Myšlenka na mozkovou mrtvici mne skutečně děsí. Jestli něco doopravdy nechci, pak to je být bezmocným invalidou závislým na své rodině.

Během operace bypassu mohou vniknout do pacientova krevního řečiště toxické chemikálie, šupinky umělé hmoty (z jeho vybavení), vzduchové bubliny a shluky tuku a cizího materiálu. Při průchodu hadicemi a oxygenačními membránami přístroje dochází k poškozování krevních buněk. Relativně drsný povrch hadic z umělé hmoty a dalších součástí může mnoho krevních buněk poškodit; toto poškození způsobuje, že buňky a další složky krve, zvláště krevní destičky, se lepí na sebe a vytvářejí shluky.

Když pacient přejde na vlastní oběh, tyto poškozené buňky a shluky krevních složek, společně se šupinkami z cizího materiálu a vzduchovými bublinami, uvíznou v malých krevních cévách, kde zablokují oběh krve. Když k tomu dojde, krev se životodárným kyslíkem a živinami nedokáže dojít až do tkáně – následuje její poškození a odumření.

Studie ukazují, že k nějaké formě poškození mozku dojde téměř u 100 procent pacientů, kteří byli napojeni na mimotělní oběh. V důsledku tohoto poškození a dalších komplikací, ke kterým během operace bypassu dochází, má až 100 procent pacientů okamžitě po operaci určitou dysfunkci centrálního nervového systému. Při pozdějším zkoumání je u 15 až 44 procent lidí patrné poškození mozku. Přetrvávající dysfunkce má tendenci ústit v menší stupeň postižení intelektu, ztrátu paměti, poruchy spánku a jistý stupeň změny osobnosti, což je rys, kterého si často povšimnou nejbližší příbuzní.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob