Role medicíny životního stylu

Uprostřed globální konverzace ohledně nutných opatření byla role medicíny životního stylu zmiňována jen zřídka; přitom jde o jednu z nejdůležitějších oblastí, na které bychom se měli soustředit. Jsou totiž mnohé důkazy, že celá řada faktorů z oblasti životního stylu dokáže nejen zlepšit celkové zdraví člověka, ale také výrazně ovlivnit funkci jeho imunitního systému.

Cigarety a alkohol

Dlouhou dobu víme, že kouření cigaret zvyšuje riziko mikrobiální infekce. Kouření má ničivý dopad na naši schopnost bojovat s infekcí, narušuje mukociliární eskalátor, funkci imunitních buněk a oslabuje epitel dolních cest dýchacích, čímž se zvyšuje pravděpodobnost vážných respiračních syndromů a zpomaluje se zotavení, které navíc nemusí být úplné. U COVID-19 bylo riziko úmrtí u lidí, kteří někdy kouřili, ve srovnání s nekuřáky 14x vyšší. Ačkoliv přestat kouřit může být pro někoho hodně těžké, nikdy k tomu nebyla tak vhodná příležitost, jako právě teď.

Alkohol konzumuje u nás většina obyvatel pravidelně. I když některé studie naznačily, že umírněná konzumace alkoholu u zdravých dospělých, konkrétně pití vína a piva, neměla velký vliv na imunitní systém, doporučuje se nicméně z řady dobrých důvodů pití maximálně omezit – čím méně, tím lépe. A pokud máte příznaky podobné chřipce, je nejbezpečnější volbou jednoznačně abstinence.

Výživa

To, co jíme, má obrovský vliv na naše zdraví. Výživa je dobře známým a hlavním rizikovým faktorem v rozvoji obezity, kardiovaskulárního onemocnění, cukrovky 2. typu a řady dalších civilizačních chorob. Typická západní strava překypuje rafinovanými cukry, nadbytkem soli, bílou moukou, zpracovaným masem, živočišnými tuky a přídatnými látkami. Naopak postrádá dostatek vlákniny, vitamínů, minerálů a antioxidantů. Taková strava podporuje příjem nadbytečných kalorií a obezitu, která narušuje imunitní funkci. Strava tohoto typu může poškozovat imunitu prostřednictvím řady mechanismů, například snížené schopnosti reagovat na invazi patogenů, částečně kvůli zmenšení počtu a síly bílých krvinek.

Ačkoliv obezita zůstává velkým zdravotním problémem, strava chudá na nezpracované potraviny může vést také k nedostatku živin. Nedostatek mikroživin včetně esenciálních aminokyselin, kyseliny listové, vitamínů A, B6, B12, C a E, mědi, železa a selenu může uškodit prakticky všem imunitním funkcím. Jsme pak vůči patogenům méně odolní.

Konzumace těchto mikroživin v současně doporučovaných nebo vyšších dávkách je pro optimalizaci funkce imunitního systému nezbytná. Zařazení více ovoce, zeleniny, ořechů, semen, celozrnných obilovin, souběžně s minimalizováním příjmu zpracovaných potravin, zůstává uznávaným výživovým doporučením. Takové stravování podporuje i zdravou střevní mikroflóru, která dokáže zesílit obranné mechanismy proti útočícím patogenům.

Některé potraviny mohou být výjimečně prospěšné. Např. kiwi, které obsahuje vitamín C, karotenoidy, polyfenoly a vlákninu, v některých studiích prokázalo schopnost zmenšit četnost a závažnost infekcí horních cest dýchacích.

Stojí také za to zmínit vliv stravy na astmatiky, populaci, která je v současnosti obzvláště ohrožena. Astmatici konzumující typickou západní stravu mají vyšší riziko exacerbace (tj. náhlého zhoršení příznaků základního chronického onemocnění) – která může být vyvolána virovou infekcí – než astmatici konzumující sedm porcí ovoce a zeleniny denně. Ti měli míru exacerbace 20 %, zatímco astmatici na západní stravě, s pouhými třemi porcemi ovoce a zeleniny denně, měli míru exacerbace 40 %.15 Důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií naznačují, že tohoto výrazného zlepšení v míře exacerbace můžeme dosáhnout už po 14 dnech zvýšeného příjmu ovoce a zeleniny.16

A ještě jeden poznatek. Genetické studie s použitím viru coxsackie (patří mezi enteroviry) a chřipky – dvou velmi odlišných patogenů – zjistily, že mutace zvyšující virulenci předvídatelně vznikají, když je nakažen výživově kompromitovaný hostitel, zejména pak člověk s nedostatkem selenu a přebytkem železa. Přínosy zdravého stravování tím pádem přesahují osobní odpovědnost jednotlivce a pronikají až do oblasti globální lidské komunity.

Pohyb

Středně náročná pohybová aktivita, například 5x týdně se zvýšením srdečního tepu po dobu třiceti minut, prokazatelně posiluje imunitu a snižuje výskyt infekcí horních cest dýchacích i počet potíží při těchto infekcích. Ačkoliv největší účinek je pozorován po třech měsících téměř každodenní středně náročné pohybové aktivity, zvýšení počtu imunitních buněk v oběhu nastává během každé fyzické aktivity a přetrvává až tři hodiny po jejím skončení. Povzbudivou zprávou pro ty, kteří nyní vedou sedavý způsob života, je to, že právě oni – a ještě více pokud jsou již v seniorském věku – získávají největší přínosy ze zařazení pohybu pro zvýšení imunity. Sedavý způsob života je totiž spojován s chátráním imunitního systému a zvýšeným rizikem infekce zvláště u stárnoucích jedinců.

