Potraviny proti zánětu dásní

Převážně rostlinná strava však není typická pouze nižším příjmem nasycených tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin. Poskytuje také větší množství komplexních sacharidů, vlákniny, vitamínů, minerálů, antioxidantů a dalších fytolátek. Nemusíme tedy znát skutečný mechanismus účinku této stravy. Je pravda, že nasycený tuk je spojen se zhoršováním periodontálního onemocnění, ale stejně tak může vláknina působit jako ochrana před takovým zhoršováním. Jak je to doopravdy, se dozvíme jedině testováním.

Účinek výživové intervence v randomizované a kontrolované studii. Tisíc dětí ve věku sedmi měsíců bylo náhodně rozděleno do dvou skupin. Asi polovina byla přiřazena do skupiny s nízkým příjmem nasyceného tuku a cholesterolu. Cílem bylo zjistit, jestli budou mít v dospělosti méně srdečního onemocnění. Teď je jim teprve okolo dvaceti let, nicméně už jako děti a dospívající měli ti na zdravější stravě lepší tvorbu slin. Měřilo se to při žvýkání kostek vosku.

Lidé přiřazení ke zdravější stravě již od raného dětství tvoří více slin. Sliny jsou přitom nezbytné pro udržení zdravých úst. Pomáhají například rychleji odplavit cukr a kyselinu z povrchu našich zubů.

Vědci si myslí, že zvýšený tok slin byl způsoben vyšším příjmem potravin bohatých na vlákninu: celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce a bobuloviny. Tyto potraviny vyžadují více žvýkání a my víme, že žvýkáním se zesiluje tvorba slin.

Možná si tedy jejich těla prostě zvykla na to, že je potřeba tvořit více slin? Jinými slovy, kromě všeobecných přínosů pro zdraví může mít vláknina prospěšné účinky také na zdraví úst. Není to nezbytně vlákninou jako takovou, ale spíše samotným aktem žvýkání.

To připomíná studii, ve které i jediné jídlo s vysokým obsahem vlákniny dokázalo zmírnit špatný dech na několik hodin. Špatný dech způsobují plynné sloučeniny síry tvořené určitým typem bakterií žijícím převážně v zadní části jazyka. Zlepšení špatného dechu jídlem může být tedy způsobeno tím, že si se nám ústa sama vyčistí pouhým žvýkáním potravy. Proto dává smysl, že potraviny, které vyžadují více žvýkání, mají silnější samočistící účinek na zadní část našeho jazyka než potraviny, které se žvýkají snadněji. Skutečnost se však ukáže jedině testováním.

Účastníci studie dostávali velmi podobná jídla. Jedno však obsahovalo celozrnný rohlík, takže více vlákniny a více žvýkání. Zbytek jídla tvořilo jablko a džem. Druhé jídlo se skládalo z džemu vyrobeného ze šťávy a tepelně zpracovaných jablek, takže méně žvýkání. Poté účastníkům měřili množství zapáchajících sloučenin v dechu dvě a osm hodin po jídle. Dokonce i po jídle s nízkým obsahem vlákniny se zápach z úst zlepšil, ale po jídle s vyšším obsahem vlákniny bylo zlepšení mnohem výraznější a dokonce přetrvalo i po těch osmi hodinách.

Takže důvodem, proč strava se spoustou vlákniny dokáže zlepšit paradentózu, může být vláknina, nižší příjem nasyceného tuku nebo i žvýkání samotné. Je tu však i další možnost. Možná hraje roli i zelenina obsahující dusičnany. Už víme, že konzumace dusičnanů ze stravy v podobě listové zeleniny a řepy má mnoho prokázaných příznivých a klinicky významných účinků na celkové zdraví, včetně zachování dobrého průtoku krve a celkového snížení zánětu v těle. Možná by tedy zlepšený průtok krve dásněmi a protizánětlivé účinky mohly prospět pacientům se zánětem ozubice? Pojďme to zjistit.

Randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná studie na lidech testující opakovanou konzumaci šťávy ze salátu? Proč salátová šťáva? To nezní lákavě. Nemějte obavy. Aby pacienti se šťávou neměli takový problém, byla ochucena příchutí heřmánku s medem a oslazená umělým sladidlem. To zní ještě hůř!

Nicméně to zabralo. Klinická intervenční studie prokázala zklidňující účinek dusičnanů ze stravy na zánět dásní. V placebo skupině byla většina zubů (tj. asi 60 %) bez zánětu dásní, asi 40 % bylo zasaženo mírným zánětem a středně závažným skoro žádný zub. Po dvou týdnech pití placebo salátové šťávy – těžko říct, jestli toto zní lépe nebo hůře – nedošlo k žádné opravdové změně, což se dalo očekávat. Ve skupině s pravou šťávou ze salátu měli lidé na začátku trochu horší stav dásní. Asi polovina zubů vykazovala mírné nebo středně závažné onemocnění dásní. Nicméně po dvou týdnech pití šťávy došlo ke značnému zlepšení zánětu. Žádné středně závažné onemocnění a výskyt lehkého zánětu se snížil na polovinu. Tři čtvrtiny zubů nevykazovaly vůbec žádné známky zánětu dásní.

Můžeme říci, že tato zjištění naznačují schopnost listové zeleniny a řepy posloužit jako užitečný pomocník ke zmírnění chronického zánětu dásní a všech druhů chronických onemocnění. To, co je dobré pro naše ústa, tedy nekuřáctví a zdravější strava, je dobré také pro zbytek našeho těla.

Takže mnoho pracovníku v zubním lékařství, kteří často vídají své pacienty pravidelněji než všeobecní lékaři, by mělo svým pacientům doporučovat zdravější návyky. Při dotazování dentálních hygieniků se zjistilo, že většina z nich se sice ztotožňuje s rolí poradců, kteří své pacienty vedou ke zlepšení stravovacích návyků, nicméně ve skutečnosti k tomu nedochází. Zeptejte se pacientů a sotva jeden z deseti vám řekne, že se mu od zubaře nebo dentálního hygienika dostalo nějakého výživového poradenství. Proč? Protože i přes motivaci zubních lékařů k zahrnutí výživového poradenství do své klinické péče se na to většina necítí dostatečně kvalifikována.

To ale přece lékaře ještě nikdy nezastavilo! Jenže je to pravda, ve vzdělávání zubních lékařů není zahrnut dostatek učiva o výživě, totéž platí u všeobecného lékařství. Ve většině případů se studenti učí stále dokola například biochemii vitamínů nebo Krebsův cyklus, na klinickou výživu však takřka nepřijde řada. Přitom to není žádná raketová věda.

Ale rukolová věda by to být mohla! Dusičnany ze zeleniny zkrátka jen tak nepřekonáte.

S využitím podkladů z https://faktaozdravi.cz