Spouští paratuberkulóza diabetes 1. typu?

Obvykle se projevuje třemi typickými příznaky: nadměrná žízeň, velký hlad a přílišné močení. Hladina cukru v krvi pacientů je příliš vysoká. Pacienti jsou po zbytek svého života odkázáni na doplňování inzulínu. Jejich vlastní imunitní systém totiž napadl a zničil buňky, díky kterým si tělo mohlo inzulín samo vyrábět. Co přimělo tělo k takovému kroku? Ať už je to čímkoliv, diabetes 1. typu je po celém světě na vzestupu. Výskyt stoupá už od 2. světové války. Porozumění příčině a způsobu, jakým se tato pandemie dětského diabetu šíří, může být důležitým krokem k jejímu zastavení.

Vědci se domnívají, že by v pozadí mohly stát tzv. molekulární mimikry. Když do našeho organismu vstoupí nějaké patogeny, například bakterie nebo viry, vyvolají imunitní odpověď. Protilátky pak křížově reagují s podobně vypadající bílkovinou naší slinivky břišní. Takže když naše tělo zaútočí na nějaký patogen, náš vlastní orgán je tímto bojem zasažen také. Na jakou bílkovinu slinivky břišní tedy organismus diabetiků útočí? V 80. letech byla tento protein identifikován. Později, v 90. letech jsme si uvědomili, že vypadá velmi podobně jako mykobakteriální protein.

Mykobakterie jsou skupinou bakterií, které způsobují onemocnění, jako je tuberkulóza a malomocenství. U všech nově diagnostikovaných dětí s diabetem 1. typu byla zjištěna imunitní odpověď na tento mykobakteriální protein. To nedává na první pohled moc smysl. Diabetes 1. typu je v civilizovaném světě na vzestupu, zatímco tuberkulóza a lepra jsou na ústupu. Existuje však jedna mykobakteriální infekce vyskytující se u dobytka, jejíž výskyt vzrostl s industrializací a globalizací živočišné výroby. Nazývá se paratuberkulóza a u zvířat způsobuje tzv. Johneovu nemoc. V současnosti představuje pro živočišnou výrobu globální problém. Existuje asi tucet studií naznačujících, že vystavení kravskému mléku může být důležitým faktorem v rozvoji diabetu 1. typu během dětství.

Vědci přišli v roce 2006 s následující myšlenkou. Mohla by mykobakterie, konkrétně paratuberkulóza, spouštět diabetes 1. typu? Pacienty s diabetem testovali na přítomnost bakterie mycobacterium avium paratuberculosis (MAP) v krvi. A vskutku, v krvi většiny diabetiků byla přítomnost této bakterie prokázána. U zdravých osob to byla jen menšina. Z těchto výsledků plynou důsledky pro země, které mají největší populace hospodářských zvířat a zároveň vysoký výskyt jak MAP, tak diabetu.

Johneova nemoc, tak se nazývá stav, kdy jsou hospodářská zvířata touto mykobakterií infikována. Např. na Sardinii, tedy na ostrově u pobřeží Itálie, se paratuberkulóza vyskytuje u více než 50 % dobytka. Poslední národní průzkum dojnic odhalil v USA 68% promořenost MAP.

Nejdůležitější cestou, jakou se MAP dostává do lidského potravinového řetězce, se jeví být kontaminované mléko, mléčné výrobky a maso, pocházející od infikovaného skotu, ovcí a koz. MAP nebo její DNA bylo zjištěno jak v syrovém, tak pasterizovaném mléce, v kojenecké výživě, ve zmrzlině, v orgánech i v mase.

Vědci z Wisconsinu zakoupili v maloobchodních prodejnách stovky litrů mléka od tří největších amerických producentů. Výsledky testů odhalily v běžném mléce přítomnost živé MAP bakterie u 2,8 % vzorků. Většina zkoumaných značek vykázala přinejmenším jeden pozitivní vzorek. Tato bakterie tedy dokáže přežít pasterizaci.

Proč veřejnost o tomto výzkumu neslyšela? Možná proto, že dotčený průmysl nemá zájem s námi takové věci sdílet. O tom svědčí i citát z vědeckého periodika Journal of Diary Science: „Strach z reakce spotřebitelů může bránit racionální a otevřené diskusi o vědeckých studiích.“

Ze stránek organizace NutritionFacts.org.