Skvělé je věnovat se fyzickým aktivitám na čerstvém vzduchu, venku. Vystavení se slunci posílí tvorbu vitamínu D (většina lidí v našich zeměpisných šířkách jej má nedostatek), který je spojován se sníženým rizikem respiračních infekcí. Vitamín D stimuluje proliferaci monocytů a tvorbu antimikrobiálních peptidů, které zlepšují odstraňování virů z těla. Důležité rovněž je, že hladiny vitamínu D jsou nepřímo úměrně spojeny s klinickými ukazateli astmatu a také závažností exacerbací.

Ještě lepší je, když se vám podaří uniknout na pár hodin z města; to také může mít příznivý vliv na váš imunitní systém. Série studií provedených v Japonsku zkoumala účinek lesní turistiky, kdy zdraví dobrovolníci z řad mužů i žen po několik dní chodili do lesa. Po výletě se prováděly imunitní testy a ty odhalily zvýšenou aktivitu NK buněk (přirozených zabijáků) a jejich zvýšené počty; účinek přitom minimálně týden. I několikahodinový pobyt v přírodě jednou za týden je velmi prospěšný a příznivě posílí vaši imunitu.

Spánek

Když si člověk udělá čas na pohyb a bude se co nejvíce vystavovat dennímu světlu, je téměř jisté, že se zlepší i kvalita jeho spánku. V současnosti strádá nejméně třetina dospělých obyvatel v rozvinutých zemích nedostatkem spánku. To narušuje schopnost imunitního systému bránit se infekci a také se z ní rychle zotavit. O spánku je dobře známo, že posiluje imunitní odpověď; většina imunitních buněk reaguje na ohrožení s největší silou právě během noci. Špatná kvalita spánku a jeho nedostatek pak nepříznivě ovlivňují schopnost reagovat na virové i bakteriální infekce.

Zmírnění stresu

Stres se zdá být synonymem moderního způsobu života. Stres působí prostřednictvím různých hormonů (například kortizolu) nepříznivě na funkci imunitního systému, ovlivňuje aktivitu NK buněk, účinnost a proliferaci lymfocytů a tvorbu protilátek. Je prokázáno, že stres celkově zvyšuje náchylnost k infekčnímu onemocnění a jeho závažnost; riziko virové infekce horních cest dýchacích stoupá společně se stoupajícími hladinami kortizolu.

Je známo, že nadměrné užívání sociálních médií koreluje se zvýšenou úzkostí a stresem, což našemu imunitnímu systému nesvědčí. I když je jistě dobré vědět, co se děje, udržování interakce se sociálními médii v rozumných hranicích může duševnímu i fyzickému zdraví člověka jen prospět.

Vzhledem k tomu, že zvyšující se hladiny stresu nepříznivě působí na imunitní funkce, je dobré svoji hladinu stresu aktivně snižovat. Zkuste se na chvíli od všeho odpojit a zařadit do své každodenní rutiny modlitbu (pokud tak již nečiníte). Prospěje to vašemu duševnímu zdraví – a jsou i důkazy o tom, že to může příznivě ovlivnit funkce imunitního systému.

Sociální podpora

A nakonec, být ve spojení s rodinou a přáteli je nanejvýš důležité pro udržení dobrého duševního a fyzického zdraví. Sociální spojení je pro imunitu velmi přínosné, metaanalýza 81 studií nalezla silnou spojitost mezi sociální podporou a posilováním imunitních funkcí. Dobré sociální vazby jsou spojeny s lepší tvorbou protilátek po podání vakcíny proti chřipce a experimentální data ukazují, že jedinci se širšími sociálními okruhy mají menší riziko rozvoje příznaků při kontaktu s rinovirem, tedy virem běžného nachlazení.

Pandemie COVID-19 nás během několika mála týdnů uvrhla do časů a situací, které bychom si dříve nedokázali vůbec představit. Každý z nás ale může výrazně přispět k tomu, aby se dopady této i jakékoliv další podobné krize zmírnily.

Vládní opatření, dobrá hygiena a udržování odstupu od ostatních zpomalí přenos onemocnění z člověka na člověka. Budeme-li o sebe pečovat a učiníme-li byť jen malé příznivé změny ve svém životním stylu, posílíme tím svůj imunitní systém a vyjdeme vstříc tomu, aby průběh onemocnění – pokud bychom se náhodou nakazili – byl u nás lehčí a kratší. Jako jednotlivci i jako společenství tak můžeme přispět k tomu, že se systému zdravotní péče odlehčí a šíření nebezpečných a ohrožujících infekčních onemocnění se zpomalí.

Pro každého z nás může taková krize představovat příležitost – nejen ke změně životního stylu, ale také ke změně ve vnímání toho, co je v životě skutečně důležité.

Mark Blencowe a Sam Manger, Australasian Society of Lifestyle Medicine