Nejdůležitější opatření k prevenci rakoviny
Každý rok onemocní (v USA) rakovinou více než milion lidí (1,37 milionu) a 570 tisíc jich na rakovinu zemře. Jeden ze dvou mužů a jedna ze tří žen jsou ohroženi rakovinou.
K rakovině dochází, když se někde v těle začnou nekontrolovatelně množit buňky. Tyto nenormální buňky často cestují do dalších částí těla a nahrazují normální tkáň. Tomu se říká metastázy. Mezi běžná místa, kde se vyskytují metastázy, patří plíce, játra, kosti a lymfatické žlázy.
Co způsobuje rakovinu?
Rakovina je výsledkem poškození DNA způsobeným dědičnou náchylností a/nebo vystavením karcinogenům (látkám způsobujícím rakovinu). V některých případech stojí v pozadí i viry; například rakovinu děložního čípku způsobuje lidský papillomavirus, virová hepatitida vede k rakovině jater a různé viry hrají roli i u několika lymfomů.
Odolnost zhoršuji škodlivé návyky v oblasti životního stylu, např. kouření, užívání alkoholu, obezita, nedostatek pohybu, nadměrné vystavení záření, např. přímému slunci a některé stravovací návyky (nízký příjem ovoce a zeleniny).
Co je důležitější, vnější vlivy nebo dědičnost?
Ve velké studii na 44 788 párech dvojčat se ukázalo, že ve velké části případů rakoviny (58-78 %) hrály vnější vlivy hlavní roli. Výzkumníci se zaměřili na jedenáct nejobvyklejších druhů rakoviny. Role dědičnosti byla ve všech případech méně výrazná, nejvýrazněji přispívala k rakovině prostaty (42 %), ale i zde hrály vnější vlivy rozhodující roli (58 %).
Riziko rakoviny
Z oněch již zmíněných 570 tisíc úmrtí na rakovinu ročně (v USA) je kouření zodpovědné za třetinu z nich, nezdravá strava a nedostatek pohybu pak mají na svědomí další třetinu.
Nekuřte. Pokud kouříte, přestaňte!
Je potřeba vyhýbat se tabáku ve všech podobách – cigaretám, dýmce a doutníkům, žvýkání tabáku i zakouřenému prostředí. Kuřák má (oproti nekuřáku) jedenáctkrát vyšší riziko rakoviny rtu, ústní dutiny, hltanu, patnáctkrát vyšší riziko rakoviny hrtanu a dokonce třiadvacetkrát vyšší riziko rakoviny plic. Riziko rakoviny slinivky, žaludku a leukémie je zvýšené dvakrát, močového měchýře a ledvin třikrát.
Pokud kuřák přestane definitivně kouřit, během dvaceti minut dojde k poklesu tepové frekvence a krevního tlaku a za dvanáct hodin se hladina oxidu uhelnatého v krvi vrací k normálu. Během jednoho až dvou měsíců se zlepší krevní oběh a funkce plic. Do devíti měsíců začnou normálně fungovat cílie, které vystýlají dýchací cesty – plíce se lépe čistí. Snižuje se četnost záchvatů kašle a popadání dechu. Po jednom roce je riziko koronární příhody poloviční. Po pěti letech je riziko mrtvice stejné jako u nekuřáka, po deseti letech se riziko rakoviny plic snižuje na polovinu a po patnácti letech je riziko koronárního srdečního onemocnění skoro stejné jako u nekuřáka.
Člověk, který přestane ve svých 35 letech kouřit, si prodlouží život o 8,5 roku. Dokonce i osoba ve věku 65 let si přidá k životu 2-4 roky, když přestane kouřit.
Udržujte si přiměřenou váhu
Výsledky studie na více než čtvrt milionu žen ukázaly, že ty, které byly velmi obézní (BMI vyšší než 35), měly oproti ženám s normální tělesnou hmotností (BMI nižší než 25) o 32-62 % vyšší riziko různých druhů rakoviny. Podobný trend byl zaznamenán i u mužů; velmi obézní muži měli o 20-52 % vyšší riziko rakoviny.
Nadměrná tělesná hmotnost prokazatelně souvisí s rakovinou prsu u žen po menopauze, rakovinou tlustého střeva, dělohy, jícnu a ledvin. Souvislost byla zjištěna také u rakoviny slinivky, žlučníku, štítné žlázy, vaječníku, děložního čípku, Hodgkinova lymfomu a agresivní rakoviny prostaty.
K udržení optimální váhy je třeba snížit počet problematických kalorií, zejména v podobě sladkostí, nasycených tuků a trans-tuků. Dále se doporučuje omezit velikost porcí, snížit spotřebu energetických (slazených) nápojů a alkoholu.
Zajímavé je, že bylo zjištěno zvýšené riziko rakoviny při zvýšené hladině cukru v krvi, nejvýraznější souvislost byla u rakoviny slinivky – zvýšení rizika u mužů o 91 % a u žen na více než dvojnásobek. Přidaný cukr a cukr ze slazených nápojů se rychle vstřebávají, což má za následek vyšší hladiny glukózy a inzulínu v krvi. Cukr a sladkosti tak mohou podle vědců zvyšovat riziko rakoviny slinivky.
Fyzická aktivita snižuje riziko několika druhů rakoviny, včetně rakoviny prsu, tlustého střeva, prostaty a dělohy. Pohyb působí na hormony, inzulín, prostaglandiny a imunitní systém. Studie Women’s Health Initiative na 74 tisících ženách ukázala, že již 75-150 minut rychlé chůze týdně snížilo riziko rakoviny o 18 %. V další studii na vice než 25 tisících mužů (ve věku 30-87 let) se ukázalo, že lidé s velmi dobrou fyzickou kondicí měli o 55 % nižší úmrtnost na rakovinu (oproti lidem málo zdatným).
Doporučuje se nejméně 30 minut středně intenzivní nebo intenzivní fyzické aktivity denně, a to pět či více dní v týdnu. Ještě lepší je 45 až 60 minut fyzické aktivity denně. Chcete-li zlepšit svoji kondici, choďte po schodech, využívejte přestávky v práci k pohybu a protažení, choďte do práce pěšky anebo jezděte na kole.
Jezte zdravě – s hojností rostlinných potravin
Hojná konzumace ovoce a zeleniny (nejméně 400-500 gramů denně) je spojena s nižším výskytem rakoviny plic, jícnu, žaludku, tlustého střeva a konečníku. Zvlášť prospěšné jsou tmavě zelená a žluto-oranžová zelenina, zelí a cibule (a příbuzné druhy), rajčata, sója a další luštěniny.
Přehled výsledků 206 studií zkoumajících konzumaci ovoce a zeleniny ve vztahu k rakovině dospěl k závěru, že „lidé ve spodním kvartilu příjmu ovoce a zeleniny mají dvojnásobné riziko rakoviny oproti lidem v horním kvartilu – to platí pro většinu druhů rakoviny.”
Nejsilnější ochranný účinek vykazovaly syrová zelenina, cibule, mrkev, zelená listová zelenina, rajčata, citrusové ovoce a veškeré ovoce. Například ty ženy, které denně jedly cibuli, měly oproti ženám, které cibuli nejedly, o 25 % nižší riziko rakoviny prsu a o více než 50 % nižší riziko rakoviny tlustého střeva. Denní užívání cibule pak u mužů snížilo riziko rakoviny prostaty o 71 %.
Bylo provedeno přinejmenším 22 studií na zvířatech, ve kterých byla rakovina experimentálně vyvolána (karcinogenem). Ve většině těchto studií bylo zjištěno, že zvířata krmená zeleninou nebo ovocem měla méně nádorů, menší nádory, méně metastáz a menší poškození DNA.
Chcete-li posílit svůj příjem ovoce a zeleniny, uchovávejte čerstvou zeleninu k častému užívání v ledničce v průhledné nádobě – přímo na očích. Na kuchyňském nebo jídelním stole mějte stále košík s čerstvým ovocem. Jezte více salátů, do kterých používejte pestrou škálu druhů zeleniny: brokolici, papriky, zelí, rajčata, mrkev, tmavě zelené listy, cibuli… Naučte se vychutnávat krátce tepelně upravenou zeleninu, přidávejte zeleninu do polévek. Jezte ovocné saláty. Po jídle si dejte jako moučník ovoce (meloun, datle, hroznové víno, třešně).
