Každodenní přidávání určitého tuku do stravy se mi zdá o hodně snazším opatřením než nutnost celkové změny stravy. Jaký je to tuk, o kterém se zjistilo, že pacientům s revmatoidní artritidou prospívá?
Vysoké koncentrace EPA se ukládají v tělech některých mořských ryb, např. makrel. Když se podává kyselina eicosapentaenoicová lidem, má podobně jako některé léky protizánětlivý účinek. K tomuto účinku dochází snížením produkce hormonů prostaglandinů a omezováním aktivity bílých krvinek, které se zánětlivých procesů zúčastňují.
Byť je EPA dobrým léčebným prostředkem na potlačování zánětu, tento přístup nicméně nepomáhá odstranit příčiny artritidy. S určitým úspěchem se setkalo každodenní podávání osmnácti kapslí v rozdělených dávkách. Užívání koncentrovaného rybího oleje jako terapie pro artritidu má však i některé stinné stránky. Osmnáct kapslí rybího oleje denně představuje přídavek 162 kalorií – a to může ještě zhoršit případnou obezitu. Navíc oleje jakéhokoliv typu, zvláště však polynesaturované oleje, zřejmě zvyšují riziko onemocnění žlučníku a některých druhů rakoviny.
U pokusných zvířat došlo k potlačení zánětu omezením příjmu kalorií, podáváním nízkotučné diety a ztrátou váhy. Každé toto opatření účinkovalo zvlášť; i když tyto tři faktory jsou při stravě založené na škrobovinách (zejména obilovinách) často přítomny všechny najednou. Je tedy možné vyzkoušet při léčení lidí trpících revmatoidní artritidou a podobnými stavy několik dalších možností.
Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob