Modrá zóna v Kalifornii

Z kuchyňského okna je krásný výhled na pomerančové sady a kopce, které se v dáli zdvihají ke sněhem pokrytým vrcholkům pohoří San Jacinto. Okolo čtvrté se Wareham opět posadí ke svému jídelnímu stolu. Jedná se o jeho druhé – a současně poslední – jídlo dne, které sestává z hromady fazolí, kupky syrové zeleniny, vařeného chřestu, zelí a brokolice. Jako dezertem si poslouží datlemi s ořechy.

Ellsworth Wareham je členem Církve adventistů sedmého dne, křesťanské denominace, která je po celém světě vedle svěcení soboty známá i díky důrazu, který klade na udržování dobrého zdraví. Adventisté preferují jídelníček založený na hojné konzumaci zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů a semen, s nízkým obsahem cukru, soli a rafinovaných obilovin. Jídla, která jsou podle Bible nečistá, jako je např. vepřové maso (nebo korýši), se nekonzumují. Oblíbeným nápojem je voda – přinejmenším 1,5 litru denně.

Studie zkoumající zdraví a životní styl adventistů, tzv. Adventist Health Study 2 (AHS-2), je jednou z několika velkých vědeckých studií zaměřených na dlouhodobé sledování určitých etnik. V této studii se ukázalo, že jídelníček amerických adventistů se v průměru skládá takto: zelenina 33 %, ovoce 27 %, luštěniny a sójové výrobky 12 %, mléčné výrobky 10 %, obiloviny 7 %, maso a drůbež 4 %, ořechy a semena 2 %, přidané tuky 2 %, ryby 1 %, vejce 1 %, přidané cukry 1 %.

Adventisté obvykle nekouří ani neužívají alkoholické nápoje. Nedoporučuje se ani pití kávy.

Gary Fraser z Loma Linda University je vedoucím Adventist Health Study 1 a 2. V první z těchto studií (AHS-1), v jejímž rámci bylo sledováno po dobu čtrnácti let 34 tisíc adventistů žijících v Kalifornii, se ukázalo, že ti adventisté, kteří se řídí výše zmíněnými doporučeními, se dožívají o dekádu vyššího věku než průměrní Američané.

V roce 2002 se dr. Fraser s kolegy pustili do ještě ambicióznějšího projektu. Adventist Health Study 2 začala sledovat 96 tisíc mužů a žen, členů církve po celých USA, a to napříč různými etniky. Každý účastník studie obdržel dotazník s více než 500 otázkami na jeho zdraví, stravovací návyky, míru fyzické aktivity a další faktory. K určení toho, jak strava ovlivňuje dlouhověkost, byli účastníci rozděleni do čtyř hlavních kategorií – vegani, lakto-ovo-vegetariáni, pesco-vegetariáni (kteří konzumují ryby a velmi málo masa) a nevegetariáni. Ukázalo se, že konzumenti masa vykazují tendenci spořádat i více sladkostí a rafinovaných obilovin a vypít více sladkých limonád. V průměru vážili skoro o 10 kg více a umírali dříve.

Když byly průběžné výsledky této studie zveřejněny, zatelefonoval jsem Ellsworthovi Warehamovi – kterého bylo možno až do jeho pětadevadesáti let zastihnout na operačním sále, kde stále ještě asistoval při srdečních operacích. Ellsworth je totiž jedním z průkopníků chirurgických zákroků na otevřeném srdci; až do svých 75 let prováděl 3-4 operace každý týden. Již kdysi dávno si přitom všimnul, že ti jeho pacienti, kteří byli vegetariány, měli cévy v lepším stavu – hladké a pružné. „Začal jsem o tom přemýšlet,“ řekl mi. „Někdy po čtyřicítce jsem se rozhodnul, že se stanu veganem. S výjimkou příležitostného kousku ryby se od té doby živím pouze rostlinnou stravou.“

Zajímalo mne, jak se mu podařilo u tohoto jídelníčku tak dlouho vydržet, vždyť je známo, že většina těch, kteří drží nějakou dietu, nevydrží déle než devět měsíců.

„Všechny chutě, kromě chutě na mateřské mléko, jsou získané,“ řekl mi. „Začnete s malým množstvím rostlinných potravin a postupně jich přidáváte více. A jak je konzumujete, rychle vám zachutnají.“ Také se sdílel s tím, že režim dvou jídel denně mu pomáhá udržet si ideální tělesnou váhu. „Moc rád jím,“ řekl. „Když se posadím ke stolu, sním toho hodně a opravdu si pochutnám. Dvakrát denně tak stačí.“

Každé ráno po probuzení vypije Ellsworth nejméně dvě sklenice vody. „Chci si být jist, že nebudu dehydrovaný – a pak popíjím v průběhu celého dne. Jedním z mých rituálů je, že neprojdu kolem zdroje pitné vody bez toho, že bych se napil.“

 Když mi tak dr. Wareham popisoval, co jí, neubránil jsem se pomyšlení na to, že jeho jídelníček se nezdá být až tak moc přitažlivý – možná snad pro králíka. Řekl jsem mu to. „Když si člověk zvykne živit se vegetariánsky, pouhá myšlenka na to, že by konzumoval nějaký sekret z krávy anebo zvířecí svaly je pro něj mnohem méně přitažlivá,“ odpověděl.

Zeptal jsem se jej, jestli někdy myslí na smrt. „Když jsme se poprvé setkali, vzpomínám si, že jste se ptal, jestli si myslím, že se dožiji stovky. Nyní ji už mám za sebou. Cítím se výborně, hlava mi stále ještě dobře funguje. Nemám problém posekat zahradu. Jestli mám nějaké problémy, tak o nich vůbec nevím.“

Dan Buettner, z časopisu National Geographic (redakčně kráceno)