Pochopil jsem, že je naivní věřit tomu, že operace bypassu aterosklerózu vyléčí. Postihuje ateroskleróza i nově transplantované žíly?

Asi deset procent štěpů se ucpe během dvou týdnů a dvacet procent se ucpe do konce prvního roku po provedení operace bypassu. Poté ucpávání pokračuje pomalým, ale stálým tempem.

Dalším způsobem, kterým mohou štěpy selhat, je pomalý, ale postupný rozvoj aterosklerózy. Deset let po chirurgickém zákroku je jedna třetina štěpů aterosklerózou zúžena a další třetina zcela zablokována. To by nás nemělo překvapovat, protože chirurgický zákrok ve skutečnosti neudělal vůbec nic k odstranění příčiny aterosklerózy. Tato postupující nemoc je způsobena  vysokou hladinou cholesterolu ve stravě a tím i vysokou hladinou cholesterolu obíhajícího v krvi. Riziko, že se nové štěpy ucpou, je tedy v přímém vztahu k hladině cholesterolu v krvi.

Alarmující je zjištění, že v koronárních cévách, do kterých byly voperovány bypassové štěpy, je postup aterosklerózy dokonce ještě výraznější. Bylo zjištěno, že rychlost postupu aterosklerózy je v  krevních cévách, které obsahují štěpy, desetkrát vyšší v porovnání s cévami, které nebyly operací zasaženy. Tento zrychlený rozvoj aterosklerózy může být výsledkem změn v proudění krve, které byly  vyvolány bypassy.

Zjištění, že implantováním štěpů dochází k urychlení rozvoje aterosklerózy, by mělo snížit počet operací prováděných na krevních cévách s malými blokádami, kde je zúžení menší než padesátiprocentní. V minulosti se často prováděly bypassy i u minimálně postižených cév, a to proto, aby se předešlo zhoršenému zásobování srdce krví, ke kterému by docházelo v případě vytvoření plaků v těchto cévách. Vzhledem k tomu, že plaky se rychleji vytvářejí ve voperovaných štěpech, je na tom pacient mnohem lépe, je-li minimálně postižená céva ponechána v klidu.

Návrat bolestí na prsou je často způsoben ucpáváním štěpu krevními sraženinami nebo postupem aterosklerózy. Při pozdějším zkoumání srdce opakovanou angiografií však bylo zjištěno, že úleva od bolestí na prsou není nutně ve vztahu k průchozímu funkčnímu štěpu. Někteří vědci rovněž zjistili velmi slabou korelaci mezi průchodnými štěpy a uspokojivou kapacitou pro cvičení. Dokonce ani míra přežití nesouvisí s mírou zablokování cév. Nepřítomnost korelace mezi zdravotním prospěchem a úspěšně provedenou operací zpochybňuje roli tohoto specifického chirurgického zákroku. Pokud pacienti uvádějí, že se cítí lépe, a to dokonce i tehdy, když štěp neplní svou funkci, pak musí být příčinou těchto subjektivně pociťovaných prospěšných účinků nějaké jiné faktory, než je zlepšený krevní oběh.

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob