Nadváha a obezita

„U obézních lidí, kteří mají alespoň umírněnou kardiorespirační zdatnost, je asi poloviční míra úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění nebo z jiné příčiny, než u nezdravých lidí s normální hmotností,“ uvádí expert na výživu a životní styl dr. Stephen Blair.

Jak zjistím, jestli mám nadváhu

Pokud si stoupnete na váhu a ručička se vám ztratí z dohledu, máte nadváhu. J Pokud si zaštípnete tukovou řasu mezi boky a žebry a naměříte víc než 2,5 cm, jste tlustí. Anebo: Lehněte si naznak na podlahu a na hrudník si položte desku. Pokud se deska jdoucí přes vaše břicho zvedá směrem ke stropu, máte problém. J Existují i vědečtější způsoby, jak určit, jestli máte nadváhu. Váš index tělesné hmotnosti (BMI) by měl být nižší než 25. Jedná se o tělesnou hmotnost (v kilogramech) vydělenou výškou (v metrech) na druhou. Vyjde-li vám 25-29,9, máte nadváhu. Vyjde-li vám více než 30, jste obézní. Lidé, kteří mají BMI nad 40, jsou morbidně obézní – a jako takoví kandidáty na chirurgický zákrok. Nejnižší riziko úmrtnosti je při BMI okolo 22.

Velmi jednoduchou a praktickou metodou je měření obvodu pasu – a to uprostřed mezi boky a hrudním košem. Hraniční hodnotou u žen je 80 cm; pokud si žena naměří hodnotu vyšší než 88 cm, měla by začít hubnout. U mužů jsou hraničními hodnotami 94 cm (mez optima) a 102 cm (bezpodmínečná nutnost reagovat). Lidé, kteří jsou hodně svalnatí, mohou mít poněkud vyšší BMI. Vzhledem k tomu, že kolem pasu nebývá mnoho svalů, obvod pasu pomůže přesněji určit, jste-li tlustí či nikoliv.

Riziko nemocí

Obecně platí, že riziko civilizačních nemocí, jako je např. cukrovka, vysoký krevní tlak, nemoci srdce, mozková mrtvice či rakovina prsu, se příliš nezvyšuje až do hodnoty BMI rovné 27 – poté však začíná výrazně narůstat. Riziko odpovídá množství (tzv. viscerálního) tuku, které obklopuje břišní orgány neboli vnitřnosti. Při úbytku hmotnosti o 10 % se viscerální tuk obvykle sníží o 35 %.

Je dobré vědět, že i malý úbytek hmotnosti významně snižuje riziko nemocí. Např. ti, kdo snížili (podle výsledků jedné studie) svoji hmotnost o 6,7 %, zredukovali svoje riziko onemocnění cukrovkou o 54 %. Naopak, přibírání na váze v průběhu života představuje velký problém. Dospělý muž, který přibere 4,5 kg, má dvojnásobné riziko vzniku cukrovky. Přibere-li však 7-14 kg, riziko onemocnění cukrovkou je už tří- až pětinásobné.

Pohyb

Na rozdíl od toho, co si většina lidí myslí, platí, že to, co jíte, a celkové množství zkonzumovaných kalorií souvisí s vaší tělesnou hmotností více, než množství fyzické aktivity, jakému se vystavujete. Pohyb je však přesto důležitý, chcete-li zhubnout (a nechcete-li přibírat). Snížíme-li příjem potravy, dochází ke ztrátě svalstva. Naším cílem je však snížení hmotnosti, nikoliv úbytek svalů. Proto je třeba cvičit a pohybovat se. Sval má ve srovnání s tukem větší metabolickou aktivitu a vyšší míru metabolismu. Čím více svalů máme, tím snadněji budeme snižovat (a lépe udržovat) hmotnost. To je jeden z důvodů, proč muži hubnou rychleji než ženy.

Pro prevenci je nezbytná mírně intenzivní aktivita 45-50 minut za den. Při nadváze či obezitě je třeba denně strávit 60‑90 minut mírně intenzivní pohybovou aktivitou, jako je např. chůze. V jedné studii zhubnulo 145 jedinců s nadváhou v průměru o 9,6 kg poté, co 54 měsíců cvičilo pouhých 90 minut týdně – zatímco ti, kteří necvičili, zhubli jen o 1,3 kg.

Obezita a pojišťovny

Obezita je nemoc. Pojišťovny (přinejmenším v USA) ale neproplatí lékařům léčbu toho, co je stále ještě považováno spíše za kosmetický problém. Mnozí lékaři jsou zdrženliví, mají-li uvést obezitu jako diagnózu. Index tělesné hmotnosti BMI by se přesto měl uvádět u každého pacienta a v takových případech, kde je to náležité, by se měla obezita diagnostikovat. Obéznímu pacientu by se následně mělo dostat intenzivního poradenství.

Ideální dieta

Existují zdravé i nezdravé diety. Pokud se opravdu věrně budete držet v podstatě kterékoliv diety s výrazným omezením kalorií, zákonitě zhubnete. Přinejmenším krátkodobě. Do hry však vstupuje další faktor. Je onen konkrétní program dobrý pro moje srdce, je vhodný i z hlediska prevence rakoviny a dalších nemocí? Ideální dieta, kterou byste měli držet, chcete-li zhubnout, by s sebou neměla nést riziko zvýšení rizika nemocí srdce, mozkové mrtvice, vysokého krevního tlaku, cukrovky, žlučových kamenů, nemocí ledvin či rakoviny. Právě naopak. Měli byste hubnout – a současně si snižovat riziko vzniku těchto onemocnění.

Z tohoto pohledu existuje jenom jedna zdravá dieta. Vědecká data jednoznačně svědčí ve prospěch výrazného snížení (nebo vyloučení) konzumace masa a živočišných tuků, ve prospěch snížení příjmu cholesterolu a nasycených tuků. (Sto procent cholesterolu a asi dvě třetiny nasycených tuků pocházejí z živočišných výrobků.)

Vyřaďte většinu rafinovaných a zpracovaných potravin. Jezte více ovoce i zeleniny (přinejmenším 400 gramů od každého denně). Zařaďte do svého jídelníčku celozrnné obiloviny. Konzumujte luštěniny. Nebojte se ořechů. To jsou dnes standardní doporučení. Máme-li něčeho jíst více, je ovšem třeba logicky nejprve (či současně) něčeho jíst méně. Existují dvě základní kategorie potravin, u kterých je záhodno výrazně snížit (či vyloučit) jejich konzumaci: cukr a maso.

Podle American Heart Association by ženy neměly zkonzumovat více než šest a muži více než devět čajových lžiček cukru denně – namísto současných 22 čajových lžiček (u nás ještě více). Pracovníci World Cancer Research Fund přezkoumali výsledky 7000 vědeckých studií. Na jejich základě doporučují zcela vyloučit konzumaci zpracovaného masa, vzhledem k tomu, že výrazně zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva. Za zpracované maso se považuje maso uzené, solené nebo maso s přidanými chemickými prostředky, jako jsou dusičnany. Je také dobře známo, že konzumace masa a masných výrobků zvyšuje riziko nemocí srdce.

John A. Scharffenberg