Rakovina tlustého střeva
Každý rok je ve Spojených státech a v Evropě diagnostikováno 130 až 180 tisíc nových případů tohoto onemocnění. U osob ve věku nad padesát let existuje zhruba pětiprocentní riziko, že v další části života onemocní rakovinou tlustého střeva, a 2,5 procenta rizika, že v důsledku tohoto onemocnění zemřou. Vzhledem k tomu, že většina současných způsobů léčby je neefektivní, pouze 40 procent osob se dožívá období pěti let po stanovení této diagnózy.
Rakovina tlustého střeva vzniká z polypů. Výzkumy provedené na základě pitvy ukázaly, že cca 35 procent osob s typickým západním stylem stravování má polypy tračníku. Ať už se nacházejí ve střevech, v dutinách nebo na děložním čípku, jsou polypy samostatným útvarem vzniklým z přebytku tkáně, který vzniká v důsledku nadměrného množení buněk sliznic. Objevují se v důsledku neustálého dráždění, podobně jako mozoly na rukou, jejichž účelem je chránit před podrážděním. Faktorem, který vyvolává vznik polypů, jsou částečně strávené zbytky nezdravých potravin nacházející se ve střevě. Velikost polypu určuje jeho vývoj a dobu trvání podráždění.
Toto závažné onemocnění se vyvíjí v následující posloupnosti: podráždění, nadměrné buněčné bujení, vznik polypu a nakonec nádor. S velkými polypy souvisí větší riziko vzniku nádorů. Proměna polypu v nádor je málo pravděpodobná v případě polypů pod 5 milimetrů, kdežto 1 procento desetimilimetrových polypů se transformuje do nádorů a tato pravděpodobnost se navyšuje na 17 procent při velikosti 20 milimetrů.
Klíčem k prevenci vzniku polypů, zpomalení jejich růstu a předcházení jejich proměně v nádor a možná i k zpomalení růstu již vzniklého polypu je ukončení dráždění střevní sliznice. Jinými slovy, naším cílem je „omýt“ stěny střeva měkkými a lahodnými potravinami, jako je například nadýchaná bramborová kaše.
Období přechodu od nejranějších změn na sliznici k rozvoji nádoru trvá v průměru deset až patnáct let. Méně než jeden z dvaceti malých polypů povyroste a promění se v rakovinu.
Období od vzniku nádoru do objevení metastáz (druhotných nádorových ložisek na jiných částech těla) až nakonec ke smrti zabere dalších deset až dvacet let. Celý tento proces od normální buňky přes výskyt nádoru až – pokud léčba nepřinese efekt – k úmrtí trvá v průměru dvacet až třicet pět let, proto je rakovina tlustého střeva onemocněním postihujícím zejména starší osoby.
Predispozice k rakovině
Zhruba 75 procent osob, u kterých byla diagnostikována rakovina tlustého střeva, nemá kromě stravovacích návyků žádné jiné faktory, které by ji predisponovaly k výskytu rakoviny. Ostatních 25 procent trpí nemocemi trávicí soustavy, jako je nespecifická kolitida, nebo se v jejich rodině vyskytla rakovina tlustého střeva, což je přesouvá do skupiny se zvýšeným rizikem. U osob, které mají jednoho nebo dva příbuzné prvního stupně (rodiče, bratry, sestry) nemocné rakovinou tlustého střeva, je obecně riziko výskytu tohoto onemocnění dvakrát vyšší. Otázka, na kterou neznáme odpověď, zní: Jsou predispozice k onemocnění rakovinou tlustého střeva děděné geneticky, nebo jsou na vině silné rodinné vzory stravovacích návyků (jsou to rodiče, kdo učí děti, jak vařit a které potraviny používat)?
Jídlo nás užírá
V průběhu hledání příčinné souvislosti mezi stravou a rakovinou vědci objevili, že na světě existuje padesát druhů nádorů tlustého střeva. V zemích, kde si lidé dopřávají bohatá jídla – hodně masa, mléčných výrobků, tuku, cukru a rafinovaných potravin – je vysoké procento výskytu polypů a rakoviny tlustého střeva. Naopak vysoká konzumace škrobovin, ovoce a zeleniny souvisí s nízkým rizikem výskytu těchto onemocnění.
Dr. Denis Burkitt, známý jako „odborník přes vlákninu“, si povšimnul během svého pracovního pobytu v Africe souvislosti mezi rakovinou a stravou. U černochů (jejichž strava má nízký obsah tuku, vysoký obsah vlákniny a malé množství živočišných potravin) se riziko úmrtí v důsledku rakoviny tlustého střeva prakticky téměř nevyskytovalo, kdežto bílí Afričané (jejichž strava má málo vlákniny a hodně tuku) byli ohroženi stejně jako obyvatelé vyspělých zemí.
