Když jsem brala prášky, zaznamenala jsem některé vedlejší účinky. Jsou prášky bezpečné?

Částečný výčet dalších vážných reakcí na diabetické prášky zahrnuje žloutenku, kožní vyrážky, anémii a – ve výjimečných případech – i smrt.

Důležité je zjištění, že ti diabetici II. typu, kteří tyto tablety berou, mají v porovnání s diabetiky, kteří neužívají vůbec žádné léky anebo se léčí injekcemi inzulinu, více než dvojnásobné riziko úmrtí na srdeční záchvat. Tento zneklidňující závěr byl publikován v roce 1970 jako jeden z poznatků velké studie, která byla prováděna v několika lékařských centrech na velkých univerzitách. Zveřejnění této informace mělo za následek prudký pokles prodeje sulfonylureátů. Reakce na tuto studii vyvolala během následujícího desetiletí velkou debatu, během níž někteří výzkumní pracovníci závěry této zprávy kritizovali. Mnozí lékaři se dnes na základě toho domnívají, že tato univerzitní studie byla zcela zpochybněna, a opět diabetické prášky předepisují, v přesvědčení, že jsou bezpečné. K velké radosti farmaceutických firem prodej těchto velmi ziskových léků v současné době opět stoupá.

Zvýšené riziko komplikací aterosklerózy je však výrobcům těchto léků dobře známo. Proto se na inzerátech propagujících tyto léky v odborných lékařských časopisech objevuje drobný nápis s touto informací: „zvláštní varování o zvýšeném riziku úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění“. Z toho je jasně patrné, že farmaceutické firmy si jsou vědomy potenciálních zdravotních rizik, které jejich malé prášky přinášejí.

Prvořadým smyslem péče o diabetiky je snížit riziko komplikací této nemoci. Neexistuje žádný rozumný důvod pro předpisování léků, které možná více než zdvojnásobují riziko úmrtí na srdeční onemocnění. Pokud diabetik s cukrovkou II. typu potřebuje brát nějaké léky, aby u něj došlo ke snížení hladiny krevního cukru – a to je ve skutečnosti nezbytné jenom u některých lidí – pak je inzulin jedinou možností, kterou lze obhájit.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob