Představte si, že jste svišť
S končící zimou stoupá teplota vašeho mozku. Váš sluch a zrak se obnovuje. Metabolismus se zrychluje a brzy vyběhnete ze své nory „podívat se, zda vaše tělo zanechává stín". Nevíte o tom, ale jste vlastně barometrem pro předpovídání počasí - jsou totiž Hromnice, anglicky „Den svištů".
Svišť je příkladem toho, jak příroda úžasným způsobem uchovává životní zdroje a obnovuje vyčerpané zásoby pomocí životního rytmu. Tento rytmus můžeme vidět v podobě zimního spánku na podzim i v zimě a v podobě nového zrození na jaře.
Odpočinek je nesmírně důležitá část našeho rytmu. Pro naše zdraví je stejně tak důležitý jako práce a aktivita vůbec. Odpočinek je obdobím doplnění sil. Těšíme se na konec dne nebo na víkend, kdy se můžeme zastavit, změnit tempo a strávit čas „nabíjením baterií".
Abychom byli zdraví, musíme odpočívat. Odpočinek je doba, kdy se obnovuje naše energie. Naše tělo je stavěno tak, že nemůže správně fungovat bez přiměřeného odpočinku. Abychom si zachovali plné zdraví, musíme udržovat rovnováhu mezi aktivitou a relaxací. To je jediný způsob obnovy ducha i těla.
Podívejme se na lidské srdce - je jedním z nejlepších příkladů rovnováhy mezi odpočinkem a činností.
Srdce je tvořeno téměř úplně ze svaloviny. Vždyť je to také nejsilnější a nejvitálnější sval v našem těle. Tento sval, který přečerpává krev v celém těle rychlostí asi jednoho tepu za sekundu, vykoná za 24 hodin úžasné množství práce. Za den se smrští průměrně sto tisíckrát, přečerpá více než devět tisíc litrů krve a za normálních okolností pracuje celý život.
Těžká práce, kterou srdce vykonává, si vyžaduje pravidelný odpočinek. A ten je mu dopřán, protože jinak by nevydrželo pracovat sedmdesát, osmdesát nebo i více let.
Po každém stahu srdce (systola), následuje kratičké období odpočinku (diastola). Stah zdravého srdce trvá asi jednu desetinu sekundy. Ve zbývajících devíti desetinách srdce odpočívá. Během této doby dostává kyslík a živiny, které mu umožňují, aby pokračovalo s maximálním výkonem v další práci.
I v činnosti jiných orgánů můžeme najít podobný cyklus práce a odpočinku. Platí to pro buňky ledvin, slinivky břišní i jater. Naše svalová vlákna se v práci střídají. Výjimkou jsou případy, kdy se všechna podílejí na mimořádně namáhavé činnosti.
Pro správné trávení je nezbytná tvorba určitých enzymů - produkují je nejprve slinné žlázy, pak žaludek a nakonec tenké střevo a slinivka břišní. Tyto enzymy a ostatní trávicí látky se vylučují v době jídla. Trvá to pak tři a půl hodiny, než se opět obnoví. Proto není vhodné jíst mezi hlavními jídly. I žvýkačka částečně odčerpává trávicí enzymy.
Každá buňka našeho těla se řídí cyklem odpočinku a práce. Každá buňka vyrábí nějaký produkt a provádí nějakou činnost. Buňky slinivky břišní vylučují inzulín, jaterní buňky produkují albumin, globuliny a cholesterol. Látky, které to vše v buňkách pomáhají vyrábět, se nazývají enzymy. Enzymy se tvoří v době odpočinku. Nedostatečný odpočinek má za následek vyčerpání pracovní síly buňky.
Celé vaše tělo je naplněno rytmem stejně jako tanečník. Jste-li v souladu s tímto rytmem, jste v souladu sami se sebou. Jsou-li vaše životní návyky s rytmem v rozporu, dostanete se do rozporu i se zdravím - onemocníte.
Umění odpočívat
Umění odpočívat přispívá ke kvalitě a intenzitě života. Má vliv i na jeho délku.
Nedávné výzkumy v Alamedě v Kalifornii to potvrzují. Lékaři Breslow a Enstrom studovali životní styl a zdravotní návyky velké skupiny lidí. Ukázalo se, že existuje sedm zdravotních návyků, které přispívají k prodloužení života. Jedním z nich je i správný odpočinek.
Odpočinek zlepšuje také duševní a tělesné schopnosti. To bylo jasně dokázáno za druhé světové války v Británii. Objem výroby důležitého válečného materiálu se musel zvýšit. Mnoho továren zavedlo 74 hodinový pracovní týden, ale průměrný dělník pracoval ve skutečnosti 66 hodin týdně. Navíc byli dělníci podráždění a nesoustředění. Morálka klesala, počet nehod a zmetků stoupal.
Vedení závodů si stejně jako potřebu vyrábět uvědomilo i tento problém, a pracovní týden zkrátilo. A výsledek? Méně zkažených výrobků, méně absencí, lepší morálka. Kupodivu se výroba zvýšila - jako by se pracovalo 74 hodin týdně.
Vedení pokračovalo v pokusu a zkrátilo pracovní týden na 48 hodin. Produktivita stoupla o dalších 15 %.
Podobné zkušenosti získali i v jiných britských továrnách. Krátce nato britská vláda uzákonila jeden den odpočinku za týden a nejméně dva týdny dovolené ročně. Jeden den odpočinku za týden - to je ustanovení staré jako svět. Poprvé se o něm zmiňuje bible v příběhu o stvoření a znovu se na něj odvolává v pasáži o vyjití Izraelců z Egypta před téměř 3 500 lety.
Odpočinek léčí
Klid je účinným lékem. Příznivě ovlivňuje akutní infekční onemocnění: zápal plic, chřipku nebo i běžné nachlazení. Pomáhá organismu překonat infekci. Klid pomáhá také při zraněních - zlomenině ruky nebo vymknutí kotníku. Proto také zlomeninu fixujeme sádrovým obvazem, a tím jí umožníme, aby se v klidu vyléčila.
Moudré využití klidu léčí a vede k uzdravení. Mnoho klidu však spíše škodí. Necháme-li zlomenou ruku v sádře šest týdnů, kost sroste. Například po třech měsících by však okolní svaly rychle zeslábly, a kost by ztratila mnoho nerostných solí.
Marie byla americká dívka španělského původu. Uklouzla ve vaně a zlomila si pravé zápěstí. Když přišla do mé ordinace, měla typickou deformaci zápěstí. Rentgenem se zjistilo, že měla zlomenou spodní část vřetenní kosti a bodcovitý výběžek loketní kosti.
Napravili jsme zlomené kosti do správné polohy a pak jsme předloktí a loket dali do sádry. Na rentgenových snímcích vypadalo vše dobře a Marie ještě přicházela každý týden na kontrolu. Týden před odstraněním sádry však náhle odjela do Mexika, kde zůstala měsíc. Protože sádrový obvaz byl pohodlný, nechala si ho sundat až po návratu domů.
Jaký byl důsledek toho, že ruka zůstala v sádře téměř tři měsíce? Zlomenina se dobře zahojila, ale svaly byly ochablé a kloub nehybný. Na rentgenu bylo vidět, že z kostí předloktí ubylo mnoho vápníku. Marie musela docházet další měsíc na rehabilitaci, než se ruka opět vrátila do normálního stavu.
Na začátku mé lékařské praxe bylo běžné nechávat pacienty po operaci aspoň dva týdny na lůžku. Matce, zotavující se po narození dítěte, se doporučovalo zůstat na lůžku jeden nebo dva týdny. Delší klid na lůžku měl však často za následek spíše komplikace a pomalé uzdravování.
Velký pokrok nastal, když lékaři vedli své pacienty k tomu, aby vstávali brzy po operaci. Výsledkem bylo méně komplikací a zkrácení doby rekonvalescence o jednu čtvrtinu.
Klid je prospěšný - ale příliš mnoho klidu může být škodlivé.
Odpočinek a únava
V zásadě můžeme zakusit tři druhy únavy. První se nazývá toxická únava. Téměř každá nemoc je provázena příznaky slabosti a únavy. Tento druh únavy vyžaduje klid na lůžku a odezní až tehdy, když tělo překoná infekci nebo až se vyléčí zranění.
Další dva druhy únavy vyplývají z běžné činnosti a stresu. Pak hovoříme o únavě hypertonické nebo hypotonické.
Hypertonická únava je výsledkem přílišného duševního nebo citového zatížení bez přiměřeného odpočinku, kterým je odpovídající tělesná činnost. Pravděpodobně příliš usilovně přemýšlíte nebo si děláte velké starosti. Možná jste podráždění, úzkostliví, sklíčení nebo smutní. Možná se cítíte utrápení nebo vám začali najednou vadit lidé, které milujete, nebo věci, které rádi děláte.
Také nespavost, bolení hlavy, bolesti v zádech a jiné psychosomatické poruchy mohou přispět k vašemu citovému a tělesnému vyčerpání. Usínáte možná déle než obvykle, spánek je neklidný a nepřináší odpočinek.
Léčení tohoto druhu únavy je jednoduché: pohybujte se! Možná to zní paradoxně, ale tělesný pohyb přináší odpočinek. Každý den si dopřejte alespoň půlhodinovou procházku ve svižném tempu, pijte hodně vody a své plíce naplňte čerstvým vzduchem, abyste zbavili své tělo škodlivého odpadu. Jděte plavat, hrajte tenis, házenou nebo cokoli jiného. Nejhorší, co můžete udělat, je sednout si do pohodlného křesla a dívat se na váš oblíbený televizní pořad.
Stručně řečeno, používejte své svaly, a snížíte duševní i nervovou únavu.
Hypotonická únava je způsobena dlouhou tělesnou činností. Svaly i další části pohybového a opěrného aparátu jsou unavené po přemíře opakované činnosti. Hráč baseballu si může opotřebovat klouby. Zkušenosti s tímto druhem únavy po celodenní práci mají i tesař, zedník či hospodyně. A stejně tak každý, kdo si „v potu tváře" vydělává na své živobytí.
Prvním příznakem tělesné únavy je ztráta výkonnosti. Kvalifikovaní dělníci jsou méně produktivní a snadno dělají chyby. Unavený fotbalista snáze podléhá zranění. Unavený hráč golfu ztrácí tempo a také body.
Vaše tělo se snaží udělat vše, co je v jeho silách, aby se vypořádalo se situací. To vyžaduje více pohonných látek, adrenalinu a více energie než za normálních okolností. Výkonnost a pracovní tempo klesají. Při únavě se hromadí odpadní látky metabolismu, a tím naše orgány trpí.
Jestliže člověk nedbá na příznaky únavy, může následovat vyčerpání a tělesné zhroucení.
Jako příklad si vezměme maratónský běh. Většina závodníků se na něj připravuje důkladným tréninkem, protože tento namáhavý závod vyžaduje dobrou tělesnou kondici, odolnost a vytrvalost. Někteří se však přepínají, protože nejsou dostatečně připraveni. Pozorujete-li pak běžce na několika posledních kilometrech, vidíte, jak najednou někteří odpadnou. V takových případech může dokonce dojít ke ztrátě vědomí.
Dobrý trenér vítězícího basketbalového družstva své hráče často vyměňuje, a dává jim možnost pravidelného odpočinku. Družstvo si tak může jako celek udržet své tempo, rychlost a přesnost.
Věnujte pozornost známkám únavy, signálům, které váš organismus vysílá. Pracujte podle svých možností a nepřekračujte rozumné hranice. V době tělesné únavy se vaše svaly rychleji unaví. Pak budete potřebovat delší období odpočinku, než budete opět schopni normálního pracovního zatížení.
Tělesná únava je znamením přechodné tělesné indispozice. Je to pro vás znamení, abyste si odpočinuli. Odpočinek je totiž jediný způsob Jak se můžete zbavit únavy: organismus si doplňuje spotřebovanou energii, vylučuje odpadové produkty a připravuje se na novou činnost.
Při hypotonické (tělesné) únavě člověk snadno usíná. Moudrý muž řekl: „Sladký je spánek toho, kdo pracuje." (Kazatel 5,12)
Chcete „sladce spát"? Pak vám pomohou následující rady.
Rady pro relaxaci
Odpočívat můžeme různě. Já nejraději odpočívám na pláži na Tahiti nebo na Havaji. Obě místa svým podnebím a krajinou přispívají k vhodné relaxaci.
Tato vzdálená místa jsou určena spíše pro turisty. Přestože většinou si nemůžeme dovolit být takovým „turistou", můžeme se naučit relaxovat doma.
Co tedy můžeme dělat?
Udělejte si čas na odpočinek a uvolnění. Přiměřený odpočinek je nezbytný pro zdraví a pro znovunabytí spotřebované energie.
Změřte si své pracovní tempo. Nepokoušejte se dělat víc, než stačí udělat jeden člověk.
Nevystavujte se pracovnímu zatížení nad své možnosti.
Zdokonalujte svoji kvalifikaci praxí a odborným školením.
Naučte se relaxovat při práci. Relaxace zvyšuje výkonnost.
Dopřejte si po každých dvou hodinách práce pětiminutové přestávky. Při sedavém zaměstnání pomáhá rychlá chůze.
Plánujte si čas pro svoji rodinu a přátele.
Dovolenou, třeba i krátkou, si plánujte po půl roce.
Nezapomeňte na cyklický sedmidenní rytmus. Oddělte si den v týdnu na odpočinek a rozjímání. Jestliže jste věřící, choďte do kostela či modlitebny a uvědomte si, že nejvyšší formou bohoslužby je pomáhat druhým.
Zvykněte si pravidelně cvičit.
„Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý." (2. Mojžíšova 20,8-11)
Z knihy Vernona W. Fostera „NEWSTART". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.