Pokusy na zvířatech ukázaly, že živočišné tuky, cholesterol a živočišné bílkoviny mají karcinogenní vlastnosti a pravděpodobně zvyšují i riziko výskytu polypů tračníku. Bylo prokázáno, že i konzumace kuřat a ryb souvisí se zvýšenou mírou onemocnění rakovinou tlustého střeva. Aminokyseliny obsahující síru, které se ve velkém vyskytují v červeném mase, drůbeži a rybách, vytvářejí značné množství velmi škodlivého sirovodíku, který, jak bylo prokázáno, oslabuje buněčný metabolismus a vznik hlenu.
Ztužené tuky, jejichž zástupcem je margarín, a mnohé další hotové, průmyslově zpracované potraviny jsou vysoce karcinogenní. Maso, tuky a nedostatek ovoce, zeleniny a potravinové vlákniny jsou hlavní příčinou výskytu polypů a v důsledku i rakoviny tlustého střeva.
Existují mnohé teorie týkající se vlivu stravování na rozvoj nádoru. Podle jedné z nich může strava s vysokým obsahem tuku zvyšovat tvorbu žlučových kyselin v játrech. V tračníku přeměňují střevní bakterie žlučové kyseliny na karcinogenní látky. Druh bakterií, který se ve střevech vyskytuje, je závislý na druhu námi konzumované stravy. V případě tučné stravy se „nepříznivé“ bakterie rychle množí a tím zvyšují množství karcinogenních látek v tračníku. Jedná se o řetězovou reakci, na jejímž začátku stojí kus jídla, které máme na vidličce.
Úloha potravinové vlákniny
Potravinová vláknina přispívá ke zdraví střev, a dokonce k obecnému zdraví organismu. Ředí karcinogenní látky a váže se na ně ve střevech, čímž znesnadňuje jejich přístup k tračníku a zbytku organismu. Během fermentace vlákniny vznikají látky (jako například kyselina mléčná), které utlumují vývoj rakovinových buněk.
Existují dvě hlavní kategorie vlákniny: rozpustná a nerozpustná. Zdá se, že pšeničné otruby, které jsou klasifikovány jako nerozpustná vláknina, jsou nejefektivnější při prevenci rakoviny tlustého střeva, zejména díky své schopnosti vázat na sebe potenciálně škodlivý nadbytek žlučových kyselin z jater a deaktivovat ho. Rozpustná vláknina, jako je guarová guma, pektin a ovesné otruby, je méně efektivní při prevenci rakoviny tračníku, ale chrání nás zejména před nemocemi srdce a jinými potížemi, a to tak, že zmenšuje množství cholesterolu, zvětšuje citlivost na inzulín a snižuje krevní tlak.
Podle odhadu při zvětšení množství konzumované vlákniny o 13 gramů denně bude riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva o 31 procent nižší, což by jen v USA ročně zabránilo padesáti tisícům případů onemocnění touto nemocí!
Výzkumy ukázaly, že strava s nízkým obsahem tuků doplněná o pšeničné otruby vedla k redukci počtu recidivy velkých polypů (adenomů). Díky vláknině nás příroda vybavila dokonalým mechanismem péče o zdraví trávicí soustavy, a tím i o zdraví celého organismu, což je skvělá zpráva. Pamatujte samozřejmě na to, že se vláknina nachází pouze v rostlinných potravinách. Špatná zpráva je, že průměrný občan konzumuje pouhých 8 až 14 gramů vlákniny denně.
Účinný lék na střevní nemoci
Současné metody léčby rakoviny tlustého střeva – operace, ozařování nebo chemoterapie – snižují riziko úmrtí v důsledku tohoto onemocnění jen v malé míře. Dokonce i chirurgické odstranění polypů před jejich proměnou v rakovinové bujení může být neúčinné, jelikož na jejich místě mohou vzniknout nové. Bylo prokázáno, že polypy se zmenšují a mizí, když dojde k odstranění obsahu střev kolostomií (operační vyvedení tlustého střeva na vnější stranu břicha a vytvoření tzv. umělého konečníku). Jak k tomu dochází? Vzpomínáte si na přirovnání k mozolům na rukou? Podobně jako v případě mozolů, které mizí, když skončí těžká práce, i polypy mohou zmizet, jestliže dráždivé toxiny ze škodlivého jídla (obsažené ve výkalové hmotě) budou ze střeva odstraněny.
Existují přesvědčivé důkazy, že dieta s nízkým obsahem tuku bez cholesterolu může zpomalit rozvoj rakoviny a umožnit nemocnému žít déle a zdravěji. Nicméně k uzdravení z rakoviny tlustého střeva dochází velmi vzácně. Tomuto jevu říkáme spontánní remise.
Nejdůležitějším doporučením, kterého se ale pacientům trpícím jakýmkoliv onemocněním tlustého střeva obvykle nedostává, je: „Přestaňte přilévat olej do ohně!“ Bez změny životního stylu bude příčina podráždění a nakonec i nemoc stále existovat. Po přechodu na zdravou rostlinnou stravu s nízkým obsahem tuku mají osoby trpící polypy, rakovinou tračníku a veškerými ostatními střevními nemocemi k dispozici nejsilnější lék.
Z knihy Johna McDougalla Trávení, a ne trápení. Vydaly Prameny zdraví.