Postavení a autorita
Žádná dobře fungující organizace nemůže mít dvojí vedení. Nastavit manželství tak, že v jeho čele budou dva jedinci se stejnými pravomocemi, znamená podříznout pod ním větev. Právě toto je jeden z hlavních důvodů, proč se dnes lidé tolik rozvádějí. Taková manželství v podstatě nemají v čele nikoho. Někdo v čele být musí, a proto Bible jasně učí, že má-li manželství fungovat, musí se žena podřizovat svému manželovi.
Často mi ženy říkají, že kdyby se svým manželům podřídily, znamenalo by to, že pohřbí svůj mozek a stanou se kusem hadru. Chcete-li se svým manželem ve většině případů dosáhnout oboustranně uspokojivých rozhodnutí, dodržujte tuto zásadu: Jasně svému manželovi sdělte, že ho vidíte jako nositele 51 procent zodpovědnosti, a tudíž také jako nositele 51 procent autority.
Očekávám, že se povaha vašich debat a neshod výrazně změní. Už nebude mít pocit, že se snažíte zmocnit kormidla. Když se mu podřídíte (což pouze znamená uznat jeho biblicky danou autoritu), nestanete se kusem hadru. Ve skutečnosti dosáhnete svého mnohem častěji, než kdybyste „bojovala za svá práva“, což obvykle znamená projevovat neúctu.
Řada žen se tolik zaměřuje na své vlastní pocity a obavy, že úplně přehlíží pocity a obavy svého manžela. Když se manželka bojí, že pohřbí svůj mozek, paradoxně u něho vyvolává strach, že bude označován za tupce. A když se bojí, že se z ní stane kus hadru, vyvolává v něm strach, že se po něm bude šlapat. Mnozí muži se vzepřou a odmítají manželčiny požadavky proto, aby jí sdělili: „Ty mi nešéfuješ.“
Naše kultura s oblibou tvrdí, že muži jsou doma despotičtí a v některých případech tomu tak opravdu je. Většinou to však mezi manželi dobré vůle funguje tak, že když se během čtvrt roku musí udělat sto rozhodnutí ohledně rodiny, bude mít žena jasný názor na devadesát devět z nich a její názor bude obvykle respektován a bude mít silný vliv. Naneštěstí však v mnoha manželstvích mají oba partneři dobrou vůli, ale ne vždy zdravý rozum. Muž dokáže jít přes mrtvoly, zatímco žena někdy doma vystupuje jako příliš energická a manipulující. Mimo domov se tak nechová, ale v rodině, vůči němu, bývá agresivní.
Často slýchám stížnosti žen na manželovu odtažitost a pasivitu v rodinných záležitostech. Proč je ale pasivní? Je značně pravděpodobné, že dřív, kdykoli se snažil chopit zodpovědnosti, měla nějaký lepší nápad. Po nějaké době to prostě všechno nechal na ní. Kdyby to byl náhodou i váš problém, podřízenost, úcta a tichost přispějí k tomu, že se váš manžel znovu zapojí a rozpovídá se. Nikterak to nesníží váš přínos ani hodnotu; ve skutečnosti se tím mezi vámi vytvoří skutečná rovnost.
Svým oznámením, že váš manžel má jedenapadesátiprocentní podíl vedení, ve skutečnosti získáte větší prostor pro sdílení svých názorů. Pamatujte na to, že když se manžel chová panovačně, obvykle se snaží udržet si vládu. Jeho pošetilé uvažování mu říká, že když sl udrží úplnou nadvládu, bude respektován. Když mu ale manželka poskytne úctu, kterou hledá, stáhne se a již na naprosté nadvláda nebude trvat.
Dostal jsem zprávu od ženy, která se rozhodla uznávat manželovu autoritu ohledně doby, kdy děti mají jít spát. Napsala:
Můj manžel odchází do práce hodně brzy. Nikdy jsem nebyla moc důsledná v tom, abych děti posílala spát brzy. Večerku teď dětem nařizuje on a já ho plně podporuji, aby se v noci mohl pořádně vyspat. Už vím, že když jsem děti nechávala dlouho vzhůru, nejen že to sráželo a znevažovalo mého manžela, ale také to zlehčovalo jeho pracovní úsilí, protože to vypadalo, jako by mi bylo jedno, že je po celodenní práci unavený.
Teď nechávám rozhodování na něm a někdy se musím v duchu smát, protože se mě mezi čtyřma očima ptá na názor. Pak o tom mluvíme a já mu říkám, že si vážím každého rozhodnutí, které udělá. Dokonce mi minulý týden řekl, že jsem mu „posílila sebevědomí“. Od té doby, co zaujímám uctivý postoj, mi manžel za posledních několik měsíců řekl, že mě má rád, víckrát než za posledních deset let.
Z knihy Emersona Eggerichse Láska a úcta. Vydal Návrat domů.