Reverze cukrovky je možná, potvrdili vědci
Reverze koronární aterosklerózy možná je, je možné ji objektivně zdokumentovat pomocí kvantitativní koronární angiografie a stupeň její reverze dokonce koreluje s tím, jak mnoho se jedinec drží doporučovaných změn stravy.
Největšího efektu reverze koronární aterosklerózy bylo dosaženo pomocí nízkotučné vegetariánské stravy (tuk do 10% energie) v kombinaci s aerobním cvičením (tři hodiny týdně) a relaxačními technikami. Současně se ukázalo, že opatrná změna stravování a životního stylu doporučovaná Americkou kardiologickou společností (AHA) není dostatečně radikální a vede pouze ke zpomalení postupu aterosklerózy.
Reverze inzulínové resistence
Může stejná nízkotučná vegetariánská strava vést u diabetiků i k reverzi inzulínové rezistence? O výsledcích takové intervence u diabetiků II. typu existuje podstatně méně literatury, některé práce však přinesly velice zajímavé výsledky. Pozoruhodné jsou časné studie Andersona se stravou, která obsahovala hodně vlákniny a v níž byl počáteční obsah sacharidů 70%, udržovací pak 60%. Tato strava měla za následek lepší kontrolu glykémie u diabetiků II. typu, nižší hladiny cholesterolu (o 25%) a triglyceridů (o 27%). Další studie tyto výsledky potvrdily.
Následovaly studie zkoumající účinek vegetariánské stravy s velice nízkým obsahem tuku (méně než 10% energie) v kombinaci s aerobním cvičením u diabetiků II. typu.
Za necelý měsíc takto změněné životosprávy mohlo 39% těch, kteří byli léčeni inzulínem, s aplikací inzulínu přestat a 71% diabetiků léčených PAD je mohlo vysadit. Současně poklesla glykémie nalačno o 24% hned na začátku diety. Sérový cholesterol poklesl o více než 20% a triglyceridy o více než 30%, přičemž pokles HDL byl poloviční oproti celkovému cholesterolu.
Brzy se ukázalo, že takováto změna životosprávy může diabetikům přinést i naprostou úlevu od bolestivé neuropatie dolních končetin, a to za pouhé dva týdny.
Jediná studie, která u diabetiků II. typu sledovala dlouhodoběji (po dobu dvanácti týdnů) vliv pouze vegetariánské (veganské) stravy bez cvičení, ukázala významně větší váhový úbytek na veganské stravě (7,2 kg) ve srovnání se stravou kontrolní (3,8 kg). Současně poklesla glykémie nalačno významně více na veganské dietě (28% oproti 12%) a snížila se i 24-hodinová mikroalbuminurie, ačkoli na kontrolní dietě se zvýšila.
Kohortní studie ukazují nižší výskyt diabetu u vegetariánů oproti nevegetariánům. Konzumace masa byla nezávislým rizikovým faktorem bez vazby na tělesnou hmotnost, jiné stravovací návyky a pohyb. Lidé konzumující pět nebo více porcí ovoce a zeleniny denně ve srovnání s lidmi s minimální konzumací ovoce a zeleniny mají relativní riziko vzniku diabetu 0.73, u žen je relativní riziko 0.54.
Zvýšený příjem vlákniny zlepšuje kontrolu glykémie u diabetu. Konzumace vlákniny z obilovin je soustavně spojována s nižším rizikem kardiovaskulárních chorob i diabetu. Zvýšený příjem celozrnných obilovin snižuje riziko aterosklerózy koronárních tepen a diabetu, ale také snižuje glykémii, inzulín nalačno a inzulínovou rezistenci u obézních jedinců, dále významně snižuje cholesterol i ztráty glukózy močí.
Celozrnné obiloviny a luštěniny zpracovávané tradičními způsoby mají nízký glykemický index. Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou zřejmě důležité jak v prevenci, tak v léčbě diabetu, s dobrým účinkem na krevní lipidy a regulaci příjmu potravy. Strava s nízkým glykemickým indexem také měla za následek vyšší hladiny HDL , snížené riziko kardiovaskulárních chorob a snížené riziko některých druhů rakoviny, zvláště rakoviny tlustého střeva a prsu.
Studie STOP-NIDDM také ukázala, jak je důležité, aby se absorpce cukrů z potravy zpomalila. Jedinci s glukózovou intolerancí měli nižší riziko vzniku diabetu, když jim byla podávána akarbóza, která zpomaluje trávení a absorpci cukrů . Je zde jasná analogie s fyziologickými účinky nerozpustné vlákniny a potravin s nízkým glykemickým indexem.
Současné studie se zaměřují na rostlinné bílkoviny. Přibývá důkazů, že sójová bílkovina snižuje krevní tlak u mužů i u žen. Náhrada sójové bílkoviny za bílkoviny živočišné u jedinců s cukrovkou II. typu měla za následek nejen pokles krevních lipidů, ale také homocysteinu, zřejmě pro nižší obsah síry. Rostlinné bílkoviny mohou mít rovněž velký význam v prevenci i léčbě diabetické nefropatie. Konzumace masa bohatého na živočišné bílkoviny zvyšuje průtok krve ledvinami a glomerulární filtraci v tomto pořadí: hovězí, drůbeží a ryby. Konzumace ekvivalentního množství sójové bílkoviny však tyto parametry nemění. Náhrada sójové bílkoviny za bílkoviny živočišné u pacientů s diabetickou nefropatií by tedy snížila hyperfiltraci a glomerulární hypertenzi s následným zlepšením diabetické nefropatie.
Asi největšími výhodami, které by vegetariánská strava mohla mít v léčbě diabetu, jsou její vliv na pocit sytosti, zřejmě v důsledku skladby aminokyselin nebo celkového množství jídla a váhový úbytek, který je důležitý jak v prevenci diabetu u náchylných jedinců, tak v léčbě diabetu.
Závěrem můžeme říct, že kromě testování glykemického indexu bylo u diabetiků provedeno velice málo studií, které by zkoumaly dlouhodobý vliv rostlinné stravy na kontrolu glykémie a další metabolické parametry. Existuje jediná studie, která u diabetiků II. typu sledovala dlouhodoběji vliv pouze vegetariánské stravy bez cvičení, navíc zde byl velmi nízký počet sledovaných osob (sedm v experimentální a čtyři v kontrolní skupině). Přesto jsou výsledky natolik zajímavé, že by bylo vhodné provést podobnou studii s větším počtem účastníků.
Podle studie autorů Jenkins et al. zveřejněné v časopise American Journal of Clinical Nutrition zpracovala MUDr. Hana Kahleová