Kravské mléko

•            Co na to příroda?

Většina savců (mezi které se řadí, jak víme, i člověk) je živena výhradně mateřským mlékem – do doby, než se jejich porodní váha ztrojnásobí, což je u člověka okolo jednoho roku věku. Žádný savec kromě člověka (a kočky domácí) po skončení tohoto období již mléko nepřijímá. Mléka jednotlivých druhů savců se ve svém složení navzájem velmi odlišují, příroda je totiž určila jako optimální výživu pro mláďata toho kterého druhu. Telata prosperují, jsou-li živena kravským mlékem. Kravské mléko je potravou pro telata. V mnoha částech světa, zejména na Dálném Východě, v Africe a Jižní Americe, se proto také na kravské mléko pohlíží jako na potravinu pro lidskou výživu naprosto nevhodnou. Jen my bychom chtěli být po celý život kojenci. A k tomu ještě kojenci závislými na mléce jiného živočišného druhu.

•            Co na to současná věda?

Kravské mléko obsahuje tři základní složky – cukr, tuk a bílkovinu, které jsou suspendovány ve vodě obsahující množství minerálů a vitamínů. Každá z těchto tří základních složek kravského mléka je v posledních letech a desetiletích podrobována důkladnému zkoumání jako možná příčina problémů v lidské výživě. Jaký je tedy současný stav vědeckých poznatků týkajících se významu kravského mléka pro lidské zdraví?

•            Mléčný cukr – laktóza

Někdy mezi rokem a půl a čtyřmi lety věku ztrácí většina světového obyvatelstva (zejména tmavé a žluté pleti, ale i s významným zastoupením lidí bílé pleti) postupně schopnost trávit laktózu. Je to naprosto přirozený projev, který provází biologický růst a který obráží fakt, že nebylo nikdy úmyslem přírody, aby mléko bylo konzumováno i po skončení období kojení. Nerozpustný mléčný cukr začíná u těchto lidí v trávicím traktu kvasit, může způsobovat nadýmání, křeče a průjem. Dokonce i ti lidé, kteří jsou schopni laktózu dobře strávit, trpí často nějakými potížemi. Například mají při nadměrném pití mléka a požívání mléčných výrobků sklony k onemocnění šedým zákalem (jak prokázaly nedávné studie v USA).

•            Kasein

Kasein je bílkovina potřebná k vývoji velkých kostí. Kravské mléko obsahuje 300x více kaseinu než mléko lidské. Po požití kravského mléka se kasein v žaludku sráží a vytváří tuhou, kompaktní a velmi těžce stravitelnou hmotu, která je uzpůsobena zažívacímu traktu telete (které má, jak si všichni ze školy pamatujeme, čtyři žaludky). Ztvrdne-li tato hmota v lidském žaludku, polepí povrch střevních stěn, čímž brání dobrému příjmu výživných látek. Výsledkem je zlenivění činnosti střeva.

Vedlejší produkty trávení navíc zanechávají v těle množství kyseliny obsahujících jedovatých hlenů. Tyto toxické látky musejí být v těle nějakým způsobem uskladněny, lidský organismus je totiž není schopen za těchto okolností zpracovat.

•            Alergické reakce

Konzumací kravského mléka a mléčných výrobků dochází u určité skupiny lidí k přecitlivělým reakcím na druhově cizí bílkoviny, které tyto výrobky obsahují. Odhaduje se, že kravské mléko je vůbec nejvýznamnějším potravinovým alergenem – lze mu připsat asi šedesát procent veškerých alergických reakcí na potraviny.

Alergie na kravské mléko může nabývat mnoha různých forem. Chronická rýma, průjem, chronický kašel, náchylnost k zánětu mandlí – to jsou ty nejběžnější. Děti, které trpí vážnějšími příznaky této alergie, přibývají pomaleji na váze. Chronický průjem snižuje totiž jejich schopnost získávat ze stravy potřebné živiny. Změny způsobené v trávicím traktu alergickou reakcí mají za následek ztráty krve krvácením do stolice, které vedou ke snížení hladiny krevních bílkovin a kevzniku anémie. Toto krvácení do stolice, kterým děti ztrácejí denně 1-5 mililitrů krve, lze odhalit pouze chemickými testy. Kravské mléko nemůže u dětí, na rozdíl od mléka mateřského, pokrýt jejich denní potřebu železa. Naopak, dokonce snižuje příjem železa z jiných potravin.

