Méně tuků, nebo sacharidů?

Otázka zněla: Má při hubnutí větší efekt, když ve stravě omezíme sacharidy anebo tuky?

Výzkumníci ukazují, že – v protikladu ke dnes populárním názorům (paleo, ketóza a jiné nízkosacharidové diety) – omezení příjmu tuků ve stravě může vést k většímu úbytku tukového tkaniva při hubnutí než restrikce sacharidů. A to navzdory tomu, že nízkosacharidová dieta snižuje inzulín a zvyšuje spalování tuků.

Kevin Hall, který se stal z fyzika respektovaným odborníkem na lidský metabolismus, od roku 2003 zpracovává data a údaje získané z množství kontrolovaných výzkumů vykonávaných po desetiletí, aby vytvořil matematický model zaměřený na to, jak různé živiny ovlivňují lidský metabolismus a tělesnou hmotnost.

Jeho počítačová simulace následně ukázala, že i když omezování sacharidů podporuje větší spalování tuků, snížení příjmu tuků vede k většímu úbytku celkového tělesného tuku. A vzhledem k tomu, že někteří z nás nevěříme na počítačové modely (například meteorologické a klimatologické), jsme velmi rádi, že dr. Hall předložil i výsledky klinického výzkumu na lidech. Jedná se o jednu z nejdůkladnějších studií na lidech, která byla vypracována v přísně kontrolovaných podmínkách výzkumného oddělení pro metabolismus.

Dr. Hall říká: „Mnoho lidí má velmi vyhraněné názory na to, co je podstatné pro úbytek na váze, ale fyziologické údaje, na kterých jsou tato přesvědčení založena, někdy chybějí. Chtěl jsem proto důsledně otestovat teorii, že restrikce sacharidů (tj. nízkosacharidová dieta) je efektivní pro úbytek tělesného tuku, protože tato populární představa ovlivňuje rozhodování řady lidí o jejich stravovaních návycích.“

Výzkumy vlivu složení stravy na váhový úbytek jsou časo ztížené měřením, co lidé skutečně jedí – účastníci výzkumu nemusejí dodržovat plán stravování, špatně odhadnou množství anebo jsou nedůslední. Aby se vyhnul těmto chybám, umístil dr. Hall s kolegy devatenáct dospělých obézních lidí na metabolické oddělení, a to na období dvakrát dvou týdnů. V průběhu této doby bylo pozorně monitorované a kontrolované každé sousto zkonzumovaného jídla.

Během obou dvoutýdenních fází výzkumu byli dobrovolníci vystaveni dietě, která měla o 30 % sníženou celkovou kalorickou hodnotu oproti jejich původní stravě. A teď pozor: Během prvních dvou týdnů výzkumu bylo „minus 30 % kalorií“ dosaženo tak, že lidem omezili příjem sacharidů, zatímco příjem tuků zůstal oproti jejich původní stravě nezměněný. Během druhé dvoutýdenní fáze byly podmínky obrácené. „Minus 30 % kalorií“ bylo dosaženo omezením tuků, zatímco příjem sacharidů zůstal oproti původní stravě nezměněný. Vědci každý den měřili, jaké množství tuku každý účastník snědl a spálil. Tuto informaci použili k výpočtu rychlosti ztrát tělesného tuku.

Na konci dvou dvoutýdenních období se původní matematický model nemusel červenat, protože dr. Hall a jeho kolegové skutečně zjistili, že dieta s čistým kalorickým omezením ve formě sacharidů (nízkosacharidová dieta) vedla k větší metabolické aktivitě tukového tkaniva (aktuální metabolismus spaloval více tuků), ale dieta s čistým omezením kalorií ve formě tuků vedla k většímu úbytku celkového tělesného tuku.

Někteří autoři tvrdí, že „kalorie jako kalorie“, bez ohledu na to, jestli pochází ze sacharidů, tuků anebo bílkovin. Jiní jsou zase přesvědčeni, že „kalorie ze sacharidů způsobují obezitu více než jiné kalorie“, takže kdo chce zhubnout, musí vyloučit ze své stravy sacharidy. Výsledky této studie jednoznačně ukázaly, že proponenti různých forem nízkosacharidových diet by měli ubrat plyn ze svého sebevědomí a měli by přestat šířit chaos jen proto, že mají silnou potřebu být „jiní“ a „zajímaví“. Ve skutečnosti totiž k většímu úbytku tukového tkaniva vede spíše snížený příjem tuku ve stravě, ne škrtání sacharidů z talíře.

Výzkum sice zahrnoval jenom devatenáct lidí, ale použitá metoda, přísně kontrolované podmínky a přesnost měření spolehlivě zajišťují jeho důvěryhodnost. Studie rozhodně patří k nejzajímavějším a nejpreciznějším metabolickým studiím, které kdy byly na toto téma vypracované. Navzdory tomu dr. Hall nedělá to, co si troufnou činit mnozí šiřitelé „zaručených zpráv“ a konspiračních teorií o stravování – netvrdí, že jeho výzkum přinesl „konečně pravdu“.

„Snažíme se dělat velmi důkladné klinické studie, abychom lépe porozuměli fyziologii metabolismu, a věříme, že nám to pomůže vytvořit ještě lepší doporučení pro naše každodenní stravování,“ říká dr. Hall. Jeho laboratoř bude nadále zkoumat, jak omezování sacharidů a tuků ve stravě ovlivňuje aktivitu mozkových center zapojených do proživání pocitů štěstí a odměny – a také reakci mozku na různé potravinové podněty.

Igor Bukovský, AKV