Jak odlehčit ledvinám
Počet pacientů trpících chronickými problémy s ledvinami, které mohou vyústit až v jejich selhání a potřebu transplantace nebo celoživotní dialýzy, se v posledních letech rapidně zvýšil. Na stav ledvin má navíc vliv i onemocnění covid-19; v důsledku celosvětové pandemie tedy přibývá nových pacientů, kteří v minulosti žádné zdravotní problémy neměli.
Podle nejnovějších údajů postihují chronická onemocnění ledvin 10 % populace. Na celém světě jím trpí 1 z 5 mužů a 1 ze 4 žen ve věku 65 až 74 let. Polovina lidí starších 75 let trpí nějakou formou různě závažného onemocnění ledvin a v České republice je v současné době skoro 7 000 pacientů, kteří jsou odkázáni na dialyzační péči. Problémem je především to, že v raném stádiu nemají chronická onemocnění ledvin žádné příznaky, a tak k diagnostice onemocnění může dojít pozdě, někdy dokonce ve chvíli, kdy člověk ztratí až 90 % funkčnosti ledvin.
Snížená funkce ledvin má přitom vliv i na další orgány v našem těle. Pokud ledviny nepracují tak, jak by měly, může se zvýšit riziko infarktu, mrtvice nebo smrti. „Správná skladba jídelníčku založená především na rostlinných složkách a vysokém příjmu ovoce a zeleniny dokáže výrazně snížit riziko rakoviny ledvin, ledvinových kamenů, zánětů ledvin či acidózy,“ říká Ing. Robert Žižka, MHSc, průkopník medicíny životního stylu v České republice. Podle tohoto odborníka je zde přitom hlavním rizikovým faktorem západní strava, charakterizována zejména velkým zastoupením masa a rafinovaných výrobků.
Výzkumníci z Harvardovy univerzity v nedávné době identifikovali tři hlavní rizikové součásti stravy související s poklesem funkce ledvin: živočišné bílkoviny, tuky a cholesterol. Živočišné bílkoviny vyvolávají tzv. hyperfiltraci; pro ledviny jsou tak značnou zátěží. Rostlinné bílkoviny toto však nedělají. „Pokud si místo sendviče s tuňákovým salátem dáte sendvič s tofu a zeleninou, který bude obsahovat stejné množství bílkovin, nedostaví se žádný negativní efekt. Zdá se, že důvodem je zánět, který se rozvíjí po konzumaci živočišných produktů,“ uvádí Žižka.
Zátěž pro ledviny představuje i kyselý efekt masa. Živočišné potraviny, maso, vejce a mléčné výrobky v ledvinách stimulují tvorbu kyselých látek, což může vést k poškození drobných, jemných trubiček, v nichž se tvoří moč. Živočišná bílkovina zaplavuje ledviny kyselinou, ty pak zvýší tvorbu amoniaku, což poškodí jejich citlivé buňky. Proto je pro prevenci poklesu funkce ledvin doporučováno snížit konzumaci bílkovin. „Pravdou však je, že nejde ani tak o bílkoviny obecně, ale spíše o ty živočišné. Takže zdroj bílkoviny – živočišná vs. rostlinná – může být ještě důležitější než její množství, pokud nám jde o nepříznivé zdravotní důsledky. Nejvýraznější jsou u ryb, ale i u vepřového a drůbežího masa. Rostlinné potraviny naopak bývají relativně neutrální, případně alkalické, a neutralizují tak vliv škodlivých kyselin,“ komentuje Žižka.
Místo léčby příčiny acidózy, kterou je nadbytek kyselin ze stravy – z příliš mnoha produktů živočišného původu a v důsledku nedostatku ovoce a zeleniny – se ovšem často léčí důsledky se slovy: „Á, překyselení? Dobře, podáme něco zásaditého, tedy hydrogenuhličitan sodný.“ A funguje to. Neutralizace kyseliny ze stravy zažívací sodou snižuje riziko selhání ledvin a zpomaluje pokles funkce ledvin. Zažívací soda nicméně obsahuje sodík, takže se tím může zadělávat na další problém – s vysokým krevním tlakem.
Nasycené tuky, transmastné kyseliny a cholesterol také nepříznivě ovlivňují funkci ledvin. Konzumace živočišného tuku mění strukturu ledvin. Patologové bývají svědky toho, jak jsou ledviny doslova ucpané tukovými zátkami. Zvýšená hladina cholesterolu a tuku v krvi může navíc urychlit progresi chronického onemocnění ledvin přímými toxickými účinky na samotné buňky ledvin.
Vzhledem k propojení mezi cholesterolem a zhoršením funkce ledvin se ke zpomalení postupu onemocnění často doporučuje užívání statinů, léků snižujících hladinu cholesterolu. To s sebou ovšem nese vážné nežádoucí účinky na svaly a játra. I proto rostlinná strava nabízí to nejlepší z obou směrů – chrání totiž srdce a ledviny bez vedlejších účinků léků.
„Způsobem, jak výrazně snížit riziko problémů s ledvinami a jak zajistit jejich správnou funkčnost, může tedy být posílení rostlinné složky ve stravě,“ shrnuje tuto problematiku na základě poznatků medicíny životního stylu Robert Žižka.
Anna Ročková, Storyhunters