Obezita: Je její příčinou nedostatek GLP-1 a jak ji léčit bez Ozempicu a jiných léků
Jsou tyto léky GLP-1 odpovědí na epidemii obezity? Šéf Evropské asociace pro studium obezity byl velmi optimistický a pohodlně opomenul uvést, že jeho skupina obdržela od výrobce léku miliony dolarů.
Ale není snadné dostat jednou týdně malou injekci mnohem jednodušší než se potit v posilovně? Znamenají tyto převratné nové léky „konec léčby obezity založené na změně životního stylu“? Zeptejme se těch, kterým platí dva hlavní výrobci léků GLP-1, jejichž celková čistá hodnota nyní přesahuje bilion dolarů.
Světová federace pro obezitu, která evidentně právě obdržela milion dolarů od společnosti Ozempic, zveřejnila v jednom ze svých časopisů konsensuální prohlášení, které podporuje definici obezity jako nemoci. Toto označení nemusí být prospěšné pro pacienty, ale bude prospěšné pro lékaře a farmaceutické společnosti, když zdravotní pojištění a klinické pokyny budou podporovat léčbu léky a chirurgickými zákroky. Obava spočívá v tom, že označení obezity za nemoc riskuje snížení naší autonomie, zbavení nás moci a okradení o vnitřní motivaci, která je tak důležitým faktorem změny. Podporuje fatalismus a propaguje mylnou představu, že genetika je osudem.
Ale samozřejmě to nemohou být naše geny. Epidemie obezity začala teprve před několika desítkami let. Naše geny se na konci 70. let nějakým zázrakem nezměnily. Jiní viní nedostatek vůle, ale to také nedává žádný smysl. Najednou jsme všichni náhodou ztratili svou kolektivní sebekontrolu?[i]
Je to jídlo...
Nárůst počtu nadbytečných kalorií v americké stravě je více než dostatečným vysvětlením epidemie obezity. Obezita není morální selhání. Boj s nadváhou je bojem proti biologii. Žijeme v toxickém potravinovém prostředí, topíme se v moři nadbytečných kalorií a jsme bombardováni reklamami na fast food a sladkosti. Nadváha je normální, přirozenou reakcí na abnormální, nepřirozenou všudypřítomnost sladkých, tučných potravin s vysokým obsahem kalorií.
Hlavní příčinou epidemie obezity tedy není ani obžerství, ani lenost. Nadváha může být prostě normální reakcí normálních lidí na abnormální situaci. A vzhledem k tomu, že téměř tři čtvrtiny Američanů mají nadváhu, je to doslova normální.
Pokud tedy chápeme obezitu jako „normální fyziologický jev v patologickém prostředí“, lze argumentovat, že léky jako Ozempic ve skutečnosti neřeší základní příčinu obezity. Tyto léky budou mít pravděpodobně jen mírný vliv na snížení rychle se šířící epidemie a mohou ji dokonce zhoršit, protože velké farmaceutické společnosti a jejich lobbisté se snaží přesunout pozornost společnosti na léky namísto širších strategií v oblasti veřejného zdraví. Skutečným řešením by byla reforma potravinového systému. Proč by ale velké potravinářské společnosti měnily své postupy, když lze obezitu léčit léky? Hlavní aktéři odpovědní za vytvoření a udržování světa, který vede k obezitě, tak budou pokračovat bez přerušení.
Anglický ministr zdravotnictví byl nadšený používáním léků GLP-1 jako „způsobu prevence nemocí bez nutnosti uchylovat se k opatřením ‚opatrovnického státu‘“, ale zastánci mluví pouze o věcech, jako je omezení tisíců reklam, které děti každý rok vidí na cukrovinky, tekuté cukrovinky (nealkoholické nápoje), snídaňové cukrovinky a fast food.
Před čtvrt stoletím byl vytvořen termín „sociální determinanty zdraví“, který je definován jako nemedicínské faktory ovlivňující zdraví, které jsou lékařskou veřejností příliš často ignorovány, jako například chudoba. Pomáhají vysvětlit, proč například nejbohatší 1 % populace žije o 10 až 15 let déle než nejchudší 1 % populace.
V poslední době byl na základě zkušeností s alkoholovým a tabákovým průmyslem zaveden pojem „komerční determinanty zdraví“, který lze definovat jako „faktory ovlivňující zdraví, které vyplývají z motivu zisku“, také označované jako korporátní determinanty zdraví. Potravinářský a nápojový průmysl vynakládá obrovské částky na vývoj a marketing „ “ produktů plných cukru, tuku a soli, které jsou záměrně navrženy tak, aby vedly k návykové konzumaci, která přispívá k rostoucí prevalenci chronických onemocnění.
Veřejné společnosti jako Coca Cola mají zákonnou povinnost maximalizovat výnosy pro své akcionáře a ti, kteří tyto společnosti řídí, jsou silně motivováni k dosažení tohoto cíle. Mnoho pozorovatelů je pobouřeno příběhy o tom, co některé z těchto společností dělají, aby maximalizovaly výnosy. Ale jak mohou dosvědčit lidé pracující v tabákovém průmyslu, finanční odměny více než vyvažují skutečnost, že jsou předmětem všeobecného opovržení. A psychologické obranné mechanismy se postarají o jakékoli zbytkové nepříjemné pocity z toho, že přispívají k utrpení a smrti svých bližních, které osobně neznají. Největší výzvou pro zlepšení zdraví může být napětí mezi vytvářením bohatství a vytvářením zdraví.
Zavedení dočasného řešení pro hubnutí pomocí léků GLP-1, jako je Ozempic, bez zohlednění jejich širších dopadů a dlouhodobého plánu, bylo přirovnáno k polévání vody na zuřící požár. Válku proti obezitě nelze vyhrát bez opatření, která obezitě v první řadě předcházejí. To znamená řešit potravinové prostředí, které je založeno na kalorických, tučných, slaných a sladkých nezdravých potravinách, spíše než spoléhat na léky jako na „opatření k omezení škod“. Ano, ale omezení škod je dobrá věc. Jistě, tyto léky možná nemají velký vliv na populaci jako celek, ale co na jednotlivce?
Bylo by skvělé, kdyby se lidé stravovali dostatečně zdravě, aby předešli a léčili srdeční choroby, vysoký krevní tlak a cukrovku. Ale dokud se tak nestane, léky na tyto nemoci mohou doslova zachraňovat životy.
Obezita tak dramaticky zkracuje délku života – snižuje průměrnou délku života až o deset let, že tyto léky GLP-1 – stejně jako bariatrická chirurgie – by měly být považovány za poslední možnost pro ty, kteří nechtějí nebo nemohou léčit příčinu své obezity. Diabetici, kteří užívají Ozempic, jedí méně tučných a sladkých potravin. Nediabetici, kteří užívají Ozempic, jedí méně tučných a slaných, nesladkých potravin. Diabetici, kteří užívají Ozempic, tedy jedí méně pečiva a koblih, a nediabetici, kteří užívají Ozempic, jedí méně sendvičů se šunkou, sýrem a salámem.
Problémem je, že lidé jedí příliš mnoho nezdravých potravin, takže cokoli, co je přiměje jíst méně nezdravých potravin, může být prospěšné – včetně chirurgické úpravy našich trávicích orgánů pomocí bariatrické operace. Ale nemusíme podstupovat operaci ani brát lék za 1 000 dolarů měsíčně, abychom omezili nezdravé stravování.
Ale co chuť na jídlo? Obesogenní prostředí, tedy toxické potravinové prostředí vedoucí k obezitě, může převážit i značné úsilí o změnu individuálního chování. Po tříměsíčním zvyšování dávky Ozempicu jsou lidé schopni snížit svůj denní příjem kalorií téměř o 1 000 kalorií. Jak byste to mohli dokázat bez léků, pokud byste nepožívali nějaké tekuté nápoje nahrazující jídlo nebo něco podobného? Nebo byste mohli jíst stravu založenou na nejzdravějších potravinách na planetě?
Pokud dáte lidem stravu plnou ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků a luštěnin a necháte je jíst, kolik chtějí, nakonec sníží příjem kalorií asi o 50 procent oproti tomu, co by snědli jinak. Stejně sytí, ale s polovičním příjmem kalorií? Počkejte, jak mohou být lidé spokojeni poté, co ze svého denního jídelníčku vyřadili více než 1 000 kalorií? Tím, že jedí více potravin s vysokým objemem a nízkou kalorickou hustotou (zelenina, ovoce, celozrnné výrobky a luštěniny) a méně potravin s vysokou kalorickou hustotou (jako maso, sýry, cukry a tuky). Není divu, že celozrnná rostlinná strava zřejmě vedla k většímu úbytku hmotnosti než jakákoli jiná strava.
