Kofein způsobuje „nerovnováhu mysli“

Při zkoumání účinků kofeinu si musíme připomenout, že mozkové buňky navzájem komunikují pomocí chemických sloučenin. Nervové buňky „posílají“ chemické látky, kterým se říká „chemičtí poslové“ či neurotransmitery. Ty „chytají“ sousední buňky. Neurotransmitery potom způsobují změnu v buňce, která je přijala. Některé nervovou buňku stimulují, jiné utlumují.

Kofein ovlivňuje především hladinu dvou chemických poslů: acetylcholinu a adenozinu. Na mozek působí tím, že zvyšuje hladinu acetylcholinu a překáží transmisi adenozinu. Kofein tedy narušuje jemnou rovnováhu nervového přenosu v mozku. Adenozin zpomaluje (tlumí) mnoho aspektů nervové transmise v mozku. Kofein však oslabuje jeho sílu, čímž uměle stimuluje mozek.

Adenozin může zprvu vypadat jako „špatný“. Nakonec, kdo by chtěl zpomalit přenos informací ve svém mozku?

Jeho význam však pochopíme, když si tuto funkci představíme jako funkci dobrých brzd v autě. Do auta jistě nesedáte s úmyslem, že budete stát na místě, ale naopak, abyste se někam dostali. Jak byste se však cítili v autě, které by nebylo schopné se zastavit. Dobré brzdy jsou nezbytné – zvláště při jízdě. Podobnou úlohu jako brzdy mají některé neurotransmitery (například adenozin). Vytvářejí tak důležitou rovnováhu v mozku.

V článcích zabývajících se psychiatrií se setkáváme s vážnými obavami, že kofein způsobuje „nerovnováhu“ mysli. Jeho působení souvisí s úzkostí, úzkostnou neurózou, psychózou (stav, při kterém člověk žije v nereálném světě) a schizofrenií (neboli „rozdvojením osobnosti“). Další odborníci přidávají k tomuto seznamu i delirium způsobené kofeinem a anorexii nervosu (odpor k jídlu).

Vypijete-li nápoj obsahující kofein, stoupne i koncentrace jiného neurotransmiteru – dopaminu. Některé z nejvážnějších psychiatrických poruch (například schizofrenie) částečně vděčí za svůj vznik nadměrnému množství dopaminu v mozku. Obvyklá léčba těchto duševních poruch se zaměřuje na blokování dopaminu. Nepřekvapuje, že kofein (činitel, který zvyšuje hladinu dopaminu) zvyšuje i riziko některých duševních nemocí, i když se na první pohled zdá být neškodný.

Jiné psychiatrické nemoci související s činností čelního laloku také souvisejí s nerovnováhou mozkového metabolizmu vyvolanou kofeinem. Platí to i o depresi. Jak jsem již uvedl, pro depresi je charakteristická zpomalená funkce čelního laloku a krevního oběhu.

Výzkum ukazuje, že kofein k těmto negativním jevům přispívá. Odborníci už dávno zjistili, že kofein významně zpomaluje oběh krve v čelním laloku. Je dokonce dokázáno, že kofein snižuje krevní oběh v mozku až o 30 %. Všechny tyto důkazy o zhoršeném krevním oběhu v mozku vyvolávají otázku: existuje souvislost mezi užíváním kofeinu a depresí?

Mezinárodně uznávaný norský výzkumný projekt provedený ve městě Tromso nám dává částečnou odpověď. Skandinávští vědci sledovali 143 000 mužů a žen a zjistili významný nárůst deprese u žen, které pily hodně kávy (nikoliv však u mužů, kteří vypili stejné množství).

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.