Ve studii s více než čtyřmi tisíci účastníky se ukázalo, že muži a ženy, kteří jedli stravu s množstvím tmavého a zpracovaného masa, množstvím rafinovaných obilovin a cukru a nedostatkem čerstvého ovoce a zeleniny, měli dvojnásobné riziko rakoviny tlustého střeva.
Ve studii s 26 tisíci účastníky měli nevegetariáni (což zde byli ti, kteří jedli (jakékoliv) maso jednou či vícekrát týdně) o 85 % vyšší riziko rakoviny tlustého střeva (oproti vegetariánům, tedy těm, kteří maso vůbec nejedli). Konzumace drůbežího masa (jednou či vícekrát týdně) riziko rakoviny tlustého střeva dokonce více než ztrojnásobovala! (Škodilo tedy z tohoto pohledu ještě více než tmavé maso, tzn. hovězí či vepřové).
Maso obsahuje několik složek, které zvyšují riziko rakoviny: Mutageny a karcinogeny, které se vytvářejí při úpravě masa za vysokých teplot a při grilování na dřevěném uhlí. Železo v tmavém mase přispívá ke tvorbě volných radikálů v tlustém střevě a poškozuje DNA. Látky, které se používají při zpracování masa, přispívají k poškozování DNA. Tuk v mase přispívá ke tvorbě složek, jež napomáhají rakovinotvornému procesu.
Ve studii na 90 tisících ženách se ukázalo, že ty z nich, které konzumovaly tmavé (červené) maso jednou denně, měly o 42 % vyšší riziko rakoviny oproti těm, které je konzumovaly maximálně třikrát týdně. Ty, které je konzumovaly 1,5krát denně, měly riziko již dvojnásobné. Konzumace zpracovaného masa (uzeniny atp.) více než třikrát týdně zvyšovala riziko (oproti méně než jednou měsíčně) o více než dvojnásobek.
Luštěniny obsahují živiny, které mohou chránit proti rakovině a jsou zdravějším zdrojem bílkovin než tmavé maso (obsahují méně nasyceného tuku a neobsahují cholesterol). Mezi další oblíbené alternativy patří sója, tofu, vegetariánské burgery, ořechy či různé rostlinné náhražky masa
Celozrnné potraviny jsou vyrobeny z celého zrna. Mají nižší kalorickou hustotu, ale obsahují hodně vlákniny, vitamínů a minerálů než rafinované produkty z bílé mouky. Jsou spojeny s nižším rizikem cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, některých druhů rakoviny a divertikulitidy.
Výsledky (americké) studie na 33 tisících účastnících ukázaly, že se zvyšujícím se příjmem vlákniny se přímo úměrně snižoval výskyt rakoviny tlustého střeva. Osoby, které měly vysoký příjem vlákniny stravou (31-38 gramů denně), měly o 27 % nižší výskyt této rakoviny. Hlavní roli hrála vláknina z ovoce a obilovin. Velká evropská studie (půl milionu sledovaných osob) pak poukázala (díky většímu rozpětí příjmu vlákniny) na ještě větší ochranný účinek vlákniny, snížení rizika až o 42 %.
Cílem každého z nás by mělo být aspoň 250 gramů celozrnných obilovin denně. Můžeme se naučit pravidelně konzumovat celozrnný chléb a pečivo, na snídaně si vařit celozrnné kaše, konzumovat ovesné vločky, rýži natural a celozrnné těstoviny. Celozrnnou mouku můžeme přidávat do lívanců, vaflí, koláčů atp.
Alkohol se doporučuje vůbec neužívat – anebo alespoň minimalizovat jeho spotřebu. Jsou pro to dobré důvody.
Lidé, kteří si za týden dali devět či více skleniček (pivo nebo destiláty), měli ve studii se skoro třemi tisíci účastníky více než dvojnásobné riziko kolorektálních polypů a rakovinných buněk než ti, kteří vůbec nepili. Ve velké studii (25 tisíc účastnic) se ukázalo, že ty ženy, které týdně vypily již jen jednu skleničku, měly oproti těm, které vůbec nepily, o 20 % vyšší riziko rakoviny prsu. Ty, které si daly týdně tři či vice skleniček, měly riziko vyšší o 37 %, a ty, které měly současně nízkou hladinu folátů (tj. kyselina listová), vykazovaly vice než dvojnásobné riziko onemocnění rakovinou prsu!
Don Hall, LifeLong Health