Středomořská strava a dlouhověkost

Dr. Trichopoulos s kolegy z Harvardské univerzity sledoval po dobu šesti let dvě stovky starších Řeků žijících na venkově. Všichni účastníci studie byli na jejím počátku starší sedmdesáti let. Vědci zjistili, že úmrtnost byla u studované populace o 17 % nižší než úmrtnost národů nežijících u Středozemního moře.

Vědci současně zjistili, že i když procento kalorií zkonzumovaných denně v podobě tuku bylo dost vysoké (asi 40 % všech kalorií), množství nasycených tuků bylo nízké a naopak množství mononenasycených tuků bylo vysoké. Spotřeba celozrnných obilovin, luštěnin a zeleniny byla vysoká, spotřeba mléka nízká a konzumace alkoholu umírněná.

„Vysoké zastoupení zeleniny, čerstvého ovoce a obilovin a hojné používání olivového oleje zaručují vysoký příjem betakaroténu, vitamínu C, tokoferolů, různých důležitých minerálů a několika potenciálně prospěšných nenutričních látek, jako jsou polyfenoly nebo antokyaniny,“ poznamenal dr. Trichopoulos, podle jehož názoru spíše než jednotlivé výživové složky stravy je důležitá celková sestava jídelníčku.

Brit Med J 1995;311:1457-1460