Skupinově za zdravím

O autorovi knihy, Petrovi J. D'Adamovi, N.D. se můžeme dočíst, že je naturopatickým lékařem druhé generace. Vystudoval John Bastyr College v Seattle. Studium ukončil v roce 1982. Navázal na výzkum, který dělal jeho otec ve studování vztahu mezi krevními skupinami a dispozicí k určitým chorobám. V současnosti má naturopatickou ordinaci ve městě Greenwich v americkém státě Connecticut. V dodatku knihy lze najít adresu jeho ordinace, e-mail, adresu na webovou stránku, kde lze získat nejnovější informace o krevních skupinách a také adresu, kde si lze objednat devadesátiminutovou audiokazetu s projevem dr. D'Adama k American Cancer Society v roce 1996. Druhá spoluautorka knihy, Catherine Whitneyová je představena jako spisovatelka, která "propůjčila knize svůj styl" a "uspořádala ji do podoby slovesného díla."

Hned v úvodu knihy se dozvídáme, že krevní skupina je klíčem, který odemyká dveře tajemství zdraví, nemoci, dlouhověkosti, tělesné vitality a emoční síly. Krevní skupina určuje náchylnost k chorobám, je vodítkem k tomu, jaké potraviny bychom měli jíst a jak bychom měli cvičit. Je určujícím faktorem energetické hladiny, účinnosti s jakou spalujeme kalorie, je emoční odpovědí na stres a dokonce snad i naší osobností.

V roce 1957 otec autora dr. James D'Adamo promoval na naturopatické fakultě a studoval v několika velkých lázních v Evropě. Při svém studiu zjistil, že "ačkoli mnoho pacientů se cítilo dobře při přísné vegetariánské stravě a dietách s nízkým obsahem tuku, které jsou doménou lázeňských kuchyní (rozhodně ne u nás v České republice - pozn. autora), určitý počet pacientů se necítil lépe, některým se dařilo špatně nebo se dokonce jejich stav zhoršil". Snažil se objevit nějaký program, který by mohl použít pro určování rozdílných dietních potřeb svých pacientů. V průběhu let začal objevovat vzorec ve formě krevní skupiny pacienta. V roce 1980 svá pozorování a dietní doporučení shrnul v knize "One Man's Food". Protože tato kniha byla založena více na subjektivních pozorováních než na objektivních metodách zhodnocení, rozhodl se Peter D'Adamo pokračovat v práci svého otce a nalézt "pro jeho teorii vědecký základ".

Základní principy
Podle dr. D'Adama prý každá krevní skupina obsahuje genetickou informaci o stravě a chování našich předků. Ačkoli jsme od dávné historie vzdáleni dlouhou cestu, mnoho jejích rysů se nás dotýká. Protože se lidská rasa stěhovala a byla nucena přizpůsobit svou stravu měnícím se podmínkám, stala se prý nová strava příčinou rozvoje adaptačních mechanismů v trávícím traktu a v imunitním systému, které byly nezbytné v první řadě pro přežití lidí a dále pro získání nového domova. Tyto změny se odrazily v rozvoji krevních skupin, které dosáhly kritického bodu ve vývoji lidstva:

1. vzestup lidstva na vrchol potravinového řetězce (evoluce skupiny 0 k jejímu plnému vyjádření)
2. přeměna od lovce-sběrače k životnímu stylu zemědělců (objevení skupiny A)
3. splynutí a migrace ras původem z Afriky do Evropy, Asie a Ameriky (objevení skupiny B)
4. moderní promíchání rozdílných skupin (vznik skupiny AB)

Krevní skupina 0 se prý objevila na zemi před přibližně 40 000 lety v Africe, krevní skupina A vznikla někde v Asii nebo Středním Východě před 25 000 až 15 000 lety, krevní skupina B vznikla někdy mezi 10 000 až 15 000 lety v oblasti himalájských velehor na území současného Pákistánu a Indie a konečně krevní skupina AB vznikla promísením Kavkazanů s krevní skupinou A a Mongolů s krevní skupinou B před 1 500 až 1 200 lety.

Protilátky proti krevním skupinám představují systém nejsilnějších protilátek v lidském imunitním systému. Většina ostatních protilátek potřebuje ke své tvorbě určitý druh stimulace (např. očkování nebo infekci). Protilátky proti krevním skupinám jsou odlišné: tvoří se automaticky, objeví se hned při narození. Bylo zjištěno, že mnoho potravin má schopnost aglutinovat (shlukovat) krvinky určitých krevních skupin, zatímco jiných ne. To znamená, že potraviny, které mohou být škodlivé pro krvinky jedné krevní skupiny, mohou být vhodné pro krvinky jiné skupiny.

Podle krevních skupin rozdělil dr. D'Adamo populaci na čtyři skupiny. U každé skupiny popsal silné a slabé stránky, zdravotní rizika, dietní profil, které potraviny jíst a kterým se (ve snaze zhubnout) přísně vyhýbat, které výživové doplňky užívat a na jaký pohybový režim se orientovat (údaje jsou shrnuté v tabulkách).

Hodnocení
Je teorie dr. D'Adama pravdivá? Je pravda, že lidé s krevní skupinou 0 trpí častěji žaludečnými vředy a lidé s krevní skupinou A rakovinou žaludku? Znamená to, že být vegetariánem má smysl pouze tehdy, když máte krevní skupinu A?
Základ teorie dr. D'Adama je filozofický, je to víra (ano víra, protože dokázat to skutečně nelze) v evoluci. Víra v to, že člověk se dlouhým procesem proměnil z opice v homo sapiens. Víra v to, že kdysi existovala pouze krevní skupina 0 (lze to dokázat?), která časem, změnou jídelníčku a změnou zevních podmínek vedla ke vzniku nové krevní skupiny A, nového trávicího traktu a imunitního systému. Vždy mě fascinuje s jakou lehkostí evolucionisté mluví o mutacích (naprostá většina mutací v přírodě vede k těžkému poškození či smrti organismu), o tom jak něco jednoduše vzniklo. Ale jak? To byla nejdřív pouze krevní skupina 0 a pak najednou A, nebo to šlo postupně a tak existovali jedinci co byli půl 0 a půl A? Nechci zacházet do ironie, ale jako věřící člověk nevěřím v evoluci a proto také nevěřím v celou následnou teorii dr. D'Adama.

Většina epidemiologických studií potvrzuje jeden smutný fakt. Každá společnost, kterou "postihne" blahobyt - nezávisle na tom, zda je to společnost africká, asijská nebo evropská, a nezávisle na tom, zda má krevní skupinu 0, A, B, nebo AB - má vážné problémy s civilizačními chorobami (obesita, cukrovka, srdeční onemocnění, rakovina…). Je pravda, že někteří lidé mají rychlejší metabolismus, někteří lidé nesnášejí určité potraviny, některým lidem se hubnout daří a jiným ne, že některé choroby jsou častější u lidí s určitou krevní skupinou, ale to všechno ještě neznamená, že nás lze podle naší krevní skupiny rozdělit na lovce, pěstitele, kočovníky nebo záhadné bytosti s rozdílnými ideálními jídelníčky. Jeden typ stravování není možná vhodný pro všechny lidi; vysvětlení určité různorodosti nevidím však v teorii krevních skupin. Kniha "Výživa a krevní skupiny" je plná nejrůznějších doporučení - od velice rozumných (důraz na větší konzumaci ovoce, zeleniny, luštěnin, sóji) až po zcela nesmyslná (např. doporučení jíst (červené) maso u srdečního onemocnění - protože dotyčný má krevní skupinu 0).

Na druhé straně: věda o výživě je komplexní vědou a já mohu pouze přiznat, že na některé otázky zatím odpovědi neznáme.

Mudr. Petr Pribiš, Dr.P.H., autor článku i celého seriálu "Cesty ke zdraví", je absolventem Fakulty všeobecného lékařství UK a absolventem oboru výživa a preventivní medicína na School of Public Health na Loma Linda University v Kalifornii.