Maracuja

Maracuja má nejvíce železa ze všech druhů ovoce (1,6 mg/100 g), za ní s velikým odstupem následuje kdoule (0,7 mg), citron (0,6 mg), maliny (0,6 mg) a čerimoja (0,5 mg). Je bohatá na hořčík, vápník, fosfor a draslík. Obsahuje provitamin A, vitamin B2, B6 a E, ale i niacin a kyselinu listovou.

Dužina maracuji je velmi bohatá na rozpustnou vlákninu (pektin). Příjemná vůně maracuji je výsledkem kombinace více než stovky chemických látek, z nichž některé mají sedativní účinek. Protože nejvyšší koncentrace těchto látek je v okvětních lístcích, využívá se jich k léčbě.

Dužina a šťáva z maracuji osvěžují, stimulují trávicí soustavu a mají mírný sedativní účinek, ale nejvýrazněji pomáhají při léčbě anémie. Díky vysokému obsahu železa, ale i vitaminu C, který ulehčuje vstřebávání tohoto minerálu, je maracuja vhodná pro anemiky.

Želatinová dužina a dokonce i maracujové džusy mají laxativní účinek a chrání výstelku střev. Třebaže je sedativní účinek o mnoho menší než u okvětních lístků a květů, plody maracuji jsou vhodné pro nervově labilní jedince.

Želatinová dužina se jí lžící. Oddělování semínek z dužiny v ústech je velmi nepohodlné.

Šťáva: Dužina se propasíruje přes sítko a potom se dá do mixéru.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.