Mohla by tedy správná výživa představovat pro většinu pacientů bezpečnější a levnější přístup k hubnutí? Konzumace rostlinné stravy nejenže více než zdvojnásobuje sekreci GLP-1 ve srovnání s masovým jídlem se stejným obsahem kalorií, ale rostlinná strava může také způsobit úbytek hmotnosti díky potravinám s vysokým obsahem vlákniny, které zachycují kalorie, potravin s vysokým obsahem vlákniny, které kalorie vyplavují, nebo zvýšením našeho klidového metabolismu – což pomáhá vysvětlit, proč dosud největší studie vegánů ukázala, že ti, kteří se stravují výhradně rostlinně, jsou v průměru o 16 kg lehčí. A na rozdíl od nákladů na tyto léky jedna randomizovaná studie zjistila, že přísně rostlinná strava může snížit roční náklady na potraviny přibližně o 500 dolarů. Zdravější strava založená více na rostlinných produktech může být asi o 25 procent levnější.
A konzumace krupice a zeleniny, možná i pikantní krupice a zeleniny, může poskytnout další podporu GLP-1. Další tipy pro zdravé hubnutí najdete v mé knize o hubnutí založené na důkazech, jejíž celý výtěžek věnuji na charitu.
Drug and Therapeutics Bulletin, který je rovněž nezávislý a nepřijímá žádnou reklamu, dospěl k závěru, že předtím, než bude možné Ozempic doporučit pro rutinní použití při léčbě obezity, je třeba získat více údajů o jeho dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti, a připomněl čtenářům, že v minulosti byly téměř všechny léky schválené pro hubnutí později staženy z trhu z důvodu obav o bezpečnost.
Ale počkejte. Obezita tak dramaticky zkracuje délku života, že i kdyby tyto léky nakonec lidem ubíraly roky života, nestálo by to za to? To předpokládá, že tyto léky obezitu léčí. Ale pokud si vzpomínáte z příbalového letáku léku, ve všech hlavních studiích byli lidé na začátku obézní a na konci také, poté, co léky přestaly účinně působit, a tělesná hmotnost se ustálila. Pak platíte za to, abyste lék užívali po zbytek života, jen abyste neztratili to, čeho jste dosáhli, a znovu nepřibrali, a přitom se i nadále potýkáte se všemi dlouhodobými vedlejšími účinky.
V minulosti lékařská profese nabízela řadu škodlivých nebo přímo nebezpečných metod hubnutí. Opatrnost ohledně dlouhodobých vedlejších účinků je proto na místě. Pokud se podíváme na stažení léků proti obezitě z trhu po jejich schválení, které bylo provedeno z důvodu bezpečnostních obav objevených až o několik let později, trvalo v průměru deset let, než se nebezpečí dostalo na světlo. A v jednom případě jsme dlouhodobé nežádoucí účinky léku na hubnutí objevili až 38 let po jeho uvedení na trh. Navíc i po první zprávě o nebezpečí trvá v průměru dalších deset let, než je lék skutečně zakázán. Může to trvat dokonce dalších dvacet let, i když v asi čtvrtině případů došlo k úmrtí lidí. Jak řekl jeden kritik o tom, jak dlouho trvá, než regulační orgány začnou jednat: „Systému by pravděpodobně trvalo dva roky, než by zakázal kyanid.“
Nedávno byla francouzská farmaceutická společnost pokutována téměř půl miliardou dolarů za podvodné a neúnavné propagování svého léku na hubnutí potlačujícího chuť k jídlu, přičemž zakrývala známé škodlivé účinky, které způsobily smrt stovek či tisíců lidí v důsledku problémů se srdečními chlopněmi.
Alespoň se ale poučila.
Která jiná farmaceutická společnost by po tak vysoké pokutě tajila škodlivé účinky léků potlačujících chuť k jídlu? Koneckonců, vydělávala jen 20 milionů eur ročně. Rychle si to spočítám... To jim dá lekci! V dnešní době mají výrobci léků GLP-1 hodnotu více než bilion dolarů. Jsem si jistý, že by se nikdy nepokusili nic zatajit.
Přeloženo z webových stránek nutritionfacts.org.