Nadměrná spotřeba živočišných bílkovin vede k předčasné pubertě

Načasování puberty přestalo být záhadou, protože dnes už známe mnohé faktory, které ovlivňují věk, kdy dívky vstoupí do plodného období. Nižší množství živočišných bílkovin ve stravě, zvláště v období dospívání, způsobuje pozdější nástup puberty.

Nejnovější studie, do které bylo zapojeno 67 bílých Američanek, vypovídá, že problémem je vysoké množství živočišných bílkovin v potravě. Vyšší příjem živočišných bílkovin ve věku od tří do pěti let způsobuje časný nástup první menstruace. Pro porovnání: dívky, které dostaly první menstruaci mnohem později, konzumovaly ve věku tří až pěti let více rostlinných bílkovin. Zrychlený růst v pubertě byl zaznamenán u dívek, které přijímaly větší podíl tuků mezi prvním a druhým rokem života a živočišných bílkovin mezi šestým a osmým rokem.

Jistě, příliš časný nástup první menstruace s sebou nese i jiné fyzické a sociální problémy: zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění „náctiletých“ a značně zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu. Zvyšuje také riziko rozvoje panické poruchy a poruch příjmu potravy u těchto dívek.

Jsou to jednoznačná fakta, která by měla vést obyvatele západní polokoule k tomu, aby přehodnotili svůj vztah k potravinám s vysokým obsahem živočišných bílkovin. Také další důkazy potvrzují, že Američané v průměru konzumují příliš velké množství proteinů obsažených v mase a v mléčných produktech.

Předpoklad, že strava s vysokým podílem bílkovin může vyvolat příznaky deprese u dospělých, vznikl na základě některých vědeckých důkazů. Jak jsem se již zmínil, tryptofan je ve stravě nezbytný k „výrobě“ serotoninu, který následně pomáhá při prevenci či dokonce při léčbě deprese. Aminokyseliny, jako jsou: tyrozin, valin, izoleucin, leucin, fenylanin a další, které najdeme v živočišných bílkovinách, soutěží s tryptofanem při postupu z cév do tkání mozku.

Výzkumy z Milánské univerzity v Itálii měřily a zkoumaly poměr tryptofanu k těmto pěti jmenovaným aminokyselinám v krevním řečišti. Vědci zjistili, že čím je poměr nižší, tím vyšší je riziko vzniku deprese a dalších psychických onemocnění. Výzkum možná jednou v budoucnu potvrdí, že právě poměr uvedených aminokyselin v potravě určuje jeho účinek na psychiku.

Navíc, vyšší přísun bílkovin může mít kromě vyvolání časné puberty i další nepřímé účinky na depresi. Strava s vysokým obsahem proteinů (i bez přítomnosti dalších komplikujících faktorů) zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu dokonce i tehdy, je-li puberta opožděná.

Další chronické nemoci, jako je rakovina prostaty, ledvinové kameny, osteoporóza a další, mají také souvislost se zvýšeným příjmem živočišných bílkovin. Tato, ale i další chronická somatická onemocnění reálně zvyšují riziko propuknutí deprese. Pokud se udržujeme v dobrém fyzickém stavu, snižujeme riziko deprese. Dlouhodobé vyhýbání se potravinám s vysokým obsahem proteinů může pomoci úspěšně zvládnout depresi a zvýšit počet zdravých lidí.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.