Rakovina slinivky

Rakovina slinivky je jedním z nejsmrtelnějších typů této nemoci, jen 6 % pacientů přežívá pět let od diagnózy. Naštěstí je poměrně vzácná. (Česko je ve výskytu tohoto onemocnění na první příčce v Evropě, v úmrtnosti jsme na druhém místě za Maďarskem – pozn. red.) Až 20 % úmrtí na tuto nemoc je pravděpodobně způsobeno kouřením. Dalšími rizikovými faktory jsou obezita a zvýšená konzumace alkoholu. Velmi důležitou roli ve vzniku této smrtelné choroby však mohou hrát také specifické faktory z oblasti stravování.

Například se již dlouho debatuje o tom, jakým způsobem přispívá tuk v naší stravě ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny slinivky. Nekonzistentnost výsledků studií v této oblasti se dá přičítat hlavně faktu, že různé tuky ovlivňují riziko odlišně.

Studie NIH-AARP byla dostatečně rozsáhlá na to, aby z ní vyplynulo, jaký druh tuku byl nejvíce spojován s rakovinou slinivky. V první řadě bylo nutné oddělit roli tuků z rostlinných zdrojů, jako jsou ořechy, semínka, avokáda, olivové a rostlinné oleje, od tuků živočišného původu, jež jsou součástí masa, mléčných výrobků a vajec. Mezi konzumací živočišných tuků a rizikem vzniku rakoviny slinivky byla prokázána významná spojitost, naproti tomu se nic takového neprokázalo u konzumace tuků rostlinných.

Drůbež, viry, rakovina…

Na začátku 70. let byl v Americe vydán soubor zákonů omezující používání azbestu, a přesto zde každoročně umírají tisíce lidí v důsledku kontaktu s touto látkou. Centra pro kontrolu nemocí a prevenci, Americká pediatrická akademie a Agentura pro ochranu přírody odhadují, že v průběhu příštích třiceti let se objeví další tisíce případů rakoviny u lidí, kteří byli v kontaktu s azbestem ve školách jako děti.

Všechno to začalo v předchozí generaci u dělníků, kteří pracovali s azbestem. První případy rakoviny způsobené azbestem se objevily ve dvacátých letech u horníků, kteří azbest těžili. Další vlna potom přišla u lodníků a stavebních dělníků, kteří azbest používali. My jsme nyní součástí třetí vlny, protože budovy postavené s použitím azbestu se začínají rozpadat.

Stejně jako v případě azbestu, Vědci vždy zkoumají možné rizikové faktory tak, že se zaměří na osoby, které jsou dané látce nejvíce vystaveny. Tímto způsobem vzniklo v současnosti i podezření na možné rakovinotvorné účinky drůbežích virů.

Existuje dlouhodobá obava, že rakovinné viry drůbeže způsobující vznik bradavic se mohou přenášet na lidskou populaci manipulací s čerstvým nebo mraženým drůbežím masem. Je známo, že tyto viry způsobují rakovinu u drůbeže, ale jejich působení na lidský organismus je zatím neprobádané. Obavy ale vyvolávají studie, jež ukazují, že lidem, kteří pracují v drůbežárnách, hrozí větší riziko úmrtí na určité typy rakoviny.

Nejnovější z nich, studie, která zkoumala třicet tisíc pracovníků v drůbežárnách, byla vytvořena speciálně proto, aby zjistila, jestli „vystavení se virům, které způsobují rakovinu u drůbeže a kterému se nevyhnou pracovníci drůbežáren – nebereme v potaz celkovou populaci – může být spojováno se zvýšeným rizikem úmrtí na rakovinu jater a slinivky“. Závěry této studie byly přesvědčivé: lidem pracujícím na drůbežích jatkách hrozí devětkrát vyšší riziko, že onemocní rakovinou jater nebo slinivky. Abychom tuto informaci zasadili do kontextu: nejdůkladněji sledovaným rizikovým faktorem pro vznik rakoviny slinivky je kouření. Ale i kdybyste kouřili padesát let, riziko onemocnění rakovinou slinivky je ‚pouze‘ dvojnásobné.

A co lidé, kteří jedí kuřecí maso? Největší studií na toto téma je Evropský výhledový výzkum rakoviny a výživy (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition, EPIC), který sledoval 477 000 lidí po dobu zhruba deseti let. Vědci zjistili 72% nárůst rizika vzniku rakoviny slinivky na každých 50 g kuřecího masa konzumovaných denně. A to není velké množství masa, jen asi čtvrtina kuřecího prsa.

Fakt, že právě konzumace drůbeže – ne červeného masa – je tak těsně spjata s rakovinou, vyvolal mezi vědci překvapení. Když ke stejnému výsledku došli i u lymfomů a leukémie, tým studie EPIC prohlásil, že přestože výsledky mohou být do jisté míry zapříčiněny i látkami podporujícími růst, kterými jsou kuřata a krůty krmeny, stejně tak mohou být na vině rakovinné viry u drůbeže.

Souvislost mezi azbestem a rakovinou byla poměrně snadno prokazatelná, protože azbest způsobuje neobvyklý druh této nemoci (mezoteliom), který byl před rozšířením používání azbestu prakticky neznámý. Vzhledem k tomu, že rakovina slinivky, kterou člověk onemocní v důsledku konzumace kuřecího masa, je stejná jako ta, kterou způsobuje kouření, je těžké určit příčiny a důsledky. Existují choroby spojené pouze s masným průmyslem, jako například nově popsaná takzvaná „nemoc z kartáčování salámu“, která se vyskytuje pouze u lidí, jejichž prací je odstraňování bílé plísně, která přirozeně vzniká na salámech. Většina nemocí sužujících pracovníky masného průmyslu je však univerzálnější. I přes přesvědčivé důkazy, které spojují drůbež a rakovinu slinivky, proto nemůžeme očekávat v blízké době zákaz řetězců rychlého občerstvení specializovaných na pokrmy z drůbežího masa.

Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi (distribuují také Prameny zdraví).