Sportem k trvalé invaliditě?

Ti neintenzivněji trénující by měli toto riziko odstraňovat zvýšeným přívodem antioxydantů. To jsou látky (např. rostlinná barviva karotenoidy, vitaminy C, E a A, různé rostlinné fytochemikálií), které blokují negativní účinek volných radikálů. Tyto přírodní látky bychom měli mít stále v těle a mělo by jich být co nejvíce, ale pokud chcete mít jako vrcholový nebo rekreační sportovec podávající extrémní výkony jistotu, že antioxydanty budou pracovat ve váš prospěch, můžete si ke své stravě, bohaté na syrové ovoce a zeleninu, přidat před tréninkem ještě 200 mg vitaminu C.

Nedostatek zinku oslabuje

Čtrnácti mladým mužům stačilo na devět týdnů sebrat ze stravy zinek a jejich výkonnost výrazně klesla. Důslednou analýzou biochemických parametrů se ukázalo, že příčinou byl pokles aktivity velmi důležitého enzymu červených krvinek (karboanhydráza), který má klíčovou roli při odstraňování kysličníku uhličitého z organismu.

Při fyzické aktivitě může produkce CO2 v organismu stoupnout i několikanásobně a jelikož jeho zvýšená koncentrace je pro buňky toxická a oslabuje výkonnost svalů, je aktivita karboanhydrázy nesmírně důležitá. Tento enzym potřebuje zinek k optimální výkonnosti. Jeho nedostatek způsobil při stejné zátěži vyšší frekvenci srdce a pokles efektivity dýchání.

Podle vedoucího výzkumu dr. Henryho Lukaskiho to v žádném případě neznamená, že by sportovci měli začít užívat zinek ve formě tablet. „Přirozená potrava dokáže zabezpečit celou denní dávku potřebného zinku (velmi bohatým zdrojem je např. dýňové semeno) a neexistuje důvod, proč byste museli pravidelně užívat zinek v tabletách," říká dr. Lukaski.

Bílkoviny ve sportu

Hodně pozornosti se věnuje otázce příjmu bílkovin. Od dob legendárního zápasníka Milóna - vítěze pěti antických řeckých olympiád, jehož denní jídelní lístek představoval 9 kg masa, 9 kg chleba a 8,5 l vína - se ve výživě sportovců mnoho nezměnilo. Stále panuje představa, že sportovec musí založit svůj úspěch na dostatku těch „nejlepších" bílkovin. Jenže už sto let je známo, že zvýšená spotřeba energie u sportovců nemá spojitost se zvýšenou spotřebou bílkovin a od roku 1940 je k dispozici informace, že zvýšený přívod bílkovin nezvyšuje automaticky i výkonnost.

Mýtus pozvolna doznívá...

Olympionici před Milónem (a někteří dnes opět) jedli o mnoho skromněji a z dnešního pohledu přímo vědecky - sušené fíky, sýr a pšenici. Stačilo jim to nejen na dosahování sportovních výkonů, ale i pro tvrdý vojenský boj (řečtí bojovníci byli především zdatní vojáci). Kdo byl zodpovědný za prudkou a zřejmou změnu ve stravování v dobách, kdy neexistovaly žádné bílkovinné koncentráty, purifikované aminokyseliny a biologické expandery svalové hmoty? Flavius Filostratos (170-249 n.l.) nám zanechal svůj lament nad tím, jak silní vojáci postupně degenerovali: „Doktoři zavedli volnost ve všem. Byli to oni, kdo do sportovních škol a táborů přivedli kuchaře, aby potěšili a uspokojili jazyk trénovaných mužů. Doktoři začali krmit sportovce bílým chlebem, zavedli do jídelního lístku ryby, vepřové maso a stále vymýšleli množství nových teorií pro potěchu jazyka. Byli to lékaři, kdo ze zdatných a výkonných vojáků udělali žrouty s bezednými žaludky."

A tak se dnes my, dnešní informovaní lékaři, snažíme dát všechno do pořádku a stále opakujeme: nadbytek bílkovin není pro výkon potřebný. Ani v silových a rychlostních disciplínách. Vysoké dávky bílkovin jsou nejen zbytečné, ale i nebezpečné. Nadbytek bílkovin se nespálí ani neuloží do zásob. Nadbytek bílkovin může vyvolat přetížení ledvin a odvápnění kostí.

Využitelnost versus bezpečnost

Když je známo potřebné množství bílkovin (0,8 - 2g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti u sportovce), víme, odkud je získat? Většina sportovců má - v rámci ustavičně živeného bílkovinného mýtu - utkvělou představu, že maso, mléko a vejce jsou nejlepšími zdroji bílkovin. Konzumace potřebného množství bílkovin ve formě těchto potravin má však spojitost například s tak velkou spotřebou cholesterolu, tuku - a zpravidla i soli - která několikrát překračuje maximální bezpečné dávky.

Vypít mléčný koktejl se třemi vejci znamená sice příjem takových bílkovin, které organismus dokáže rychle zpracovat (když na ně není alergický), ale současně takový příjem cholesterolu, který postačí i na tři dny. A to je pouze jeden koktejl. Kvůli nadbytku tuku a cholesterolu si sportovec nese zvýšené riziko infarktu nebo mozkové mrtvice i přesto, že je fyzicky aktivní. Právě to totiž může způsobit, že zvýšená hladina cholesterolu v jeho krvi je vystavena působení volných radikálů, které při zvýšené fyzické zátěži organismu vznikají ve větší míře. Ty změní neškodný cholesterol na toxickou látku, která poškozuje cévy.