Jak je to s cukrovkou? Četl jsem, že jí u nás v současné době trpí snad až 700 tisíc lidí!

U nemocných cukrovkou není jejich slinivka břišní (pankreas) schopna produkovat hormon inzulín v dostatečném množství. Při malém množství inzulínu nebo při jeho prakticky úplné nepřítomnosti je v těle těžce zasažen metabolismus všech hlavních složek stravy, tedy hlavně jak tuků, tak uhlohydrátů.

Při cukrovce se uhlohydráty sice v první etapě přeměňují na glukózu, tak jako u člověka zdravého. U člověka postiženého cukrovkou se však glukóza v krvi hromadí, její množství, její koncentrace je nadměrná a tím dochází k celkovému postižení organismu. Nadbytek glukózy (krevního cukru) přechází do moči a zde ho můžeme snadno zjistit. Stejně tak snadno zjistíme nadbytek glukózy v krvi. Oba tyto projevy cukrovky jsou velmi snadno změřitelné a proto se na ně soustředila pozornost. Při cukrovce je však také postižen metabolismus tuků. V těle se hromadí ketokyseliny a ty jsou opět škodlivé.

Kdyby bylo možno abnormální metabolismus tuků snadno měřit, potom by se pozornost soustředila na tuky a cukrovkářům (diabetikům) by se říkalo: Nejezte tuky. Jak jsme si ale řekli, snadno můžeme měřit pouze hladiny glukózy v krvi, v moči. Pozornost se tedy soustředila na glukózu a cukrovkářům se říkalo: Mějte ve stravě co nejméně uhlohydrátů, nejezte cukr.

Kdyby to bylo tak snadné, tak by cukrovka nebyla žádným problémem. Nemocní by prostě mohli jíst samé maso, samá vajíčka. (Ukážeme si dále, že právě to představuje největší ohrožení zdraví diabetiků.) Konkrétní rozsáhlá sledování diabetiků při různých stravovacích režimech prováděná po celém světě však naprosto přesvědčivě ukázala, že jejich stav byl nejlepší při vysokouhlohydrátové, vysokovlákninové stravě, tedy při stravě, jejímž základem byly obiloviny, v nichž byla uchována celozrnná složka, brambory a jiná zelenina. Mylná představa, že cukrovkář má jíst málo uhlohydrátů, byla tedy ve světě již dávno zapomenuta.

U nás se v současnosti, tedy počínaje od roku 1989, prolínají dvě úplně odlišné úrovně vědění i praxe. Jsou místa, kde diabetikům doporučují v podstatě takovou stravu, jaká je doporučována zde. A jsou místa, kde jim doporučují stejně zdraví poškozující stravu, jako v celém období od roku 1948 do roku 1989.

Čs. oficiální odborníci říkali, že diabetici musí v první řadě ve stravě omezit množství uhlohydrátů. Logicky tedy musí omezit moučné výrobky, cukr apod. a nahradit je tuky a bílkovinami, nebo jinými slovy, masem, mlékem, vejci a případně rostlinnými tuky a oleji.

Co tato strava v praxi znamenala? Diabetik má dvakrát větší riziko, že zemře na koronární nemoc srdeční. U diabetika tedy největší ohrožení srdce, největší ohrožení života, představuje infarkt myokardu a jiné nemoci způsobené sklerózou cév. U nás mu však byla doporučována právě ta strava, která ke skleróze cév a k infarktu myokardu vede. Bylo mu doporučováno konzumovat maso, mléko, vejce, tedy živočišné bílkoviny a tuky a je doprovázející cholesterol, které jsou hlavní příčinou sklerózy cév a následně infarktu.

Diabetici jsou také častěji než jejich spoluobčané postihováni selháním ledvin. Srovnání výskytu postižení ledvin u diabetiků v různých státech světa ukázalo, že tam, kde je ve stravě nižší podíl bílkovin, je i nižší počet případů postižení ledvin. To je ostatně v souladu i s tím, co přímo v této kapitole uvádíme v úseku o nemocech ledvin. V USA proto doporučili, aby diabetikové ve své stravě omezili příjem bílkovin. U nás se naopak stále diabetikům doporučuje hodně bílkovin.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu