Dar

Ježíš učil v chrámu poslední den. Stál na nádvoří a pozoroval lidi, kteří přicházeli k pokladnicím. Uviděl, jak se k nim nesměle blíží chudá vdova, která, když viděla bohaté a pyšné vkládat své dary, zaváhala. Přesto však toužila dát alespoň to málo, co měla. Ve srovnání s tím, co přinášeli lidé kolem ní, to nebylo téměř nic, ale bylo to všechno, co měla.

Ježíš o této chudé vdově řekl: „Dala víc než všichni ostatní.“ S darem dala i celé své srdce. Jeho hodnota nespočívala v ceně mincí, ale ve velikosti její lásky k Bohu.

Povaha našich skutků závisí na pohnutce. Ta rozhoduje o tom, zda je náš čin hodný opovržení, či zda je projevem mravní síly. Pro Boha nemá největší cenu to, co všichni vidí a obdivují. Často si mnohem více váží lidí, kteří s radostí plní nepatrné povinnosti a neokázale přinášejí skromné, v očích jiných snad i nicotné oběti. Srdce naplněné vírou a láskou je Bohu milejší než nejdražší dary. Chudá vdova věnovala prostředky na živobytí, vzdala se jídla, aby mohla svými dvěma mincemi přispět na dílo, které milovala. Učinila tak ve víře, že nebeský Otec na ni v její veliké bídě nezapomene.

Náš Pane, tato vdova je pro nás velkým vzorem. Prosíme, obdaruj nás větší ochotou a štědrostí.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.