Organismus si vyrábí léky, které pomáhají zlepšovat náladu

Je proto dobrou zprávou, že vědci objevili látku, kterou produkuje sám organismus a která má schopnost zlepšovat náladu a tím podporovat zdraví.

Náš organismus si vyrábí vlastní "léky"?

Ano. Jestliže léky definujeme jako chemické látky, pak jich organismus vyrábí denně desítky tisíc. A rovněž v případě, že bychom tuto definici zpřísnili a označili léky jako látky určené k léčbě nejrůznějších onemocnění, by odpověď stále zůstala kladná. V organismu neustále probíhá samoozdravný program.

Jaké léky vyrábí náš organismus?

Nejsilnější léky, které vyrábí farmaceutický průmysl a po kterých se budete cítit lépe, se nazývají narkotika. Narkotika blokují bolest a vyvolávají pocit extrémního blaha. Tyto léky jsou velice užitečné při tišení silných bolestí, ale při delším užívání vyvolávají silnou závislost.

Vědci zjistili, že náš organismus si vytváří látky podobné narkotikům, které byly nazvány endorfiny. Chcete vědět, jak tyto látky fungují? Až se příště udeříte do palce, všimněte si, jak rychle intenzivní bolest ustoupí a jak brzy ji nahradí příjemné znecitlivění. Lidé, kteří utrpěli úraz při nějaké nehodě, nebo vojáci zranění ve válce si málokdy uvědomí závažnost svého poranění. Byly popsány případy sportovců, kteří si v zápalu boje zlomili kost a přitom do konce zápasu necítili bolest. To je pouze několik příkladů, jak působí endorfiny.

Ještě jiný příklad "léku". Dr. Hans Selye zjistil, že strach nebo hněv způsobuje vyplavení adrenalinu do krve. Větší dávka adrenalinu způsobí mobilizaci všech sil a poskytne člověku možnost bojovat nebo utéct před nebezpečím.

Výzkum ale prokázal, že dlouhodobá přítomnost strachu nebo zlosti organismus poškozuje. Pokud negativní emoce jako smutek, nenávist, hořkost či zášť trvají delší dobu, mohou vést k vyčerpání energetických zásob a oslabení odolnosti vůči nemocím.

Pokud nám negativní emoce škodí, prospívají nám pak ty pozitivní?

Když se Američan Norman Cousins v 60. letech sám vyléčil ze závažného onemocnění, a to především díky pocitům radosti, lásky, vděčnosti a na základě víry, vytvořil tak vlastně úplně nový vědecký obor. Dnešní psychoneuroimunologové izolovali mnoho chemických látek, které produkuje mozek pod vlivem emocí. Endorfiny ale dokáží podstatně víc než jen blokovat bolest. Posilují imunitní systém, navozují pocit dobré nálady a podporují rychlejší léčbu.

Takže emoce mohou organismus buď poškozovat, anebo mu prospívat?

Pocity jsou pevnou součástí našeho života. Zatímco však orientace na ty negativní může podporovat rozvoj různých onemocnění, zaměření se na pozitivní pocity naopak prospívá celému organismu. Například lékaři se musí naučit taktnímu jednání, aby smrtelně nemocným pacientům nevzali neuváženými slovy všechnu naději a nepodporovali tím jejich negativní emoce. Lékař, který s důvěrou a optimismem řekne svému pacientovi: "Věřím, že právě vy budete ten jeden z deseti, který zvítězí nad touto nemocí!", bude možná sám překvapen, když se vyplní jeho vlastní "proroctví". Hlavně je to něco úplně jiného než poznámka typu: "Máte pouze desetiprocentní šanci na přežití."

Existuje způsob, jak podpořit vylučování endorfinů?

Již dlouho známe prospěšnost cvičení pro zdraví. Vědci ale zjistili, že příjemné prožitky spojené s cvičením se nedají vysvětlit pouze zvýšeným pohybem. Je ještě něco dalšího, co vyvolává pocit pohody - endorfiny, vyplavované do krve v průběhu tělesné aktivity.

Účinek narkotik nebo endorfinů může být zrušen určitou chemickou látkou. U osoby, která užila proti bolesti narkotikum morfin, po podání této chemické látky morfin přestal účinkovat. Podobně také příjemný účinek endorfinů lze podáním této chemické látky zrušit.

Produkci endorfinů lze naopak podpořit pozitivním myšlením. Snažit se vyřešit nedorozumění, nepodporovat nenávist a zášť, pěstovat laskavý, štědrý, vděčný postoj k životu, mít pevnou víru a smysl života - to všechno podpoří tvorbu endorfinů v mozku a zvýší vaši odolnost vůči nemocem. Pokud vám to nestačí a chcete endorfinů ještě více, dejte si svižnou procházku nebo půlhodinku aerobiku.

Diehl, Ludington, Pribiš: Dynamický život