Jste tím, na co myslíte

Už jste někdy zpozorovali vliv toho, jak přemýšlíte, na to, co děláte, když stojíte před důležitým morálním rozhodnutím nebo etickou volbou?

Vojenští psychologové provedli následující pokus: Nechali skupinu dobrovolníků přečkat dvě noci bez spánku. Následně zjistili, že ve chvíli emočně vypjatého morálního dilematu nedostatek spánku bránil účastníkům rozhodnout se. Snad ještě významnější bylo ale to, že zatímco někteří dobrovolníci v důsledku nedostatku spánku změnili svůj názor na to, co je morálně přijatelné, neplatilo to obecně pro všechny. Ti, kdo na začátku studie dosáhli vysokého skóre v měření „emoční inteligence“, nezaváhali v tom, o čem si mysleli, že je morálně vhodné.

Tato studie a mnoho dalších pomáhají potvrdit slova z Přísloví 23,7, že jak člověk „myslí ve svém srdci, takový je“. Způsob, jakým uvažujeme, utváří naši odpověď na život. Naše myšlenky řídí to, co děláme. Ztvárňujeme obrazy, které promítáme na obrazovce našeho svědomí. Je jasné, že všichni musíme někdy v životě čelit emočně vypjatému morálnímu rozhodování. Jak reagujeme, když k tomu dochází? V těchto případech bývá velkým plusem emoční inteligence.

Co je emoční inteligence?

Tradičně jsme chápali inteligenci jako kognitivní nebo mentální výkonnost člověka, kterou lze změřit IQ testem. V roce 1983 ale přišel vývojový psycholog Howard Gardner ve své knize Frames of Mind s teorií mnohonásobné inteligence. Místo toho, aby se inteligence definovala jako pouhá logická schopnost, měli bychom ji vidět jako soubor osmi (později přidal ještě jeden) shluků dovedností: přírodní inteligence (přírodně chytrý), hudební inteligence (hudebně chytrý), logicko-rnatematické inteligence (početně / v uvažování chytrý), společenské inteligence (chytrý mezi lidmi), tělesně-pohybové inteligence (tělesně chytrý), jazykové inteligence (na slova chytrý), osobní inteligence (v sobě chytrý), prostorové inteligence (v obrazech chytrý) a existenční inteligence (v morálce chytrý).

V roce 1995 pak vydal psycholog a vědecký novinář Daniel Goleman mezinárodní bestseller s názvem Emoční inteligence, který zpopularizoval tento druh inteligence (EQ), jež se normálně definuje jako citová způsobilost mysli nebo schopnost identifikovat, vyhodnotit a kontrolovat emoce. Podle Golemana má emoční inteligence pět různých rovin: znalost vlastních emocí, jejich zvládání, vnímavost k emocím druhých lidí, umění mezilidských vztahů a schopnost sám sebe motivovat k dosažení cílů.

Důležité jsou všechny roviny, protože zajišťují schopnost rozlišit emoce a ovládat je, což je nezbytné pro sociální začlenění jednotlivce i pro jeho osobní vývoj.

Úloha emoční inteligence

Emoční inteligence se nevztahuje pouze k rozhodování. Podle provedených studií stojí úspěch v zaměstnání na něčem jiném než na IQ, které bývá potřebné pro získání vzdělání. Nemá dokonce spojitost ani se známkami ve škole. Souvisí spíše s EQ. Náš úspěch a štěstí v životě jsou mnohem těsněji spojené s EQ než s jakoukoli jinou formou inteligence.

Mnohé vědecké studie prokázaly, že zvýšení osobnostního EQ předchází nebo léčí depresi, fóbie, obsesivně-kompulzivní poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu, anorexii, bulimii a závislosti, jako je alkoholismus. Například značného úspěchu dosáhl dvanáctibodový program Anonymních alkoholiků – který je ale ještě čtyřikrát úspěšnější, když se kombinuje s programem na zlepšení emoční inteligence.

I těm, kteří nemají nezbytně závislost nebo nějakou specifickou nemoc, pomůže zlepšení emoční inteligence jasněji myslet a efektivněji komunikovat. Podporuje shodu v pracovním i rodinném prostředí a vytváří šťastnější život.

Vlivy na emoční inteligenci

Během posledního desetiletí byly provedeny rozsáhlé studie toho, co může EQ ovlivňovat. Mezi výrazné vlivy patří naše genetické založení, zkušenosti z dětství a současná úroveň emoční podpory. Svou roli však hraje také to, co jíme.

Bonnie Beezhold ve svém výzkumu ukázala, že rostlinná strava podporuje lepší náladu jak u mužů, tak u žen. Přechod na vegetariánskou stravu sníží hladinu stresu, úzkosti a deprese zřejmě proto, že rostlinná strava neobsahuje arachidonovou kyselinu, tuk způsobující zánět, který je přítomný ve velké míře v mase a rybách.

Velký vliv na naše IQ i EQ má to, co děláme. Čím více člověk sleduje televizní zábavu, tím nižší je jeho kreativita a horší známky ve škole. Navíc to má za následek nedostatek emoční kontroly – včetně nárůstu násilných a sexuálních zločinů. Zábava na internetu, video a hry na počítači mají také neblahý účinek. Jak řekl apoštol Pavel: „Spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme“ (viz 2. Korintským 3,18; Bible kralická).

Nejdůležitější vliv na EQ má však to, čemu věříme. Naše emoce utváří ve velké míře naše přesvědčení – tj. naše vyhodnocení událostí, způsob, jakým přemýšlíme o problémech, naše tichá (nebo někdy ne tak tichá) samomluva. To, jak se cítíme, mnohem více ovlivňuje naše přesvědčení než to, co se ve skutečnosti v našich životech odehrává.

Z knihy Marka Finleyho a Petera Landlesse Pohoda a zdraví. Vydal Advent-Orion.