Pane doktore, jaký je váš návod na prevenci a léčbu srdeční choroby?

Pokud začnete pociťovat bolesti na prsou, navštivte lékaře, aby byla zjištěna jejich příčina. Nejlepší je konzultovat svůj stav s internistou anebo kardiologem. Jste-li vážně nemocen, může být nutné vás hospitalizovat. Po dobu svého pobytu v nemocnici vyžadujte stravu s nízkým obsahem tuku a bez cholesterolu. Nemá smysl nechávat nemocniční kuchyni, aby váš srdeční oběh ještě více poškozovala. Kromě toho nebude zřejmě nikdy jindy vaše motivace na vyšší úrovni; můžete proto začít s touto rozumnou změnou ihned.

Z průběhu vaší nemoci a z EKG by měl váš lékař získat dobrou představu o tom, zda vaše bolesti jsou skutečně důsledkem onemocnění koronárních tepen či nikoli. Pokud má váš lékař podezření, že skutečně trpíte onemocněním koronárních srdečních tepen, pak by mělo být vaším primárním cílem bolesti zastavit, tak aby přinejmenším v této chvíli nebylo nutné provádět žádné další testování anebo přistupovat k operaci. Této úlevy od bolestí na prsou nejlépe dosáhnete okamžitým přechodem na nízkotučnou stravu bez cholesterolu, s nízkým obsahem soli a velkým zastoupením vlákniny a komplexních uhlohydrátů.

Jakmile se budete cítit lépe, začněte ihned s programem přiměřené pohybové aktivity. Zatížení postupně zvyšujte úměrně tomu, jak se budete cítit silnější. Cvičte až těsně před bod, kdy se dostavují bolesti.

Pokud bolesti anginy přetrvávají, berte proti nim léky. Nitroglycerinové pilulky se snadno užívají a jsou účinné. Můžete je brát pouze tehdy, když je potřebujete – na rozdíl od ostatních léků, které je nutné užívat pravidelně. Další léky, které je možné proti bolestem vyzkoušet, jsou betablokátory a vápníkový antagonista, v uvedeném pořadí. Pokud tyto dlouhodobě působící léky užíváte a vaše bolesti v důsledku toho ustoupily, nenechejte se tím mýlit: nemyslete si, že nemoc je tím vyléčena. Žádné léky neúprosný postup aterosklerózy nezastaví.

Během procesu zkoumání příčiny bolestí na prsou a určování pravděpodobnosti onemocnění koronárních tepen byste měl absolvovat zátěžový test (na běhátku či na kole), aby bylo možné určit závažnost vašeho stavu a případnou potřebu dalšího testování a léčení.

Pokud je výsledek zátěžového testu normální anebo ukazuje na pouze malé změny, pak nemáte žádný důvod spěchat na angiografii anebo operaci. Pokud bolesti anginy – za normálního nálezu při zátěžovém testu – neustávají, měl byste společně se svým lékařem vytrvat v léčení stravou a léky.

Je-li výsledek zátěžového testu výjimečně abnormální a svědčí-li o vážném onemocnění koronárních srdečních tepen, pak bude třeba podstoupit další testování, aby mohl být zjištěn rozsah postižení. Dalším testem, který lze doporučit, je radionuklidové snímkování srdce.

Negativní zátěžový test na běhátku a negativní radionuklidové snímkování srdce při zátěži prakticky vylučují vážné onemocnění koronárních tepen. Pokud jsou výsledky těchto testů pozitivní, pak je dalším krokem angiografie.

Před diagnostikováním onemocnění koronárních tepen anebo provedením koronární angiografie u někoho, kdo má atypický průběh bolestí na prsou anebo u někoho, kdo žádnými bolestmi netrpí, se vyžaduje jak pozitivní zátěžový test na běhátku, tak pozitivní radionuklidové snímkování.

Angiografie se provádí před operací bypassu anebo angioplastikou, a to v případě onemocnění koronárních tepen, které bylo již prokázáno na základě neustávajících příznaků anebo známek zasažení velké části srdečního svalu v důsledku vážně postižených tepen (což bylo diagnostikováno zátěžovým testem na běhátku a/nebo radionuklidovým snímkováním).

Většina lékařů se domnívá, že vážné onemocnění srdečních tepen (diagnostikované pomocí angiografie), které zasahuje levou hlavní koronární tepnu anebo všechny tři hlavní koronární tepny, je nejlépe řešit chirurgickým zákrokem. Rovněž v případě špatné funkce srdeční komory se mnozí lékaři domnívají, že chirurgický přístup přináší lepší výsledky než léčba léky. Nezapomínejme však, že přesto existuje skupina renomovaných vědců, kteří soudí, že operace není vždy a pro každého tím nejlepším řešením, a to dokonce ani v případě onemocnění levé koronární tepny a rozsáhlé aterosklerózy tří hlavních srdečních tepen. Rozhodnutí provést chirurgický zákrok – operaci bypassu anebo angioplastiku – by mělo být pečlivě zvažováno. A to nikoliv na základě postižení srdečních cév nebo na základě angiografie, ale na základě posuzování bolestí na prsou a dalších příznaků onemocnění koronárních tepen, které se nepodařilo konzervativním přístupem dostat pod kontrolu.

Rozhodnout se musíte sám, vy sám totiž můžete tím, co si vyberete, nejvíce získat anebo ztratit. Dopřejte proto svému kardiologovi dostatek času, aby vám jasně a detailně vysvětlil rizika i klady jednotlivých přístupů.

Nepřináší-li dietní přístup kombinovaný s podáváním léku úlevu od bolestí na prsou, které se stávají tak silnými, že vás ohrožují na životě, pak může být angiografie následovaná angioplastikou anebo operací bypassu poslední, nejlepší a jedinou možností. Je-li to možné, je lépe absolvovat raději angioplastiku nežli operaci bypassu.

Pokud jste se již operaci bypassu podrobil, měl byste jíst stravu s nízkým obsahem tuku a bez cholesterolu. Měl byste rovněž cvičit a vzdát se všech nezdravých návyků, jinak je velmi pravděpodobné, že se vaše problémy časem vrátí.

Počítejte s tím,  že poté, co změníte stravu a životní styl, budete nuceni snížit dávku léků, případně je zcela přestat brát. K tomu by ovšem mělo dojít pod dohledem lékaře.

Kdykoliv vás postihne silná a déletrvající bolest na prsou, vyhledejte první pomoc. Mohlo by se jednat o počínající srdeční záchvat.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob