Jak moc se máme hýbat?
Ve skutečnosti se ale fyzická nečinnost řadí na páté místo z hlediska rizikových faktorů úmrtí a na šesté, pokud jde o rizikové faktory pro zdravotní postižení. Největším zabijákem je nezdravá strava, po ní následuje kouření. To ovšem neznamená, že celý den můžete prosedět na pohovce.
Pohyb může pomoci s duševním a kognitivním zdravím, s kvalitou spánku, při prevenci rakoviny, s imunitní funkcí i vysokým krevním tlakem, prodlužuje délku života. Pokud by např. obyvatelstvo USA kolektivně v důsledku zvýšení fyzické aktivity snížilo jen jedno procento z indexu tělesné hmotnosti (BMI), předešlo by se tak 2 mil. případů cukrovky, 1,5 mil. případů onemocnění srdce a cév a 100 tis. případům rakoviny.
Kolik bychom ideálně měli mít denně pohybu? Oficiální pokyny doporučují aspoň 150 minut týdně mírného aerobního pohybu, což vychází na něco málo přes 20 minut denně. Výsledky studií ukazují, že chůze po dobu pouhých 60 minut týdně sníží míru úmrtnosti přibližně o 3 %. Dodržování současného doporučení 150 minut pak sníží celkovou míru úmrtnosti o 7 % ve srovnání se sedavým životním stylem. Ale chůze 300 minut týdně ji sníží již o 14 %. Takže chůze dvakrát tak dlouhá – 40 minut denně, ve srovnání s doporučenými 20 minutami – přinese dvojnásobný prospěch. A hodina chůze denně může snížit úmrtnost o 24 procent!
Metaanalýza vztahu fyzické aktivity a dlouhověkosti pak zjistila, že prospěch z rychlé chůze hodinu denně byl skvělý – ale 90 minut bylo ještě lepších. A co více než 90 minut? Naneštěstí je dnes v této kategorii málo lidí; neshromáždil se tak dostatek studií k pokrytí této skupiny. Pokud ale víme, že 90 minut je lepší než 60 minut a to je lepší než 30 minut, proč se doporučuje pouze 20 minut?
Zdá se, že orgány odpovědné za fyzickou aktivitu padly do stejné pasti jako orgány odpovědné za výživu. Doporučují spíše to, co si myslí, že může být dosažitelné, než aby jednoduše informovali o tom, co říká věda, a nechali nás vytvořit si vlastní názor. Je to jako výživové pokyny, které nám doporučují „jíst méně sladkostí.“ Kéž by nám to prostě řekli na rovinu.