Spánek bez dechu

Příští ráno se však totéž opakovalo. Když jsem se takto nepříjemně vzbudila šestkrát po sobě, věděla jsem, že je tady nějaký vážný problém. Nedomnívala jsem se, že moje problémy souvisí se stresem, s čím jiným by ale mohly souviset? Ty bolesti byly velmi trýznivé. A proč jsem měla vždycky při probuzení pocit, že jsem se vůbec nevyspala? Věděla jsem, že mám problém s chrápáním a že se ve spánku často převaluji, co to však mělo společného s bolestí hlavy?
Posadila jsem se k počítači, spustila si svůj oblíbený internetový vyhledávač a napsala slova "ranní bolesti hlavy".

Prakticky každá stránka, na kterou jsem se dostala, uváděla nějaké informace o onemocnění zvaném "spánková apnoe". To mne zaujalo a začala jsem zkoumat dále. Vůbec mne nenapadlo, že to, co zjistím, zcela změní můj život.
Dozvěděla jsem se, že spánková apnoe je velmi reálné onemocnění, které postihuje milióny lidí. U většiny lidí problém typicky začíná vzadu v krku. Měkká záklopka se zde ve spánku propadá a uzavírá jejich dýchací cesty. Mozek, když zjistí, že se mu náhle nedostává kyslíku, vysílá signál do plic. "Nadechněte se, a to ihned!" V té chvíli se člověk probudí - může to být jenom na okamžik - aby se nadechnul.

Řecké slovo "apnea" znamená bez dechu. Lidé s neléčenou spánkovou apnoe přestávají během spánku opakovaně dýchat, a to často více než stokrát za noc, mnohdy i minutu či déle.

Představte si, že přestáváte na deset až dvacet vteřin dýchat, poté usilovně lapáte po dechu, pak zase přestáváte dýchat, a to se opakuje stokrát a stokrát během toho, co má být osm hodin občerstvujícího spánku. U člověka se spánkovou apnoe k tomu dochází každou noc.

U.S. Food and Drug Administration

Výsledkem je, že se postižení často budí s bolestí hlavy způsobenou nedostatkem kyslíku. Nejvíce znepokojující ze všeho bylo, když jsem se dočetla, že v mnoha případech lidé přestanou ve spánku dýchat a už nikdy nezačnou. Prostě tiše odejdou. Slyšela jsem bědování "zemřela ve spánku," ale nikdy jsem si neuvědomila, že by taková smrt mohla být způsobena onemocněním, se kterým jsem se zřejmě i já právě potýkala.

Diagnóza spánkové apnoe samozřejmě vysvětlovala, proč se vždycky ráno cítím tak mizerně. Chtěla jsem zjistit, co tuto nemoc způsobuje a co bych s tím mohla dělat. Se všemi těmi bolestmi hlavy a rýsujícím se strachem jsem se rozhodla, že se nestanu žádnou další obětí ve statistikách.

Začala jsem zkoumat, jaké jsou možnosti léčení. Na webu jsem nalezla několik klinik zabývajících se poruchami spánku, kam bych mohla přijít a nechat si udělat řádnou diagnózu. Zjistila jsem, že pokud by to lékaři považovali za nutné, mohla bych dostat dýchací přístroj, který by mi v noci pomáhal mít dostatek kyslíku.

Bylo však něco, co bych mohla udělat já sama? Zjistila jsem, že ano. Odpověď mi zírala přímo do tváře pokaždé, když jsem se postavila před zrcadlo.

Při své výšce 155 centimetrů jsem vážila přes 120 kilogramů, věděla jsem, že to je problém. Dokonce jsem uznávala i fakt, že mé chrápání může být výsledkem této značné nadváhy. Ale spánková apnoe? To se mi zdálo nemožné!

Čím více jsem však pátrala, tím zřetelněji jsem začínala vidět určitý stále se opakující vzorek. I když moje nadváha nemusela být jedinou příčinou mého onemocnění, jistě mi nijak nepomáhala. S touto myšlenkou jsem zkontaktovala místní kliniku pro poruchy spánku a čekala, až se mi ozvou. Mezitím jsem se rozhodla k vážnému kroku. Zhubnu.

Jako miliony dalších lidí jsem se pokoušela zhubnout i předtím, ale vždycky jsem žalostně selhala. Když však byl nyní možná v sázce i můj život, stala se tato záležitost daleko důležitější. Jedna webová stránka po druhé hlásala stejné poselství: pokud se mi podaří shodit 5-10% váhy, projevy spánkové apnoe by se mohly zmírnit. Zatímco jsem čekala na telefon z kliniky, začala jsem svoji cestu za lepším zdravím - kilo po kile.

Dnes se mne lidé ptají: "Jak jsi to dokázala? Jak jsi dokázala shodit všechna ta kila?" Moje odpověď je vždycky stejná: "Prostě jsem se rozhodla."

Soustředila jsem se na minimální cíl - shodit 10% váhy. To představovalo asi 12 kilogramů. To nebylo zase tak moc. Tak jsem to udělala. Pak jsem shodila dalších 12 kilogramů. A ještě jednou. A ještě jednou. K dnešnímu datu jsem se celkem zbavila třiapadesáti přebytečných kilogramů.

A co moje spánková apnoe a ranní bolesti hlavy? Problém se vyřešil sám, v okamžiku, kdy jsem shodila prvních 10% váhy - a to bez toho, že bych musela vyhledat nějakou lékařskou pomoc!

Přála bych si, aby to platilo pro každého. Spánková apnoe je daleko běžnějším onemocněním, než jsem si představovala. Někteří lidé, kteří se potýkají s touto nemocí, nemají problém s nadváhou a musí tedy použít jiné prostředky. Pro mnohé, kteří jsou jako já, však může úleva přijít zcela přirozeně, jak se nadbytečné tuky rozplynou.
Odhaduje se, že jen v USA trpí spánkovou apnoe asi 14 milionů lidí (tedy přinejmenším 2-4 procenta dospělé populace), často se však toto onemocnění omylem pokládá za pouhé silné chrápání.

California Center for Sleep Disorders

Spánková apnoe bývá nazývána tichým zabijákem. V mém případě bylo potřeba období naprostého zoufalství, abych mohla porozumět, jak může toto onemocnění být nebezpečné a co musím udělat, abych je mohla překonat. Nenechte si je nepozorovaně vkrást do domu. Věnujte pozornost varovným signálům. Pokud není spánková apnoe léčena, mezi nejběžnější příznaky patří:

• Silné chrápání
• Neklidný spánek (namáhavé dýchání, supění, bušení rukama, posazování se, dokonce i vstávání z postele, i když člověk není úplně vzhůru)
• Ranní bolesti hlavy
• Denní ospalost
• Vysoký krevní tlak
• Nadváha

Pokud se domníváte, že byste mohli trpět tímto onemocněním, je důležité vyhledat lékaře. Mohlo by vám to zachránit život. Kvalifikovaný lékařský personál může navrhnout řadu opatření, v první řadě:

• Léky proti ucpávání nosu
• Spánek na zádech
• Ztrátu nadváhy
• Chirurgický zákrok
• Dýchací přístroj

Nečekejte. Není to velká legrace, lapat ve spánku po dechu. Zjistěte si, co a jak, a jednejte. Důvěřujte mi, váš spánek se o hodně zlepší.

Janice Thompson, Vibrant Life, March/April 2004