Koruna mozku

Dobrá funkce čelního mozkového laloku může být těmito návyky buď podporována nebo naopak rušena. Tento seriózní vědecký závěr má vážné důsledky pro každého z nás! Poznáme-li faktory, které funkci čelního mozkového laloku ovlivňují, můžeme se naučit na ně působit (anebo se těch nedobrých vystříhat) - a zlepšit tak svoji výkonnost v práci (ve škole) i rozvinout své sociální dovednosti: stát se odpovědnějšími rodiči, přáteli či partnery…

Jakou funkci vlastně má čelní mozkový lalok?

Vědecké studie ukazují, že čelní (frontální) mozkový lalok je sídlem intelektu, morálky, vůle a spirituality (schopnosti duchovního života) člověka. Je místem, kde dochází ke zvažování a činění rozhodnutí. Čelní mozkový lalok hraje z celého mozku nejdůležitější roli při určování našeho charakteru, ne náhodou jej proto někteří vědci označují za "korunu mozku".

Narušení optimální činnosti čelního mozkového laloku nezřídka vede k problematickému chování či jednání. Mezi typické příznaky patří nerespektování běžných morálních zásad, neschopnost abstraktního myšlení, ztráta lásky k partnerovi, dětem, rodičům, ztráta empatie (schopnosti vcítění), ztráta sebekontroly (vychloubačnost, agresivita, nepřátelství, nenávist), neschopnost předvídat důsledky činů svých i činů druhých lidí.

Sebekontrola, zodpovědnost, schopnost abstraktního myšlení a udržování dobrých mezilidských vztahů, to vše jsou velice komplexní záležitosti, jejichž optimální probíhání závisí na správně fungujícím čelním mozkovém laloku. Vědci zjistili, že v naší moderní společnosti nejsou hlavní příčinou poškození této části mozku nehody (i když i ony mezi ně samozřejmě patří), ale nesprávný životní styl. Řada našich nezdravých návyků (přesněji řečeno zlozvyků) nám tak může sice poskytovat určité okamžité uspokojení, současně ovšem za ně platíme něčím, co má nevyčíslitelnou hodnotu - ztrátou části naší osobnost!!

Co v našem každodenním životě činnost čelního mozkového laloku ovlivňuje?

Za prvé jsou to některé léky (např. prášky na spaní, analgetika) či drogy, mezi nimi i ty, které jsou tzv. společensky akceptovatelné (a běžně akceptované): alkohol, nikotin a kofein.

Dobrou činnost čelního mozkového laloku ovšem významně ovlivňuje i strava. Optimální výživa je pro optimální činnost mozku zcela nezbytná.

Novorozeňatům, která mají to štěstí, že jsou kojena, je tak do vínku dáván velký dar. Mateřské mléko je totiž tou nejlepší potravinou pro správný rozvoj čelního mozkového laloku, jaký může dítě do jednoho roku dostat.
Řada studií dětí ve školním věku jasně ukázala, že ty děti, které konzumují málo sladkostí (nízký příjem jednoduchých cukrů), jsou schopny se podstatně lépe soustředit, vynikají bystřejšími reakcemi a přesnějšími odpověďmi na položené otázky. Naměřené hodnoty IQ byly vyšší.

Vysvětlení je velmi jednoduché - u těch, kteří přijímají vysoké dávky jednoduchých cukrů, je inzulín vyplavován do krve ve větším množství, než tělo potřebuje. V důsledku toho dojde po nějakém čase k poklesu hladiny cukru pod určitou bezpečnou hladinu, k tzv. hypoglykemické reakci. Poté to trvá mozku 50 až 70 minut, než je schopen opět normálně fungovat. To neplatí samozřejmě jen pro děti, ale i pro dospělé.

K tomu, aby mohl mozek efektivně vykonávat svoji činnost, potřebují dospělí nejen neustálý přísun energie, kterou získávají nejlépe z komplexních sacharidů (uhlohydrátů) - obilovin, brambor, ale vyžadují také dostatečný příjem vitaminů a minerálů - hlavně vitamin A, C, E, vitamíny B a železo, což znamená nezbytnost dostatečného přísunu ovoce a zeleniny.

Maso uhlohydráty (sacharidy) neobsahuje, má zato vysoký obsah saturovaných tuků, které přispívají k rigiditě tzv. synaptických membrán, čímž je ztížena komunikace mozkových neuronů.

Tyramin (v sýrech, vínu a tučných jídlech) a tryptamin (v párcích, sýru a rybách), které se nacházejí takřka výlučně v mase, působí jako falešné neurotransmitery (přenašeče signálů). Naneštěstí stimulace nevzniká na základě nervové komunikace, ale díky stimulaci z potravy, což mozek zatěžuje a ztěžuje mu to práci. Může mít také za následek hyperaktivitu u dětí a strašidelné sny - jestliže jí tyto potraviny pozdě večer.

Arachinodonová kyselina a jiné velké molekuly, které se v mase nacházejí, narušují produkci a uskladňování acetylcholinu. Čím méně acetylcholinu je k dispozici, tím nižší je efektivita mentálních funkcí. Příjem masa navíc zvyšuje hladinu jednoho stresového hormonu (17-HCS), který se nedostane díky mozkové bariéře a velikosti své molekuly do vyšších mozkových center a místo toho stimuluje nižší centra, která podporují animalistické, tj. pudové impulzivní jednání. (O této skutečnosti informovala E.G. Whiteová již sto let před tím, než byla souvislost mezi konzumací masa a nekontrolovaným, iracionálním a impulzivním jednáním člověka zmíněna na vědecké půdě.)

Střídmost v jídle má velký vliv na funkci mozku. To, jak jíme ve středním věku, má totiž vliv na to, jak mozek funguje o 15 let později. Přejídání se ve středním věku zrychluje úpadek duševních schopností, který je obvykle se stářím spojován.

Potřebujeme bystrou mysl, schopnou rozlišit to, co je správné, mysl, která je schopna vnímat tichý Boží hlas? Nebo nám nezáleží na tom, jestli jsou naše "kontakty" (symbolicky řečeno) zaneseny nevhodnou stravou a nevhodnými životními návyky?

Neil Nedley: Proof Positive