Jak moudrý a rozumný lid
Mojžíš učí národ izraelský dodržovat všechna nařízení a práva (viz v. 1), která jim dal Bůh proto, aby mohli zůstat naživu a aby obsadili zemi, kterou jim Hospodin zaslíbil. Hovoří o tom, že brát tato nařízení vážně je velmi moudré a rozumné, a že to dokonce takto chápou i lidé, kteří se staví vůči lidu Izraele přátelsky, nebo i nepřátelsky.
Již samo o sobě je velmi povzbuzující, že máme Boha, který dává takové rady, jež pro uvědomění si jejich závažnosti nazývá příkazy. Že i ti, kteří je nemíní respektovat, uznávají, že jsou rozumné a moudré. Měl jsem možnost hovořit s mladým mužem, velmi úspěšným podnikatelem, který mně dal příležitost pouhých čtyř setkání, ve kterých jsem ho měl přesvědčit o tom, že křesťanství je smysluplné a rozumné. Končili jsme až po šesti setkáních a onen mladý muž shrnul naše povídání následovně: „Nestal jsem se věřícím, ale musím uznat, že křesťanství má hlavu a patu, že je rozumné a logické. Musím také říct, že dnes již mám jiný pohled na křesťany i křesťanství, než jsem měl dřív.“ Nevím, co se dál dělo s tímto člověkem. Nevím, jak prožíval svůj další život, ale i tak jsem odcházel povzbuzený. Povzbuzený člověkem, který uznal, že Boží nabídka řešení našich životů, stejně jako Boží rady do života jsou „naší moudrostí a rozumností před zraky lidských pokolení“.
Díky, Pane, že i nás učíš všem svým nařízením i právům, jako jsi učil národ izraelský. Díky, že i my v dnešní postmoderní a postfaktické době i takto poznáváme, jak jsi úžasný.
Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.