Mýty o spánku a bdění

Většina z nás si však probuzení nepamatuje, proto si myslíme, že spíme nepřetržitě. Pokud po nočním probuzení (kdy si například odskočíme na toaletu nebo otevřeme okno) znovu rychle usneme, je vše v pořádku. Teprve v případě, že se probouzíme na dlouho a po probuzení nemůžeme dlouho usnout, jde o příznak nespavosti.

Spát dobře znamená spát denně 8 hodin.

Tak jednoduché to není. Potřeba spánku se mění během našeho života. Malé děti spí ještě déle než 8 hodin, většině dospělých stačí 7 hodin a seniorům často ještě mnohem méně. Jenže to není všechno. Potřeba spánku je totiž zcela individuální, každý z nás ji má danou, neovlivníme ji vůlí ani žádným tréninkem nebo nácvikem. Je to prostě tak, každý potřebujeme spánek jinak dlouhý, jsou dokonce lidé, kterým stačí 4 hodiny a naopak jsou mezi námi velcí spáči, kteří potřebují k odpočinku 9 hodin.

Lze se vyspat do zásoby.

Naneštěstí nedá. Příliš dlouhý spánek s sebou přináší spíše pocit ospalosti a únavy.

Kdo hodně spí, ten tloustne.

Naopak, obezita je spojena s kratším spánkem. Může to souviset s regulací hormonů, např. grelinu, leptinu nebo růstového hormonu, který se vyplavuje ve večerních hodinách. U dětí podporuje hlavně růst, ale u dospělých právě dokonalé zpracování živin z potravy. Ponocování jeho vyplavování brání. Svou roli hraje možná i to, že kratší doba spánku dává více času na konzumaci potravy.

Když dítě nespí, je možné mu podat v malé dávce hypnotikum.

Není to dobře. Léky se v léčbě poruch dětského spánku téměř nepoužívají. Bezpečné hypnotikum pro děti v podstatě neexistuje.

Léky na spaní jsou nebezpečné, třezalka ale neuškodí.

Třezalku tečkovanou lze sice při léčbě nespavosti použít, ale opatrně. Obsahuje poměrně účinné látky. Obzvláště nebezpečná je kombinace třezalky a antidepresiv. Navíc tato rostlina může ovlivňovat účinek některých dalších léků, jako například simvastatinu, přípravku na snížení cholesterolu.

Spánek se do celkové doby života nezapočítává, čím déle člověk spí, tím déle žije.

Není to pravda, lidé, kteří spí deset hodin denně a více, mívají délku života kratší. Může to však být dáno statisticky, velmi dlouho spí lidé s tzv. syndromem spánkové apnoe, při kterém je spánek narušován krátkými obdobími, kdy pacient nedýchá. Tato porucha často souvisí s onemocněním kardiovaskulárního systému. Prvním příznakem přitom může být obyčejné chrápání.

Zdroj: Focus Agency. Více na www.dobry-spanek.cz.