Někteří lékaři vypozorovali vztah mezi konzumací bílkovin z kravského mléka a výskytem dětského ekzému a všimli si, že pokud nebyl tento ekzém vyléčen, mnohé z takto postižených dětí se stalo později astmatickým. Další lékaři zjistili, že beta-hemolytický streptokokus skupiny A nenapadne za normálních okolností dítě, které nepřijímá ve stravě absolutně žádné bílkoviny z kravského mléka. V četných studiích bylo konstatováno, že užívání kravského mléka v lidské výživě zhoršuje astma a revmatickou artritidu, zvyšuje náchylnost k zánětu slepého střeva.

•            Nasycené živočišné tuky

Vysoká hladina cholesterolu v krvi spojená s genetickou predispozicí je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob, které jsou dnes příčinou smrti přibližně poloviny všech lidí. Přijímání nasycených živočišných tuků – i prostřednictvím potravin jako je máslo, mléko, sýry, smetana – zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Vypijeme-li denně jeden litr plnotučného mléka (průměrná roční spotřeba mléka je v současné době v České republice 195 litrů na jednoho obyvatele), zkonzumovali jsme již přes jednu třetinu denní doporučené spotřeby tuků. Změny, které jsou pokládány za předzvěst aterosklerózy, byly pozorovány již v cévách malých dětí. Dokonce již děti ve věku šesti měsíců, které dostávaly místo mateřského kravské mléko, měly vyšší hladinu cholesterolu v krvi. Konzumace kravského mléka od raného věku může mít tedy v souvislosti s dalšími nezdravými stravovacími návyky (zejména vysokým příjmem masa, vajec a rafinovaného cukru) celoživotní následky. Pokládá se za pravděpodobné, že hraje ústřední roli v původu kornatění tepen (tedy ukládání tuku do cév) a srdečního infarktu.

•            Kravské mléko jako průmyslový produkt

Díváme-li se na mléko jako na perfektní potravinu, zřídkakdy jej bereme jako průmyslový výrobek – se všemi chybami a riziky, které průmyslové zpracování přináší. I mléko ze zdravé krávy vždy obsahuje nějaké baktérie. Nadojené mléko může být kontaminováno mikroby z okolního prostředí. Teplé mléko je ideálním prostředím pro množení mnoha druhů těchto bakterií. Pasterizační proces (krátkodobé vystavení vyšší teplotě) má sloužit k ničení těchto bakterií a umožnit tak delší skladování mléka, současně inaktivuje enzymy v mléku obsažené. Mléko po pasterizaci však není sterilní, má obsahovat pouze jisté „bezpečné“ množství baktérií (dejme tomu 20 tisíc baktérií na jeden mililitr mléka). Při teplotě čtyř stupňů nad nulou, což je teplota v kvalitní chladničce, se počet mikrobů v mléce zdvojnásobí každých asi pětatřicet hodin. Je-li počáteční stav těchto mikrobů vysoký, hodnoty po několika dnech skladování mohou být astronomické. Tito mikrobi mohou být neškodní. Nebo také nemusí. Jde však spíše o to, že nevíme, kolik mikrobů jsme si v mléce zrovna nakoupili.

Mléko může obsahovat stopy polychlorovaných bifenylů (PCB) a pesticidů, což jsou chemikálie potenciálně pro lidské zdraví nebezpečné. Narůstá počet důkazů, že hromadění těchto chemikálií v těle může iniciovat vznik mutací, které jsou zodpovědné za porodní defekty. Tytéž chemikálie mohou způsobovat i rakovinu.

Při onemocnění mastitidou, což je zánět vemene, jsou kravám dávána antibiotika, nejběžněji penicilin. Krávy by poté – v následujících osmačtyřiceti hodinách – neměly být dojeny. V opačném případě se penicilin v mléku v malých množstvích objeví. Lidé, kteří jsou na penicilin alergičtí (což je asi jedno procento populace), mohou zaznamenat symptomy alergické reakce – kopřivku, kýchání, záchvat astmatu nebo objevení vyrážky. Může se i stát, že u dětí hojně konzumujících mléko (a tedy přivyklých na malá množství antibiotik v mléce se občas nacházejících) dojde ke vzniku resistence bakteriálních kmenů na léčení antibiotiky, která jsou potom neúčinná.

Existuje hypotéza o možnosti přenosu spongioformní encefalopatie, která u krav způsobuje rozpad mozku (tzv. „šílenství krav“), na člověka. Virus, který tuto chorobu vyvolává, nezničí ani teplota 250°C.

Březí krávy vylučují do mléka hormony. Složky hormonu progesteronu androgeny hrají roli při výskytu akné. Leukemické viry krav mohou být přenášeny mlékem nezávisle na tom, je-li mléko pasterizováno či nikoliv. Pasterizace (stále více se doporučuje sterilizace) ničí značné množství mikrobů, ale neodstraňuje antibiotika, DDT, PCB, insekticidy, pesticidy, stroncium 90. Je známo, že mláďata jsou velmi citlivá na intoxikaci. U telat, které dostávaly mléko od těmito chemikáliemi postižených krav, byly pozorovány různé nervové potíže, dokonce i křeče.

Nesmíme zapomínat, že kvalita kravského mléka závisí na zdravotním stavu krávy, na kvalitě její výživy, na vzduchu, který dýchá, na vodě, kterou pije. Kráva vylučuje do mléka všechna léčiva a všechny chemické produkty, které tím či oním způsobem přijme.

Do souvislostí s pitím kravského mléka jsou stále častěji dávány choroby jako je leukémie, sclerosa multiplex, Hodgkinova nemoc (což je rakovina imunitního systému). Když byly porovnávány diety mladistvých delikventů s kontrolní skupinou, přišlo se na to, že mladiství delikventi pili denně několikrát více mléka a jedli méně ovoce, zeleniny a ořechů. (Kolik je „odborníků“ z řad dětských lékařů, kteří neprotestují, má-li být dítě zbaveno možnosti užívat mateřského mléka, ale projevují skutečné znepokojení, dozví-li se, že nepije mléko kravské?) Skutečnou ironií pak zůstává fakt, že kravské mléko, které dává většina matek svým dětem, aby měly silné kosti a zdravé zuby, může za určitých okolností (například, když malé děti usínají s lahví Sunaru v ústech) přispět ke tvorbě zubního kazu.

•            Vápník – poslední argument

Co se ale stane s mými zuby a kostmi, když přestanu pít mléko a konzumovat mléčné výrobky? Většina z nás ví, že pro silné kosti a zdravé zuby potřebujeme vápník. Většina z nás ale neví, že větší část světové populace přijímá méně než jednu polovinu množství vápníku, která je nám předkládána za potřebnou (u nás 800-1000 mg, ve světě 500 mg), a přitom má silné kosti a zdravé zuby. Expertní skupina Světové zdravotnické organizace (WHO) zjistila, že neexistuje žádný důkaz, že by denní příjem vápníku nižší než 300 mg (mj. množství obsažené v jedné sklenici kravského mléka) znamenal nějaké riziko pro zdraví člověka.

Je známo, že děti živené kravským mlékem mívají obvykle těžší a silnější kostru než děti živené mlékem mateřským. Je to pochopitelné. Tele dospěje za dva roky, dítě za dvacet let. Vysoký obsah vápníku v kravském mléce, kterým je živeno lidské „mládě“, toto nutí vylučovat nadbytečný vápník močí a stolicí – což představuje pro jeho orgány práci navíc a současně předčasné opotřebení těchto orgánů.

Každý z nás nějaký vápník ovšem potřebuje. Naštěstí existuje velké množství potravin, které jsou na tento minerál bohaté. Vápník obsahují celozrnné obilniny, luštěniny, všechny druhy ořechů, semena (vynikajícími zdroji jsou neloupané sezamové semínko a mák), zelená listová zelenina, v menším množství zelenina kořenová, i většina ovocných plodů, včetně sušených. Co se tedy stane s našimi zuby a kostmi, když přestaneme pít mléko? Nic. Nic, co by se stejně nestalo.

Náš kruh se tímto uzavírá. Nejen, že velice málo nasvědčuje tomu, že by kravské mléko bylo tou ideální, plnohodnotnou a nenahraditelnou potravinou, za jakou nám bylo v posledních desetiletích vydáváno, stále větší množství informací a důkazů svědčí naopak pro to, že konzumace kravského mléka a výrobků z něj s sebou nese četná zdravotní rizika, pro která by bylo lepší důkladně zvážit jeho zařazení do svého jídelníčku.

Podklady pro informace na titulní straně a této dvoustraně byly získány z knihy „Léčba výživou“ manželů Červených, z knihy „Don’t Drink Your Milk“ dr. F.A. Oskiho a z informačních materiálů belgické firmy ALPRO – výrobce produktů ze sójového mléka známých pod obchodní značkou PROVAMEL.