lidstvem. Jeho jedinečná božsko-lidská přirozenost nevznikla náhodou. Tato myšlenka nás přivádí k otázce, proč se Ježíš stal člověkem; k tématu, o němž Bible hovoří velmi jasně.

Jaké je Ježíšovo dílo?

Matoušovo evangelium to vyjadřuje velmi jasně, když tvrdí, že Ježíš byl poslán, aby „spasil svůj lid od jeho hříchů“ (Mt 1,21). Je zde zajímavá myšlenka. Moderní lidé chtějí být zachráněni před chudobou a nemocemi, zatímco Židé v Ježíšově době chtěli být zachráněni před nenáviděnými římskými vládci. Většina z nás by si přála takového zachránce - takového, který by nám dal veškerou pozemskou svobodu, peníze a jídlo, jaké bychom si mohli přát. Bible nám však říká, že Ježíš měl důležitější poslání - zachránit nás před hříchy, které ničí náš život a za které nakonec sklidíme „odměnu“ věčné smrti (Římanům 6,23).

Ježíšova mise na Zemi byla proto nejdůležitější událostí v našich dějinách. Tato myšlenka nás přivádí ke slovu Kristus. O Kristu máme tendenci uvažovat jako o Ježíšově příjmení. Ale to není to, co toto slovo naznačuje. Jeho pozemské jméno bylo spíše Ježíš Nazaretský nebo Ježíš, syn Josefův než Ježíš Kristus.

Zde je důležitý bod. Kristus je řecký výraz pro hebrejský termín Mesiáš. Obojí znamená „pomazaný“ - ten, kdo má zvláštní poslání. Ježíš je tedy nazýván Kristem, protože byl poslán Bohem Otcem, aby zachránil lidský rod před katastrofou. V důsledku toho zjišťujeme, že Ježíš je nejen středem dějin a Bible, ale také středem Božího plánu na záchranu vás a mě.

Tato myšlenka nás přivádí k dalšímu zvláštnímu biblickému slovu - evangeliu. Evangelium znamená „dobrá zpráva“. Evangelium je tedy dobrá zpráva o tom, že Ježíš přišel na zem, aby nás zachránil.

A jak svou záchrannou misi uskutečnil? Bible vysvětluje jeho úkol v několika krocích. Za prvé, Ježíš během své pozemské existence žil životem zcela bez hříchu. Byl tedy způsobilý být bezhříšným „Beránkem Božím“, který mohl sejmout „hřích světa“ (Jan 1:29).

Druhým krokem byla Ježíšova smrt na kříži za naše hříchy (1. Korintským 15,3; Galatským 3,10-13). Všichni však víme, že mrtvý Spasitel nám nic dobrého nepřináší. Pavel nám proto říká, že dobrou zprávou je nejen to, že Ježíš za nás zemřel, ale že také dosáhl vítězství nad smrtí svým vzkříšením z hrobu (1 Kor 15,4). Skutečně dobrou zprávou je, že Ježíš tyto věci vykonal pro nás, abychom mohli sdílet jeho vítězství. Proto nám říká: „Já jsem ten, který žije a byl jsem mrtev, a hle, jsem živ navěky. … A mám klíče od Hádu [hrobu] i od smrti“ (Zjevení 1,18).

Ježíš musí být středem mého příběhu

Z knihy George Knighta Boží pravda může změnit tvůj život. Vydal Advent-Orion.